Francouzský specialista na nosní, krční a ústní dutiny a na psychoakustiku Alfred Tomatis byl jedním z prvních, kteří přišli na to, že Mozartova díla mají terapeutické účinky. V roce 1974 předvedl na prvním světovém kongresu muzikoterapie v nemocnici Pitié-Salpetriere, že systematický poslech Mozartových houslových skladeb měl kladný vliv na pacienty trpící nespavostí, depresí či úzkostmi.

Podle Tomatise využíval Mozart mimořádně vysokých tónů, které mají pozitivní účinky na mozek. Rytmus jeho skladeb překvapivě připomíná tlukot srdce embrya v matčině lůně.

Od 90. let američtí neurologové začali pouštět Mozartovu hudbu pacientům v komatu. Některé francouzské nemocnice ji předepisují těhotným ženám.

Série výzkumů v USA o schopnostech studentů ukázaly, že ti, kdo zpívali nebo hráli na nějaký hudební nástroj, získávali v testech mnohem více bodů než ti, kdo aktivní hudební záliby neměli. Jinde zase vykázali lepší výsledky ve specifických testech ti, kdo poslouchali deset minut Mozartovu sonátu pro dva klavíry.

Podle profesora psychologie na univerzitě v Kalifornii Francese Rauschera je ale scestné si myslet, že poslouchat kompilace Mozartových děl učiní všechny lidi inteligentnějšími a že všichny nemocní se zázračně vyléčí.

Od Mozartova narození uplynulo 27. ledna 2006 250 let; tento rok byl proto v Rakousku vyhlášen rokem Wolfganga Amadea Mozarta.

Zdroj: ČTK