Lidé trpící demencí nemají většinou správnou diagnózu ani léčbu

Jen asi 15 procent Čechů, kteří trpí demencí, má správnou diagnózu a přiměřenou léčbu. Zlepšení včasného záchytu záleží hlavně na zapojení praktických lékařů.

Institut sociálně zdravotních strategií v březnu tohoto roku v Brně na konferenci Neurodeg prezentoval pilotní projekt časné diagnostiky Alzheimerovy choroby a podobných poruch.
“Hlavní myšlenkou projektu je, že pravidelná preventivní prohlídka u praktického lékaře bude u seniorů rozšířena o krátký test paměti. V případě nezvládnutí tohoto testu bude senior podrobněji vyšetřen, aby byly vyloučeny i jiné možné příčiny zhoršení paměti, jako je například deprese nebo některé poruchy látkové přeměny,“ uvedla Hana Matějovská Kubešová, předsedkyně institutu a přednostka Kliniky interní, geriatrie a praktického lékařství Fakultní nemocnice Brno. Je podle ní zapotřebí, aby rozšířenou preventivní prohlídku hradily pojišťovny.
Do projektu vstoupilo loni v lednu dvacet lékařů z Brna, od července 2017 se přidalo dalších 20 praktiků z Břeclavska. Za první rok otestovali 875 seniorů. Prvotní test paměti nezvládlo 94 z nich. U 33 z nich později odborníci nově diagnostikovali počínající demenci, u 29 depresi, u zbytku poruchu jiného původu.
Odborníci upozorňují, že kvůli stárnutí populace bude počet nemocných s poruchami paměti narůstat. Nejčastější příčinou demence je Alzheimerova choroba. V 65 letech je postiženo počínající demencí pět procent lidí, poté se každých pět let výskyt demence zdvojnásobuje. V příštích 30 letech se v Česku počet lidé s demencí podle odborných odhadů zvýší ze současných 150.000 na 380.000.
Mezi první příznaky patří selhání například v neuskutečněném záměru. Když se rodina ptá na důvody, senior je nedovede vysvětlit. Typické jsou promeškané schůzky nebo opakované výpadky a záměny v užívání léků.
Počáteční stadium Alzheimerovy choroby trvá asi čtyři roky. Nemocní mají obtíže s pamětí, ale jsou ještě soběstační. Postupně narůstá riziko selhání v běžných činnostech. Další fázi onemocnění v délce asi tří let provází vzrůstajíc výskyt nepředvídatelného a nezodpovědného chování, vyvstává nutnost dohledu a péče. Závěrečná fáze choroby je typická ztrátou schopnosti komunikovat s okolím a postarat se o sebe.
Průběh choroby ale může být příznivější, pokud je včas diagnostikovaná. Dostupná léčba zpomaluje postup choroby a oddaluje pokročilá stadia i s jejich fatálními dopady pro pacienta a jeho okolí. Důležitý je také pohyb, strava a trénování paměti. “Vše, co tělo nepoužívá, přestává fungovat,“ řekla Matějovská Kubešová a zdůraznila, že to platí i pro mozek.
Jan Tomandl - ČTK

Související články: 

Přidat komentář

Reklama

Reklama