
Mezi lékaři a jejich pacienty stále existuje komunikační bariéra. Zdravotníci mají sice k dispozici více nových a lepších léků a postupů, ale často zapomínají s pacienty mluvit, upozorňují odborníci.
"Medicína, jak se žene tou technologickou cestou, tak zapomíná na to, že její hlavní úkol je pomáhat trpícímu člověku a ne jen bojovat s chorobami," řekl ČTK psychiatr Radkin Honzák.
Terapeutka Lenka Šimková z Institutu pro systemickou zkušenost vidí komunikační problém v tom, že lékař udělá diagnózu velmi rychle a dál už vlastně nepotřebuje s pacientem mluvit. Doktoři by podle ní měli léčit nejen nástroji a medikamenty, ale také slovem. Lékař však za to, že použije to nejcennější, co v terapii je, to jest lidské slovo a svou účast, nic nedostává, domnívá se Honzák. Lidé si podle něj svých lékařů příliš neváží, jejich společenská prestiž je "naprosto ničemná" a komunikační bariéra se tím prohlubuje.
Oba odborníci vidí problém i v používání žargonu. "Lékaři málo vysvětlují, případně vysvětlují odbornou terminologií. Nejsou zvyklí na to, že tomu člověku je potřeba to vysvětlit několikrát," poznamenala terapeutka. Laik podle ní ale není schopen zapamatovat si napoprvé více odborných informací. Podle Honzáka pacientovi navíc dělá dobře, že s ním lékař hovoří jako rovný s rovným, a proto nepřizná, že mu nerozumí. Dokud komunikační zádrhele nepřerostou v konflikt, tak to vypadá, jako že je všechno v pořádku. "A jednoho krásného dne to v pořádku není," podotkl psychiatr.
Typickým případem byl podle něj případ ortopeda, kterého v březnu zastřelil jeho pacient, nespokojený s provedenou operací. "Všichni měli pravdu, akorát se nedokázali domluvit. Ten pacient měl pravdu, že se necítí dobře a ten ortoped měl pravdu, že je to technicky naprosto dokonalé. A to je ten rozdíl - vnímání celého stavu tím postiženým a tím technologem," vysvětlil Honzák.
Složitost situace si uvědomují i někteří doktoři. "Sami vnímají, že se s tím pacientem nějak nedovedou dohovořit. Je to dlouhá cesta, kterou by si mohli ušetřit, kdyby se hned na tom začátku lépe dohodli," míní Šimková. Lékař by podle ní měl umět pacientovi nabídnout vždycky nějakou alternativu a neopustit ho v okamžiku, kdy jsou všechny možnosti vyčerpány. "Zdravotníci jsou cvičeni na to, aby uměli léčit a vyléčit toho pacienta. Ale už nejsou cvičeni na to, aby s tím pacientem uměli projít i tou situací, kdy léčba selže," uzavřela terapeutka.
Markéta Hrdoušková - ČTK
Komentáře (20)
- odpovědět
Zář 22, 2003- odpovědět
Zář 14, 2003- odpovědět
Zář 14, 2003- odpovědět
Kvě 10, 2007- odpovědět
Kvě 10, 2007- odpovědět
Pro 30, 2007- odpovědět
Pro 30, 2007- odpovědět
Pro 31, 2007- odpovědět
Zář 10, 2010- odpovědět
Zář 10, 2010- odpovědět
Zář 10, 2010- odpovědět
Zář 10, 2010- odpovědět
Kvě 28, 2011- odpovědět
Lis 10, 2014- odpovědět
Lis 10, 2014- odpovědět
Lis 13, 2014- odpovědět
Pro 28, 2021- odpovědět
Pro 28, 2021- odpovědět
Pro 29, 2021- odpovědět
Pro 29, 2021Přidat komentář