Tyto přístroje jsou k dispozici například v některých budovách úřadů státní správy, mají je některá sociální zařízení pro seniory, lázně, horská služba, občas i tělovýchovná zařízení a jsou k dispozici také na dálkových letech ČSA.

Zástava srdce přichází náhle, zpravidla bez jakýchkoli varovných příznaků. Mozková smrt pak nastane po čtyřech až šesti minutách od srdeční zástavy. I laická resuscitace však pomáhá udržovat tok krve do srdce a do mozku a zvyšuje pravděpodobnost, že pacienta úspěšně oživí záchranáři.

Automatické externí defibrilátory byly ve světě donedávna doporučovány jen pro pacienty, kterým bylo nejméně osm let. Vědci z Arizonské univerzity ale zjistili, že mohou pomoci i menším dětem, a to už od jednoho roku věku. Stačí, aby byly k přístroji připojeny menší elektrody, které oslabí sílu elektrického šoku určeného dospělým. V případě akutního stavu lze použít automatickou defibrilaci i s normálními elektrodami. Poslední výzkumy totiž ukazují, že děti nepotřebují elektrický šok o tolik slabší než dospělí.

Odborníci navíc doporučují výrobcům automatických defibrilátorů, aby do jejich programu zahrnuli i srdeční rytmy menších dětí. Přístroje by pak uměly lépe vyhodnotit, kdy šok aplikovat a kdy nikoli. Vědci nicméně zdůrazňují, že je nutné dětským pacientům nejprve minutu poskytovat první pomoc bez defibrilace. Děti totiž mohou být v bezvědomí v důsledku jiných problémů než je srdeční zástava, a mohou tedy začít dýchat i bez elektrického šoku. Šok by měl nastoupit až tehdy, kdy je potvrzena fibrilace srdečních komor.

Při fibrilaci se srdeční komory stahují chaoticky a nevypuzují krev do tělního oběhu a orgány nejsou okysličovány. Elektrický výboj zruší nepravidelnou činnost srdce a umožní zahájení pravidelného srdečního rytmu. Defibrilátor by měli používat vyškolení lidé, ale nemusejí to být zdravotníci.

Jitka Klejnová - ČTK