Kýcháte? Ve Walesu vám za to zaplatí

Ve Walesu se vyplatí mít rýmu. V jeho hlavním městě Cardiffu je výzkumné pracoviště, které se jako jediné na světě zabývá výzkumem tohoto zdánlivě banálního onemocnění a těm, kdo se přijdou svěřit s obsahem svých zacpaných nosů, ještě zaplatí. Mezi nejochotnějšími pokusnými králíky jsou studenti zdejší univerzity, napsal list The New York Times.

Univerzita v Cardiffu má 22.000 studentů, kteří se za rok
nachladí až 80.000krát.


Studentka zubního lékařství Anna Taylorová sotva dýchá, jak
má zacpaný nos. Přišla s ním k výzkumu nového přípravku na
uvolňování dýchacích cest. Pozřela podaný přípravek, který mohl
být klidně placebem, a pak v hodinových intervalech pročišťovala
nosní dírky do zkumavky připojené k počítači, který snímal sílu
protlačeného vzduchu. "Je mi lépe," říká mladá žena, avšak
přiznává, že to nemusí být ani tak léčbou jako snadným výdělkem.
Za denní účast na výzkumu si odnáší 50 liber (2000 korun).

Momentální finanční tíseň přiměla k účasti na jiném
experimentu i jednadvacetiletého Toana Ravenscrofta. Tentokrát se
experti rozhodli vědecky dokázat, nebo vyvrátit tvrzení, že se
člověk nachladí, jestliže je vystaven zimě. "Potřeboval jsem
tenkrát peníze a řekl jsem si, že mi to za to stojí, i když se
přitom třeba nachladím," přiznal Ravenscroft. Měl štěstí, protože
byl zařazen do kontrolní skupiny a jeho jediným úkolem bylo sedět
a dát bosé nohy do prázdného kbelíku.


Devadesát méně šťastných účastníků si muselo máčet nohy 20
minut v ledové vodě, 26 z nich mělo do pěti dní rýmu. V
Ravenscroftově skupině ji dostalo jen osm lidí. Výzkum potvrdil
to, co ví každá matka: Nemá-li se člověk nachladit, musí být v
teple.



Hlavním posláním cardiffského pracoviště je testovat nové
přípravky proti nachlazení.
Vědci z Michiganské univerzity
vypočetli, že Američané v roce 2003 utratili za běžně prodávané
léky proti nachlazení skoro tři miliardy dolarů, za léky na
předpis dali 400 milionů dolarů.


Ředitel cardiffského ústavu Ron Eccles považuje lidský nos za
mimořádný objekt výzkumu a na buněčné úrovni je podle něj nos
dokonce "mnohem složitější než celá lidská civilizace"
.


"V případě obyčejného nachlazení nejde o jednu nemoc; je to
syndrom mnoha symptomů, za nimiž je až 200 různých virů. Nemůžeme
proto doufat, že se podaří najít lék jako v případě neštovic nebo
jednou třeba AIDS.
Člověk dokáže uniknout dravcům a myslí si, že
je na vrcholu potravinového cyklu. Ve skutečnosti jsou na tomto
vrcholu stále viry a člověk s tím nic nenadělá," řekl Eccles.


V hale jeho střediska stojí model viru, který způsobuje
nachlazení. Je to vycizelovaný dvacetistěn, který vypadá spíš
jako pýcha učitele geometrie než příčina banálního onemocnění.
Ačkoli je skulptura tvarově dokonalá, má chybu - neplave v kouli
hlenu, jak je tomu v reálu. "Viry se kolem nás nepohybují jako
vesmírné koráby. Můžete se jimi nakazit výhradně prostřednictvím
hlenu, který se z nosu někoho jiného dostane do toho vašeho
,"
vysvětluje Eccles.


Nejjistější metodou šíření je kýchání. Kapky plné nákazy se
rozstříknou do prostoru a snadno vniknou do dýchacího systému
kohokoli v jejich dosahu. Jestliže nikdo takový poblíž není,
virus nezoufá. Mimo tělo nositele dokáže přežít i několik hodin,
například na klice.
Počká si na ruku a pak už je jen otázkou
času, kdy si jej naivní chudák osobně vetře do oka.


Za nejnebezpečnější zdroj virů považuje Eccles děti.
Nachlazené jsou v průměru až desetkrát za rok a při kýchání se o
své viry bez zábran dělí
. Takže Eccles radí: Nechcete-li se
nachladit, vyhýbejte se dětem, pravidelně si myjte ruce, jezte
zdravě a zabalte se do šály, když mrzne.


Zdroj: ČTK

Příjde vám tento článek zajímavý? Pošlete ho dál!
Diskuze ke článku
Přidat komentář

Přidat komentář

Reklama

Reklama