Z výzkumů vědců vyplývají zajímavé skutečnosti, píše
zpravodajský server BBC. Například to, že někteří paraziti se tak
dobře adaptovali v lidském těle, které využívali jako hostitele,
že když byli vyhubeni, mělo to nečekané nepříznivé důsledky.


Ulcerózní kolitida je střevní nemoc, kterou způsobuje nadměrná
reakce imunitního systému. Při této nemoci bílé krvinky napadají
střeva, jako kdyby to byl nepřítel, a ta začínají krvácet.


Anna Glanzová tím trpěla: měla strašné křeče a časté a
intenzivní průjmy. Nemoc není léčitelná, ale Anna se nyní účastní
experimentální léčby, kterou vede doktor Joel Weinstock, odborník
na střevní nemoci. Snaží se ji léčit tím, že jí podává červy.


Každý týden přichází Anna na Weinstockovu kliniku a vypije
dávku vajíček červů. Říká, že to stojí za to. "Myslím, že o nich
neuvažuji jako o živých organismech, ale je to jako bych brala
pilulky nebo něco podobného. Snažím se nemyslet na ně jako na
něco nechutného. Už jsem nemohla žít jako doposud. Byla jsem
odhodlaná zkusit cokoli. Prostě jsem chtěla, aby mi bylo dobře."


Červi rostou uvnitř jejího těla a po několika týdnech vyjdou
ven. Výsledkem jejich pobytu ve střevech je, že ulcerózní
kolitida je na ústupu - už netrpí žádným z jejích symptomů.


Doktor Weinstock tvrdí, že jsme si červy vypěstovali a nyní
je potřebujeme. Předtím, než byli červi ze střev lidí západních
států zhruba před padesáti lety vymýceni, nebylo o alergiích
způsobených přehnanou reakcí imunitního systému slyšet. Dnes však
v Británii trpí nějakou formou alergie třetina lidí.


Vědci se snaží zjistit, jestli je spojení mezi střevními
červy a alergiemi. Chtějí vědět, zda červi dokáží nějak utlumit
imunitní systém tak, aby mohli žít ve střevech a nebyli napadáni.


"Červi potřebují k přežití lidi. Jsou v podstatě naší
součástí a je možné, že jsme se stali na sobě vzájemně závislí.
Odstraňování červů vede k poruše našeho imunitního systému," říká
Weinstock a dodává, že lidé z nich mají neoprávněný strach.
Připouští, že nikdo samozřejmě nechce jít na záchod a vidět v
míse kroutící se červy.


Dalším vědcem, který se zabývá užitečností střevních červů,
je akademický výzkumník Alan Brown, který sbíral na zahraničních
cestách měchovce. Ti se drží ve vodních kapkách nebo ve vlhké
půdě a při kontaktu s pokožkou se provrtají dovnitř těla a zamíří
ke střevům. Přisají se k jejich stěnám a pijí životadárnou krev.


V západních zemích, kde jsou lidé dobře živeni, nemá mírné
zamoření střev červy žádné vedlejší účinky.


Doktor Brown zkoumá pod mikroskopem svoji vlastní stolici a
snaží se zjistit, kolik červů v nich právě žije.


"Vzhledem k počtu vajíček jich je v mých střevech kolem tří
stovek měchovců." Ukázalo se, že červi na něho mají kladný vliv -
jeho senná rýma téměř zmizela. On sám nyní využívá měchovců k
vývoji léku na astma.


Není to jediný parazit, který mění lidské tělo a usnadňuje mu
život. Ale ne všechny změny mohou mít potenciálně užitečné
vedlejší účinky. Některé mohou mít mimořádný vliv na změnu
chování. Jedna třetina Britů si nosí v mozku parazita
toxoplasmózu. Jejím přirozeným prostředím je kočka a šíří se
kočičími výkaly. Může ji sebrat jakýkoli savec, od krysy až po
skot. Ale hlavní způsob, jak ji můžeme dostat, je sníst
nedovařené maso; proto ji má kvůli oblibě polosyrového masa až 80
procent Francouzů.
Jakmile ji jednou dostaneme, je to na celý život. Nedá se jí
už zbavit. Léta si vědci mysleli, že to nemá žádný vliv na naše
chování, ale nyní pomalu mění názor na tohoto parazita. Nedávné
výzkumy ukázaly, že lidé s toxoplasmózou mají pomalejší reakce
než ostatní, a proto se například dvakrát častěji stávají
účastníky dopravních nehod.


Zdroj: ČTK