Američtí vědci totiž dokázali zahájit sebemnožení
dárcovské buňky, jejíž genetické kódy byly modifikovány, čili po
dopěstování by mohly nahradit vadné nebo nemocné tkáně svého
dárce, aniž by samy obsahovaly předpoklad dané choroby.


Výzkumníci společnosti ACT podle svého tvrzení dokázali
přenést jádro jedné buňky do ovocytu jiné buňky, jejíž jádro bylo
předtím odstraněno. Dárkyněmi vajíčka (ovocytu) byly ženy, které
s tím souhlasily. Vznikla tak údajně první lidská naklonovaná
embrya na světě, tedy embrya, která mají pouze matku a žádného
otce.


Vědci dokázali letos 31. října dovést vývoj naklonovaného
embrya až do stadia šesti buněk, jak ve svém pondělním čísle
uvádí americká odborná revue Journal of Regenerative Medicine.
"Naše výsledky podporují názor, že je možné reprogramovat lidské
buňky," prohlásil zástupce šéfa ACT José Cinelli, který výzkum
vede.


Podstatné je právě to, že se podařilo tímto způsobem
vyprodukovat kmenové buňky, které by dárce v podstatě měl
bezproblémově přijmout zpět. Kmenové buňky totiž vykazují
schopnost změnit se ve kteroukoli tkáň lidského těla, což otevírá
cestu regenerativní medicíny. Bylo by tak možné léčit nemoci, s
nimiž si dosavadní lékařství nevědělo rady, jako jsou
neurodegenerativní choroby (Alzheimerova, Parkinsonova a jiné),
nemoci srdce, jater či cukrovku.


Buňky, které byly dosud produkovány k léčebným účelům ve
vyspělých laboratořích na celém světě, mají jednu zásadní vadu:
jsou obvykle pacientovým tělem odmítány a proto mají "malou
užitečnost" pro transplantační léčbu. Naproti tomu buňky
naklonované z těla pacienta jsou přijímány jako jeho vlastní,
ovšem modifikované tak, aby neobsahovaly chorobu a reprodukovaly
se bez ní.


Vědci ACT také odmítají výtky, že zneužívají člověka v
počátečním stádiu jeho vývoje. "Vědecky i biologicky vzato nejsou
entity, které produkujeme, lidskými jedinci. Je to pouze buněčný
život, nikoli život lidský," řekl ředitel ACT Michael West
americké televizi NBC.


Proti klonování lidských embryí se důrazně staví zejména
katolická církev. První reakce Vatikánu na dnešní oznámení
amerických vědců však byla zatím zdrženlivá. "Nevíme ještě
přesně, o jaký typ postupu se jedná, a zda jej lze definovat jako
skutečné klonování lidí," řekl prelát Tarcisio Bertone, tajemník
vatikánské Kongregace pro doktrínu a víru. "Bude třeba uskutečnit
ještě řadu vědeckých ověření," než Vatikán zaujme definitivní
postoj, dodal.


Americké federální zákony zakazují pouze užívání daňových
prostředků na vývoj a užití klonování lidí. Soukromé společnosti
se soukromým financováním, jako je i ACT, však tyto metody mohou
rozvíjet bez omezení. Američtí zákonodárci tak vyřešili rozpor
mezi zásadním odporem části občanů proti podobným experimentům a
mezi vědeckým pokrokem, kde si USA nechtějí nechat "ujet vlak".


Zdroj: ČTK