Když stres útočí

Osoby při tom mají na začátku často kolísavý krevní tlak. Při vyšetření v novém prostředí (např. u lékaře) se jim zvyšuje tlak a srdce se jim rozbuší. To ovšem ještě neznamená, že dostanou závažnou srdeční nemoc. Většinou trpí málo nebezpečnými funkčními potížemi (píchání u srdce, někdy i dušností) současně s úzkostí.

Jiný systém, který je u některých disponovaných osob aktivovaný, je systém zažívací. Při zátěži se to projevuje zvracením, průjmem nebo zácpou, bolestmi v žaludku, pálením žáhy, zvětšenou chutí k jídlu aj.

Řada citlivých osob má při zátěži potíže psychické. Projevuje se to nespavostí, neustálým přemýšlením o starostech, bolestmi hlavy, sexuálními poruchami, neschopností přestat myslet na problém, depresivním postojem ("nic nemá cenu"), ztrátě vlastní sebeúcty.

Stres může útočit pochopitelně též na jiné systémy. Např. na dýchací systém, což nakonec může podporovat vznik astmatických potíží. Dále na svalový systém. Řada bolestí páteře je vyvolána zvýšeným napětím zádového svalstva, bolesti hlavy napětím šíjového svalstva. Často dochází pod vlivem psychických potíží ke změnám na kůži. Řada ekzémů je zhoršována stresem. Zejména alergické kožní nemoci, atopický ekzém a lupénka (psoriáza).

Stres ovlivňuje nepříznivě imunologický systém, což se může projevit zhoršením alergických projevů, ale též zvýšenou dispozicí k nachlazení. Potíže se mohou navzájem kombinovat, někdy dochází ke střídání potíží. Např. po období astmatických potíží se objeví potíže kožní.

Při léčbě těchto onemocnění mají proto velký význam techniky napomáhající snižovat psychické napětí a stres. Jsou to například psychoterapie, relaxační a meditační techniky, jóga a různá jiná cvičení,masáže, sugesce, autosugesce, kineziologie, homeopatie a další metody.

Zdroj: Dr. Felix Irmiš - Nauč se zvládat stres, nakladatelství Alternativa