Jak se projevuje deprese?

Každý asi někdy v životě prožil nějakou tu depku, smutek či blbou náladu. Odborně je však pojem deprese užší a od běžné rozladěnosti a depresivní nálady se liší intenzitou, dlouhodobým trváním a tím, že ovlivňuje naši výkonnost. Mezi charakteristické znaky patří depresivní myšlení, depresivní emoce, depresivní chování a tělesné příznaky.

V depresi se objevuje charakteristický typ automatických negativních myšlenek. Automatické myšlenky jsou takové, které člověku přicházejí na mysl a on nad nimi dále nehloubá. Přijímá je, aniž by uvažoval, zda jsou pravdivé nebo ne. Má prostě pocit, že pravdivé jsou a dále je logicky nerozebírá. Mají tendenci tvořit řetězce.

Tyto myšlenky mohou být depresivní ("Nikdo mě nemá rád.", "Nestojím za nic.", "Jsem hloupá." "Proč já mám v životě takovou smůlu?") nebo úzkostné ("Co se stane, když se mi to nepodaří?" "A co když to na mně všichni poznají?") Typické depresivní automatické myšlenky zahrnují negativní hodnocení sebe, negativní hodnocení okolností a negativní vize do budoucnosti.

Depresivní lidé mají nepřetržitě nepříjemné negativní myšlenky a každá z nich napomáhá udržování deprese. Tyto myšlenky však nejsou založeny na objektivních faktech, ale odrážejí skutečnost zkresleně, zveličeně, katastroficky a jen černě. Tyto negativní myšlenky mohou člověka izolovat od aktivit, které by mu pomohly, aby se cítil lépe. Výsledkem je, že se stále více oddává tvrdé sebekritice, např. že je líný, nezodpovědný, k ničemu, což způsobuje, že se stále cítí hůře.Každý člověk, tedy i ten, kdo depresi neprožívá, mívá občas negativní depresivní myšlenky. Obvykle je však pouští z mysli. Člověk v depresi je má však stále - kdykoliv myslí na svou vlastní hodnotu nebo schopnosti.

Mezi depresivní emoce patří smutná nálada, plačtivost, úzkost až panika, rozmrzelost, podrážděnost, zlostnost, sebelítost, neradostnost, neschopnost se těšit, pocity vztahovačnosti apod. Depresivní emoce mohou trvat krátce, ale i týdny a měsíce.

Depresivní chování zahrnuje celou řadu různých projevů. Od pláče, přes nerozhodnost, odkládání činností, celkovou zpomalenost při nedostatku energie, nesoustředěnost a roztěkanost, netrpělivost, uzavírání se do sebe, vyhýbání se kontaktům, pasivitu až po monotónní depresivní řeči, naříkavost, sebelitování, neustálé stěžování si na příznaky a sebevražedné pokusy. Toto chování je reakcí na depresi, která zaskočila a ohrožuje. Faktem je, že unést depresi je těžké. Sám depresivní mívá následně pocity viny a vzteku na sebe za své chování, což vede k dalšímu stupňování deprese.

Během deprese se často objeví tělesné příznaky. Někdy se ohlásí již před objevením depresivní nálady, jindy přetrvávají ještě nějakou dobu po jejím odeznění. Biologické pochody v organismu jsou velmi úzce spjaté s naší náladou. Centra v mozku, která jsou odpovědná za prožívání nálady, jsou spojena s centry pro regulaci hormonů a vegetativního systému. Proto při změnách nálady dochází často k pestrému obrazu tělesných potíží.

Objevuje se únavnost, nevýkonnost, napětí nebo slabost ve svalech, bolesti hlavy, páteře, břicha, nespavost, bolesti žaludku, zhoršuje se schopnost zapamatovat si i výbavnost paměti, bušení srdce, tlaky na hrudi, v krku, třes končetin, nechuť k sexu a celá řada dalších tělesných příznaků. U mnoha depresivních vede objevení se tělesných příznaků k soustředění se na ně a určité hypochondrizaci. Všechny tyto příznaky však odeznívají po odeznění deprese. Často jsou tělesné příznaky zdrojem automatických myšlenek, přesvědčení, že jde o vážnou tělesnou nemoc a výrazného strachu o zdraví.


Zdroj: Ján Praško - Co je deprese a jak se léčí - stručný průvodce pro pacienty, nakladatelství Triton

Příjde vám tento článek zajímavý? Pošlete ho dál!
Diskuze ke článku
Přidat komentář

Komentáře (62)

  • Obrázek uživatele Jane
    Jane (anonym)

    Me dostala je to asi měsíc, je to hrůza nikdy sem se necítila hůř , přiznávám sem na to krátká! Došla sem k rozhodnutí, že vyhledám odborníka. Trápím sebe, svoje okolí ,které mi chce pomoct odháním... Je to silnější než já. J

    Led 22, 2004
  • Obrázek uživatele Jitka
    Jitka (anonym)

    Ahoj Jiřino, velice dobře tě chápu, mám stejný problém, už od léta. Vždycky jsem byla spíš uzavřenější a citově závislejší na jedné osobě ( a nebyla to má nevlastní matka, ani vlastní) a není to tak dlouho, co jsem o ni přišla. Trpěla jsem depresemi vlastně pořád, i v dětství, které bylo spíš příkladným psychickým terorem než vychováváním ale poslední dobou to na mě nějak dopadlo víc, než jsem byla schopná zvládnout. Tvůj lékař tě nepochopí, napíše ti sedativa jako je Lexaurin nebo Guajanal. Jednou jsem tak večer chodila po bytě, neschopná jakékoliv činnosti, srdce mi téměř vyletělo z hrudníku, tak šílenou rychlostí mi bilo, začla jsem se celá klepat, absolutně mi nic nebavilo a nakonec jsem si sedla ke stolu a nekontrolovatelně jsem se rozplakala. A tak jsem zavolala na linku důvěry (Krizové centrum pro duševní zdraví-telefon na ně je v každém telefonním seznamu hned za 155, 150 a 158 !!!) a hrozně moc mi ten den pomohli. Pozvali mě na terapii na kterou jsem se kvuli prac. vytížení ještě nedostala - za to bych si dala pohlavek -. Zkus to, doufam ze i tobe pomohou, deprese je previt, dokaze pekne zkomplikovat zivot a zaslouzi si vyhnat z tela!!!!! Drzim ti palce, a ozvi se jak jsi dopadla, tesim se. Ahoj Jitka

    Pro 10, 2002
  • Obrázek uživatele kulis
    kulis (anonym)

    trpim depresemi od sestnacti, prasky nepomahaji. je to peklo. nedokazu risit svuj zivot, nedokazu byt objektivni.

    Srp 31, 2004
  • Obrázek uživatele Jiřina
    Jiřina (anonym)

    Přiznávám, že mám deprese, a to již několik let - s drobnými výkyvy pocitu štěstí a hlubokého propadání se zpět. Mám spíš myšlenky depresivní - nic se mi nedaří, a to myslím vážně. Bohužel to není jen můj vnitřní pocit. Dají se najít i klady, ale je jich málo na vyrovnání se zápory. Snažím se na to nemyslet, ale myšlenky si najdou cestu samy. Našel by se někdo, kdo by mi dokázal pomoct? Nějak se nedokážu odhodlat jít do ordinace a vyprávět o svých problémech cizímu člověku.

    Říj 30, 2002
  • Obrázek uživatele renáta
    renáta (anonym)

    Milá Jiřino, to, že se nedokážeš odhodlat jít do ordinace a vyprávět o sobě cizímu člověku, je jen klam. Není žádná ostuda vyhledat odborníka, spíše je to ukázka toho, že chceš se sebou něco dělat a nenechat s sebou mávat pocity, které jsou pro tebe opravdové. Sama jsem musela takového člověka vyhledat, ale jen proto, aby mi nikdo nemohl vyčíst, že jsem pro svou záchranu neudělala úplně všechno. Ani trochu jsem nevěřila, že mi může někdo nebo něco pomoci. Pomohlo. Chceš-li něco pro sebe a ostatní udělat, běž si pro tu pomoc.

    Zář 27, 2004
  • Obrázek uživatele Šárka
    Šárka (anonym)

    Ahojky...deprese mám asi tak půl roku a je to peklo,přes léto to ještě celkem šlo , ale na podzim to začalo nanovo...blbá nálada,strach,brnění,roztěkanost atd..rozhodí mě každá maličkost dobrá i špatná aniž bych si to vědomě připouštělě.Také jsem nevěděla jak to říci dorkorce když mě nic nebolí jen mi tak trošku hrabe, ale nakonec jsem tam šla a vykecala se...co jsem jí neřekla ,vklidu dopověděla za mně...učebnicovej příklad...nasadila mi prášky NEUROL a že je mám užívat PRAVIDELNĚ až do dubna a pak uvidíme, Mám nízké dávkování jen 2*1 tabletka, ale díky bohu za to...ne že by mi bylo furt fajn, ale těch normálních dnů mám víc a jsem za to vděčná a moc.Když mě něco rozhodí víc tak si mám vzít o tabletku víc...stojí to za to.Někdo to těžko pochopí, ale klepat se celej den strachy,bát se,bejt furt naštvanej a k tomu se starat o 3 děcka a bát se s nima chodit ven (co když se mi něco stane)....není o co stát.Ted je mi celkem fajn .

    Lis 19, 2004
  • Obrázek uživatele Radek
    Radek (anonym)

    Trpím sezónní depresí již více než 5 let. Největší problémy jsem měl, když měla moje dcera jít na operaci do nemocnice. Zhroutil jsem se a skončil na klinice. V létě je mi celkem dobře, ale potíže začínají s přicházejícím podzimem. Přidávají se mi i paranoidní příznaky, slyším hlasy a jsem nedůvěřivý. Na klinice jsem byl už několikrát a vyzkoušeli na mě spoustu léků. Měli často nežáducí účinky jako snížení krevního tlaku, bolest ve svalech, zhoršené vidění a někdy i halucinace. Když je mi zle, propadám pocitům beznaděje, nemohu se z ničeho radovat, mám úzkosti, pociťuji strach a to nejen z lidí, ale ze všeho, co mám vykonat. Nepřekonatelným problémem je pro mě čištění zubů, holení, někdy i obyčejné oblékání. Lidem kteří mají sebevražedné myšlenky radím, aby šli ihned k lékaři, jinak hrozí nebezpečí tragédie. Nebojte se svěřit psychiatrovi, to je má rada.

    Říj 21, 2006
  • Obrázek uživatele Ef
    Ef (anonym)

    Vlastne nevim co to je: zda deprese ci úzkost. Prý se to prolýná. až teď jsem si uvedomil ze již delší dobu mě přestává bavit chodit do školy,na treninky,bavit se s lidmi ale nedaval jsem tomu význam. Jenže ted jsem byl u psychiatra a mam jasné deprese. Nejsem schopen jíst,když vidím jídlo je mi zle. Tím pádem hubnu a protože jsem hubený strašně mě to trápí. říkám si že už nemůžu svoji přítelkyni přitahovat. A spadávám tak hloubš a hloubš. Nemůžu se soustředit na učení ani dělat běžné věci. Bojím se že tímhle o vše přijdu a takové myšlenky se mi honí hlavou pořád do kola. Doktorka mi předepsala Lexaurin a ještě něco na zvýšení hladiny serotoninu. Dávkování lexaurinu mam pulku rano a jeden vecer,jenže ono to působí jen pár hodin a jakmile to přestane působit chodím po bytě s rukama u sebe dýchám jak blázen a myšlenky mě ubýjí. Ale nechci si vybudovat závislost. Je to hrozný kruh

    Říj 31, 2006
  • Obrázek uživatele SSmejkynka"seznam.cz
    SSmejkynka"seznam.cz (anonym)

    bojím se nic mě nebaví nejradči jsem doma vůbec nechci chodit ven jen spát na přítele mám změny nálad na dceru jsem bez chuti nalady nevím co dál vím že se užírám ale nemám ským si povídat napíšete mi někdo

    Feb 13, 2007
  • Obrázek uživatele zdena
    zdena (anonym)

    Milá Smejky,určitě se ničeho neboj a rozhodně zajdi k lékaři.Já sama se léčím na psychiatrii již osm let a vcelku úspěšně.Je pravdou,že paní doktorka vyzkoušela několik druhů léků,než pro mě našla ty pravé.Pro mě je velmi důležitá opora rodiny a mám velkou potřebulásky.Moc ti držím palce,můžeš se mi ozvat na mail p.fert"quick.cz.Drž se,bude líp

    Feb 21, 2007
  • Obrázek uživatele Edita
    Edita (anonym)

    Tak po roce ,divnych pocitu,nevim kam se mam zaradit,zacalo to krcni pateri,ted mam ischias,a nakonec mi rekl doktor ze mam depresy.ale...depresy muze mit kazdy po dlouhodoby bolesti,nebo ja uz nevim,spat nemuzu,jen par hod,z toho se budim,strach mam ,nevim ale z ceho,muze mam hodnyho,zivot dobrej a presto na me neco leze,prislo to nahle,pred 2 mesici,nechci porad verit ze je to deprese,z ceho,kdyz se mam dobre,jo mam zdrav,potize ale kdo je nema?A Z TOHO POCITU ME PRI CHUZI Z NICEHO NIC OD PASU DLOU MRTVY NOHY A JA NEMUZU JIT,a k tomu me zmrtvy i konce rukou,a tak dostanu strach a je mi samozrejme jeste hur,cekam na vysledek krve po velikonocich,uvidim,ale nechapu co mi je,jestly me telo mrtvy od paniky a nebo?jsem uz blazen?zavrate mam casto a pritom mi srovnali krcni pater...vse bych vyderzela ale ze nemuzu jit sama ven z baraku vic jak 100m ,je hruza,bojim se ze skoncim na voziku,poradte,zatim porad cekam na naky vysledky u doktoru.ale je to nekonecny cekani kdo ma neco podobneho napiste..EditaKurt"hotmail.com

    Dub 05, 2007
  • Obrázek uživatele Návštěvník
    Návštěvník (anonym)

    Já myslím,že psycholog je lepší než psychiatr.Neláduje vás aspoň lékama.

    Dub 05, 2007
  • Obrázek uživatele Eliška
    Eliška (anonym)

    Ahoj asi taky trpím depresemi nebo jestli je to uzkost nevím. Někdy mám nepříjemné myšlenky, blbosti co mi najednou v jedou do hlavy. Mám strach být sama aby se mi neudělalo špatně. Někdy se mi motá hlava, mám tlak v krku. Mám pocity na omdlení, buší mi srdce a klepu se. Stává se mi to hlavně když stojí ve frontě v obchodě. Nebo jdu někam sama a nemám vedle sebe nikoho blýzkého. Ted se k tomu ještě přidala nevolnost v autě. Dělá se mi špatně když stojím v koloně nebo jedu na dálnici nebo na silnici kde není kde uhnout. Snažím se s tím bojovat. Pomalinku se vystavuju situacím kdy je mi špatně a snažím se je překonat. Doma mi pomáhá práce. Začnu pracovat a ono to přestane. Někdy to trvá i dýl. Občas nemůžu spát nebo mi začne strašně být srdce a mám strach že umřu. Musím se zabavit třeba křížovkama, to taky pomáhá. Má někdo stejný problém. Napište mi prosím at se necítím v tom tak sama. Ještě jsem začala pít třezalkový čaj a myslím že je to lepší. Eliska

    Srp 21, 2007
  • Obrázek uživatele Pavel
    Pavel (anonym)

    Ahoj Eliško, mám úplně stejné příznaky jako máš ty. Pocity strachu, nejistoty, vadí mi fronty v obchodě a o kolonách na silnicích ani nemluvě. Jedná se o panickou poruchu, kterou je třeba léčit, jinak se to může zhoršovat. U mě se tato porucha nastartovala pracovním stresem, je mi 36let. Jak vznikla porucha u tebe? Měj se hezky, Pavel

    Srp 22, 2007
  • Obrázek uživatele Iveta
    Iveta (anonym)

    Eliško, myslím si, že tohle není deprese, ale panická porucha. Měla bys s tím co nejdřív zajít k psychiatrovi.

    Srp 22, 2007
  • Obrázek uživatele luboš
    luboš (anonym)

    Ahoj, já mívám to samé, v autě hlavně při průjezdu městem mám bušení srdce a ještě k tomu stáhnutí v břiše. U mě to trvá většinou tak dva měsíce, než to samo odezní. u Psychiatra jsem s tím ješt nebyl. Zřejmě dělám chybu. Je mi 27 let a trpím tím od 14 nebo od 15 let. V měsících depresí mívám také hodně špatné myšlenky a pocity viny. Mějte se pěkně. Luboš.

    Srp 23, 2007
  • Obrázek uživatele Jana
    Jana (anonym)

    ahojky Eliško,zaujal mě tvuj dopis ohledně depresí před rokem jsem se téhož problému zbavila trvalo to 2roky než se na to přišlo co to je přicházelo to dost pomalu a nenápadně přesně jak popisuješ bývalo mi nevolno trošku na omdlení ale za chvilku to přešlo jenže se to během roku ukazovalo častěji , třeba jsem vyšla jen před dum a jak píšeš hlavně sama a toho jsem se bála každý den že zas budu sama a bude mi blbě tak jsem vyšla ven s pejskem a zas jsem se po páru kroku musela vrátit nebylo mi dobře třes , potila jsem se a bušilo mi srdce myslela jsem ,že omdlím ale zas to asi za 20 min přešlo je to hrozný pocit určo to znáš a tak neváhej a navštiv svého lékaře ale nechod k psychiatrovi ale zajdi za neurologem ten ti předepíše přesné léky já brala Cipralex a po měsíci už jsem pocitovala velké zlepšení nepij třesalkovy čaj a jdi k lékaři stejně pak ten čaj nebudeš moci pít třesalka se nasnese s antidepresívi tak ti přeji brzké uzdravení a pošli mi meil až se budeš zas cítit špatně napiš a pokecáme třeba si i napíšem telefon těším se na tvou odpověd ahoj Jana . meil - 67jana"seznam.cz

    Srp 25, 2007
  • Obrázek uživatele Návštěvník
    Návštěvník (anonym)

    To NENÍ depka. Fakt je to PP.!!!!!!!!!!!!!!!

    Srp 26, 2007
  • Obrázek uživatele miluš
    miluš (anonym)

    ví někdo něco o panické poruše a jak dlouho trvá léčba děkuji

    Srp 05, 2008
  • Obrázek uživatele Lenya
    Lenya (anonym)

    ahoj Miluš, predpokladam ze ses za ten mesic, pred kterym si tu uvedla svuj dotaz, o panicke poruse uz neco dozvedela, kdyby nahodou ne a pro vsecky ostatni vydesene duse tu mam odkaz na pdf. brozuru ktera mi moc moc pomohla, tak doufam ze pomuze i vam! preji vsem hodne stesti a hlavne kuraze:) http://www.deprese.com/pdf/brozury/Panicka_porucha.pdf

    Zář 28, 2008
  • Obrázek uživatele Votruba .J
    Votruba .J (anonym)

    Mam silne depresivni nalady, ktere behem dne mizi. Vecer je mi nejlepe, ale rana jsou hrozna a porad horsi. Bojim se budoucnosti, abych neco sam sobe destruktivniho neprovedl. Vecer tomu neverim, ale ta rana... Poradi mi nekdo ?

    Led 04, 2009
  • Obrázek uživatele Eli
    Eli (anonym)

    to Votruba .J Nepíšeš, jestli se s depresí léčíš, t.j. chodíš k psychiatrovi.Pokud ano, kontaktuj ho, bude nutná asi změna léků nebo dávkování. V opačném případě co nejdříve zajdi k svému lékaři, nebo rovnou na psychiatrickou ambulanci, jde o depresi, kterou sám nezvládneš.

    Led 05, 2009
  • Obrázek uživatele Mikul
    Mikul (anonym)

    Dobrý den, nemá tady někdo zkušenost, nebo nějaké info jestli existuje i deprese bez příznaků jako psychické sklíčenosti, či sebevražedných sklonů? Abych popsala svůj problém-moje příznaky se shodují se všemi v posledním odstavci, hlavně poslední půlrok nedokážu fungovat, zvládat školu, uteču od všeho tím, že celý den prospím, na nic nemám sílu, nemám sílu cokoliv řešit, nic se učit, nepamatuji si nic a začínám být silně apatická...nevím co to je, trvá to MOC dlouho a obávám se, že jarní, ani zimní, ani podzimní únava to není...

    Čer 02, 2009
  • Obrázek uživatele Návštěvník
    Návštěvník (anonym)

    Zašoustej si :-)

    Čer 02, 2009
  • Obrázek uživatele Zuzka
    Zuzka (anonym)

    ze zacatku jsem brala Jarsin a ted Xanax jak Michael Jackson ale ne pres 10 pilulek za den. To neberu pres 10 pilulek za den ja MJ. O hodne min beru. Stalo se to tak ze jsme se vybouraly, vseci prezily ale nasledky mam do ted. beru uklidnujici leky a takove vseliake sracky.

    Srp 03, 2009
  • Obrázek uživatele sam
    sam (anonym)

    Umě sezačla projevovat deprese tím,že jsem měla potíže s dýcháním,pořád jsem byla u okna,seděla na balkoně.Problémy jsem se snažila unést,vychovávala jsem sama děti aty mě potřebovaly. Bohužel jsem to nezvládla a když se u mě projevil silný třes,když už nezabíraly neuroly,začala jsem navštěvovat psychiatra. Užívám AD osm let a budu je užívat asi do smrti. Mám úzkostnou depku a i když ty největší starosti pominuly,stačí mi malá starost,obava a musím sáhnout po tabletě..no jsem na nich závislá i když se snažím dávky snižovat.

    Srp 04, 2009
  • Obrázek uživatele blanka
    blanka (anonym)

    ahoj ja mam sestru ktera proziva to samé už celych 5.let a až ted pred tydnem se konecne odhodlala jit si sama dobrovolne lehnout do Bohnic kde ji skutecne pomahají a ma kolem sebe lidi kteri ji rozumeji co vlastne proziva.takze ti preju abys nesla tu silu jit se lecit a drzim ti palce.A věř že bez odborné pomoci to jen težko zvládneš sama.Ale to rozhodnuti musíš učinit jenom ty.My sestru premlouvali hodne dlouho a nedala si rict.Až ted kdyz uz jsme to vzdali se sama rozhodla si tam jit lehnout a konecne si priznala ze tu pomoc potrebuje ,protoze chce žít a ne byt mrtva v živym těle.drzim moc palecky ahoj

    Srp 29, 2009
  • Obrázek uživatele Míša
    Míša (anonym)

    Ahoj..trpim kazdodenni depresi uz 2,5roku...Zacalo to vsechno tim ze se rodice rozvedli a ja sla bydlet k mame ...po devitce jsem sla na skolu ale byla jsem tam jen 14dni pak jsem prestoupila, tim padem jsem musela od mamy odejit protoze jsem nemohla dojizdet kvuli spatnym spojum autobusu.Tudiz jsem se prestehovala k tatovi.Je to uz dva a pul roku co bydlim s tatou. Nechodim ven .. denne jsem jen na zidli a jsem na internetu.Uz me nic nebavi.Je mi teprv 18 let a mam pocit ze muj zivot uz je davno u konce :( Nepreju nikomu zazit pocit ktery ve me uz tak dlouho trva, ktery je den ode dne horsi a horsi.Uz se nedokazu smat ... radovat se z malickosti.Veci, ktere mi drive vykouzlili usmev na tvari jsou pro me nulove :( Mam pocit bezmoci,samoty...citim uzkost....Nevim jak dal ... :( K psychologovi se mi nechce protoze mam vnitrni pocit ze uz mi nic nedoaze pomoc(mimochodem jsem se zapomela zminit, ze uz jednou jsem se snazila prepraskovat, vse co jsem z toho asi desetiminutovy zvraceni a bolest bricha) ..... Nepreji nikomu zazit ten POCIT :( ..... Kazdy den s tim bojuji .. :(

    Kvě 05, 2010
  • Obrázek uživatele Maruška
    Maruška (anonym)

    Ahoj..trpim kazdodenni...Ahoj Míšo! Jen jsem se chtěla zeptat, jak se Ti daří v Tvojí složitý situaci. Přečetla jsem si Tvůj příspěvek a s úžasem jsem zjistila, jak jsme na tom podobně! Jak se s tím pereš? Změnilo se už aspon něco k lepšímu? Přece jen ten příspěvek už je z května:-)... M.

    Led 15, 2011
  • Obrázek uživatele marušenka
    marušenka (anonym)

    Ahoj..trpim kazdodenni...ahoj míšo..mámd stejný problem..prosím napsala bys mi email?? chtela by jsem si o tom promluvit.. jinak,už mě taky nic nebaví..sedím doma,nikam se mi nechce jit.nic mě nebavi..dokonce mám problém i vstat do školy,silá nechut..pak dojdu ze skoly a nechce se mi nic delat,nemam na nic naladu.jsem poráč unavena.vyčerpana..tak jdu spat..večer se probudím a jdu na internet..začalo to asi před 5 mesicema,kdy jsem se rozesla s přítelem..je mi 19 let..bojím se budoucnosti..co bude dál,práce,škola,jak jsem se rozesla a klukem,tak jsem byla u psycholozky a docela mi to pomohlo,jenze pak to na mě spadlo znova..nekdy mám super náladu,ale za chvili ji vystřídá nechutenství....nemáte někdo stejný problem? kdyztak mi napiste do emailu budu moc ráda.. maruskalenka@seznam.cz

    Led 31, 2011
  • Obrázek uživatele marušenka
    marušenka (anonym)

    ahoj míšo..mámd stejný...a ještě k tomu co jsem psala..jím asi rok a půl antikoncepci...minerva,tak mě napadá,jesli to nemůže byt s toho,ale to je asi blbost,co.?

    Led 31, 2011
  • Obrázek uživatele Pampeliška
    Pampeliška (anonym)

    Ahoj..trpim kazdodenni...Míšo, ale asi sama se z toho nedostaneš. A povídáním s druhými, o stejných sračkách si sice uvědomíš, že nejsi jediná na světě s tímto problémem, ale taky Tě to nevytáhne na světlo. Takže bude nutné vyhledat pomoc. Tu HA neber, když nemáš přítele, zbytečné do sebe rvát hormony. Raději to vyměň za pořádnou terapii, a možná antidepresiva. Co Ty na to? Nebo takhle chceš trpět donekonečna? Já vím co je deprese, jsem teď v remisi.

    Led 31, 2011
  • Obrázek uživatele Ina
    Ina (anonym)

    Dobrý den, potřebovala bych nutně a rychle tip/kontakt na dobrého psychiatra v Praze, který se zabývá depresí a má smlouvu s pojišťovnou 111.Děkuji.

    Feb 26, 2011
  • Obrázek uživatele Natura
    Natura (anonym)

    Dobrý den, potřebovala bych...Každý psychiatr se musí zabývat i depresemi, vždyť je to nejčastější důvod, proč ho lidé navštěvují.. Na www.znamylekar.cz si najdeš plno lékařů a zeptáš se jich, kdo má smlouvu s Tvou pojišťovnou. telefonicky. Není problém. Hned se objednáš, když už ho budeš mít na tlf., a je to. Hodně štěstí přeju.

    Feb 26, 2011
  • Obrázek uživatele Ina
    Ina (anonym)

    Každý psychiatr se musí...Děkuji za vysvětlení.Už jsem zkoušela hledat sama,a z toho, co na mne na internetu vyjelo, jsem nabyla dojmu, že některý psych. se přednostně zabývá třeba poruchami příjmu potravy,jiný závislostmi, atd.. Navíc mě děsily ukázky ceníků některých odb. zařízení, ale je fakt, že jsem hledala k ránu, kdy mně bylo nejhůř, nerozuměla jsem ničemu a děsilo mě všechno...

    Feb 26, 2011
  • Obrázek uživatele nerozuměla jsem ničemu
    nerozuměla jsem... (anonym)

    Psychiatr má smlouvu s VZP, léčba se nepřiplácí, jen léky a to jak které.

    Feb 26, 2011
  • Obrázek uživatele Natura
    Natura (anonym)

    Děkuji za vysvětlení.Už...Ptala ses na psychiatra, ne psychologa, ne? Ty si neplatíš. Jen některé psychology. Psychiatři mívají užší specializaci málokdy. Už jsem viděla, že byli třeba zaměřeni na protialkoholní léčbu, ale léčili samozřejmě vše, vč. depresí.

    Feb 26, 2011
  • Obrázek uživatele Matěj
    Matěj (anonym)

    Zajímáme jak bojujete z depresí. Týká se mě to stejně tak jako někoho kdo si to moc bere,jsem spíš ten co to nepřipouští,ale moje výkonnost klesla už na takovou úroveň na kterou jsem nebyl nikdy zvyklý. Mám dojem že mám přechozenou depresi. Nakonec jsem ještě dostal nadváhu,protože z toho mám stres a to řeším jídlem a nepohybuju se. Je to dost začarovaný kruh. Proto mám dojem že jsem depresi jen zmírnil a mám ji přechozenou a stále se projevuje podobně jako vyhoření ze stresu v práci. Ještě k tomu mám fobii z reakcí lidí na to jak nesebejistě a obezně vypadám a celkově vykazuju málo sebevědomí schopností i energie.

    Zář 09, 2013
  • Obrázek uživatele Xy
    Xy (anonym)

    Zašoustej si :-)Nic jinýho tě nenapadne, co?

    Zář 19, 2013
  • Obrázek uživatele LadyXO
    LadyXO (anonym)

    Mám ten samý problém, začalo to porouchaným sebevědomím ze základní školy, kde mě šikanovali, pak sem přešla na střední s předtuchou, že to bude lepší, ale ne, byli tam samý pipky, který mě sice nešikanovali, ale měli kecxy, blbý otázky, divně se koukali a všeobecně, ta škola na mě nepůsobila dobře. Začalo to tím, že sem začala zatahovat,m protože se mi tam nechtělo, veškeré přestávky sem tam proseděla a když sem přišla domu, často sem se rozbrečela. Máma na to pak přišla a zeptala se mě proč to dělám, vše sem jí pak řekla (to sem ještě neměla tak silné deprese) a jelikož mám moc hodnou mámu, která se mi dnaží pomoct a pochopit mě, našla odbornou pomoc psycholožky, moc hodné, která mi pomohla a necítila sem se tak na vše sama. Jenže psyhcoložka měla nějaké kurzy a tak asi dva měsíce neměla čas, v tu chvíly to začlo, vše vyvrcholilo ve chvíli, kdy sem byla na rodiné sešlosti (dodnes lituju, že sem tam jela), byla to akce, kterou pořádala teda, závod a jelikož tam bylo spoustu cizích lidí, necítila sem se tam dobře a jelikož moje blízká rodina soutěžila, neměla sem se tam ani s kým bavit, šla sem proto radši pryč se psem a celou dobu té procházky sem brečela, pak sem se vrátila s tím, že už to bude dobrý, ale přišla ségra, začala se se mnou bavit a já se zas sesypala, připadala sem si tak trapně, že brečim před ostatníma. No v tu chvíly to odstartovalo, závod byl v sobotu, tak sem se sesypala, že sem byla od soboty do neděle v posteli a furt sem brečela, neměla sem na nic chut, následující týden, kdy sem měla jít do školy sem nešla, protože mi bylo fakt mizerně, furt sem brečela a nebyla sem ani schopná běžné činnosti, yůstala sem teda doma a následně chodila za mámou do práce abych nebyla sama, máma pak našla psychyatra (ten může předepisovat prášky), no a sešla sem se stím a on mi ty antydepresiva předepsal. Brala sem je po zbytek školního roku, prvák sem tam sice s nechutí, ale dokončila. A prášky sem na konci roku, na začátek prázdnin vysadila, o prázdninách to...

    Zář 19, 2013
  • Obrázek uživatele LadyXO2
    LadyXO2 (anonym)

    ..bylo ok, ale začal školní rok, já přestoupila na jinou sice skvělou školu s mnohem lepším kolektivem, kde sem si i našla kámošky, ale deprese začali od znovu, tím, že sem zase začala brečet, furt několikrát deně bez důvodu, nebo i jenom když na mě někdo trochu zvýšil hlas, no a byla sem už obědnaná dřív na kontrolu k psychyatrovi a ten mi o5 předepsal prášky, ještě je neberu, nemám je zakoupené, byla sem tam teprve včera, ale cítím se dost mizerně, nedokážu jít ven, bojhím se jít ven, při představě že tam půjdu, klidně jen před barák je mi zle. Nedokážu ráno vstát, ndokážu běžnou přípravu, vstanu a zas swi du lehnout, furt koukám na televizi, nebo sem na počítači, sem holt ve virtuálním světě, docela mě to štve, pač o prázdninách to bylo ok a myslela sem že už to bude za mnou. Ale takhle? Vždyt si s tímhle ani nemůžu najít kluka. Tším se až zaberou ty prášky a vy co deprese nemáte, budte rádá, že ste rádi.

    Zář 19, 2013
  • Obrázek uživatele Klára
    Klára (anonym)

    Zajímáme jak bojujete z...určitě zkus psychologa, pokavad se citis opravdu špatně, tak radši psychiatra. objednej se co nejdřív jsou dlouhé čekací lhůty, hold špatná doba a slabší jedinci to neunesou psychicky, sam si s tímhle bohužel nepomůžes :/

    Pro 29, 2013
  • Obrázek uživatele Doporučuji knihy Johna Virapena - pravda o lécích
    Doporučuji knih... (anonym)

    Přiznání bývalého ředitele velké farmaceutické společnosti John Virapen - Nežádoucí účinek: SMRT "Podplatil jsem jednoho švédského profesora, abych urychlil registraci léku Prozac ve Švédsku," říká John Virapen. Tato kniha vypráví pravdivý příběh o korupci, podplácení a podvodech. Napsal ji bývalý ředitel farmaceutického koncernu Eli Lilly & Company Dr. John Virapen, který zná interní praktiky a postupy používané ve farmaceutických gigantech. Za 35 let svého mezinárodního působení odpovídal za marketing několika léčiv. Všechna měla nežádoucí účinky. John Virapen šel s pravdou ven a předkládá vám knihu plnou malých tajemství, o kterých jste se vlastně nikdy neměli dozvědět. http://gnosis9.net/obchod/?john-virapen,257

    Pro 28, 2014
  • Obrázek uživatele Luboš
    Luboš (anonym)

    Dobrý den chtěl bych poprosit o radu...Je mi 21 let a posledni pul roku se mi často střida nalada...nekdy trpim i depresemi z prace tak ze vztahu....jsem typ člověka co chce za den stihnout strasne moc veci....dojdu z prace udelam nejakou praci bokem na cem pracuju pak jdu cvicit a pak k pritelkyni nebo spat...a kdyz tohle nektery den jedno z toho neudelam tak se citim provinile ze sem neco nezvladl...uz si ani neuvedomuju co vsechno mam...mam vysportovanou postavu mam dobrou praci vsechno ale sebevedomi klesa nevim....taky ve vztahu je to problem...mam 10 mesicu protelkyni a ma decko z predchoziho vztahu...ze zacatku sem to bral tak ze se uvidi ale ted uz tlaci a chce po me vic asi abych se staral ale ja nejsem rozhodnej a nevim jestli si vybrat ji nebo karieru ale nechcu ji ztratit...asi sem si na ni vytvoril zavislost...mozna me i manipuluje protoze driv sem byl rozhodnej rekl sem ze to bude tak a tak a ona prilezla...ted reknu ze nepridu nebo neco a nejsem si tim jsitej a citim vinu ze bych mel prijit a tady to zacina uz se v tom topim a vyjdu z toho spatne ja...postrehl sem ze i okoli a kamaradi nejak stracim kontakt jak kdybych se uzaviral jen pro ni....nevim co je dobre udelat...dalsi vec je ze posledni dva mesice si ctu clanky na internetu typu jak na deprese jak se rozhodovat, jak zvysit sebevedomi, jak se chovat ve vztahu a uz toho mam plnou hlavu a strasne premyslim na tim, jak mam premyslet a motam se v tom...takze nevim jestli je dobry to nebo to...tak prosim o radu pripadne jestli mam navstivit psychologa nebo psychoterapeute nebo neco jinyho nebo se to da zvladnout jinak...antidepresiva v zadnym pripade nechci...sportuju, nekourim dbam celkem na sebe takze nic umeliho nechci...omlouvam se za pravopisny chyby a dekuji za odpoved...

    Led 21, 2015
  • Obrázek uživatele oleandr
    oleandr (anonym)

    na depresi doporučuju filmy, 28 dní se sandrou bullock, černá labuť 2013, terapie láskou, tam kde jsem nikdy nebyl.

    Srp 29, 2015
  • Obrázek uživatele tokki
    tokki

    Mám deprese už dlouho, vždycky se objevily koncem ledna a trvaly asi do poloviny března. Avšak v poslední době mě deprese začínají omezovat ve škole i na brigádě...jsem unavená, někdy ani nevstanu z postele, nic mě nebaví, nejím... o těch debilních myšlenkách ani nemluvím...občas se mi k tomu připojí i stavy úzkosti a lidi, trochu pitomá otázka...nikdy jsem nehledala pomoc, asi bych měla, že?

    Říj 25, 2015
  • Obrázek uživatele Jirka
    Jirka (anonym)

    To tokki:lide jsou dnes nuceni pracovat i zit na doraz.V praci jsou prehlcovani ukoly,narazejic pritom na barieru netolerance ci dokonce sikany ze strany svych nadrizenych.Potom prijdou domu,kde na ne mnohdy cekaji dalsi povinnosti spojene s vychovou a vyukou deti,starostmi o mene sobestacne pribuzne,i s "beznymi" domacimi pracemi typu vareni,prani,pokud to vyjde,tak i uspokojeni potreb partnera (partnerky).Vytizenost takovych lidi je maximalni,pricemz' prostoru pro oddych a odpocinek se jim nedostava.Tak se v nich kumuluje stres a unava.Kdekdo,namisto,aby polevil (pokud to jde),bere AD prave proto,aby ten napor povinnosti zvladal a nezhroutil se. Chci tu tedy dat do souvislosti,jak je dulezity zdravy zivotni styl pro zdrave a vyvazene psychosoma.Nekdo nechape,proc' se mu vztah hrouti,proc' se citi unavene a sklesle a pritom jde jen o to,dokazat rozpoznat,tedy pojmenovat svuj stresor a tohoto se zbavit.Pomoci muze zmena prace,rozchod s energetickym upirem,nebo i zmena bydliste.To jsou totiz' nejbeznejsi puvodci stresu.Teprem az' zjistime,ze neni stresoru,ktery by nas omezoval na kvalite zivota a presto sve psychice stale podlehame,muzeme seznat,ze problem je skryt v nas.V ten cas uz' je na miste promluvit si s odbornikem a nechat se diagnostikovat.Porucha osobnosti totiz' muze prijit netusene,a to i v dusledku stresoru,pusobiciho na psychiku jedince dlouhodobeji... Vhodna a nestresujici prace za uspokojivy plat,chapajici a podporujici partner,harmonie ve stylu Feng Shuei,to jsou zaklady stastneho a nefrustrujiciho zivotniho stylu.Pokud si na toto nemohu stezovat,ale presto se nemohu odpoutat od negativnich pocitu,pak problem je ve mne a pomoc Psychologa (Psychiatra) je v ten cas urcite na miste...

    Říj 26, 2015
  • Obrázek uživatele Hanka
    Hanka (anonym)

    Dobrý den chtěl bych...Luboši,kdyy jsi měl opravdovou depresi,myslím tím psychyckou nemoc tak nebudeš schopen jakékoliv činnosti.Nemohl by jsi sportovat a podobně.Prostě tělo není schopné žádného pohybu.U mě se deprese projevila po nepovedené operaci.Jen jsem ležela a brečela bez důvodu.Takže návštěva psychiatra je nevyhnutelná.Naštěstí léky pomůžou,ale musí se užívat dlouhodobě.V tvém případě o depresi pravděpodobně nejde.Ale přesto radím návštěvu psychiatra.Není se zač stydět.Pomůře ti.Přítelkyně asi situaci komplikuje,jak se zdá.Ve 21 letech se starat o cizí děcko,to může pro tebe být problém.Navštiv lékaře a prober to s ním,potřebuješ pomoci jinak se opravdu zblázníš.

    Říj 26, 2015
  • Obrázek uživatele Jenny011
    Jenny011 (anonym)

    Zkuste začít cvičit Pět Tibeťanů každé ráno. Opravdu to pomáhá. Moc všem držím palce.

    Bře 17, 2016
  • Obrázek uživatele Oli
    Oli (anonym)

    je to složité, ale na depresi může mít člověk zaděláno už od dětství. Dlouho to je uložené, to semínko, nabalují se události, které k depresi spějí, ale ještě si to neuvědomuješ. Projevuje se jako špatná nálada, unavenost apod. Nepřikládáš tomu význam. Až prostě, a někdy to může být i ve vyšším věku, stačí ta poslední kapka. Nějaká nemoc vážnější, opustí tě někdo, strašně ti někdo ublíží a to záměrně, o to hůř, pak nepodáváš očekávané dobré výkony v práci apod. Prostě spouštěč a to může skončit fakt špatně.

    Bře 17, 2016

Stránky

Přidat komentář

Reklama

Reklama