Injekce kmenových buněk přímo do srdce by mohla již v brzké budoucnosti přispět k obnově srdečního svalu, a nahradit tak u některých pacientů kardiostimulátory. ČTK to na 24. evropském kongresu Světové chirurgické organizace (ICS) v Praze řekl člen České chirurgické společnosti Karel Novák. Podle něj tuto metodu američtí vědci již úspěšně klinicky zkoušejí, cesta k jejímu používání by tedy neměla dlouho trvat.
O injekcích kmenových buněk do srdce na tiskové
konferenci, která doprovodila chirurgický kongres, zmínil
prezident ICS Nadey Hakim. Právě v transplantacích a opravách
těla po úrazech a haváriích vidí budoucnost chirurgie. Díky
kmenovým buňkám nebude ale podle Hakima nutné transplantovat celé
srdce, poškozené buňky dorostou z kmenových. Kmenové buňky jsou
totiž schopny vyvinout se v jakoukoliv buňku organismu.
Kardiostimulátory jsou malé přístroje, které se voperují do
těla. Elektrickými podněty pak upravují srdeční činnost a rytmus.
"Kardiostimulátory jsou drahé a problematické. Můžete je ovlivnit
magnetem či elektrickým výbojem. Léčba kmenovými buňkami je tělu
vlastní," uvedl profesor Novák.
Léčba kmenovými buňkami by měla být i levnější. Zatímco
moderní kardiostimulátory stojí zhruba 150.000 až 200.000 korun,
vypěstování kmenových buněk by mělo přijít na desetitisíce.
Kmenové buňky se již dnes ve světě úspěšně využívají k léčbě
Parkinsonovy nemoci, kdy nahrazují poškozené buňky v mozku. V
Česku se kmenovými buňkami léčí několik desítek pacientů po úrazu
míchy a po infarktu. Kmenové buňky znamenají naději i pro lidi s
rozsáhlými popáleninami. Odborníci z buněk totiž budou moci
vypěstovat novou kůži, která nahradí popálené části na těle.
Vědci přišli také na to, že by kmenové buňky mohly účinně bojovat
proti rakovině. Pomohou i při obnově jater či ledvin.
Kateřina Krausová - ČTK
Přidat komentář