Pokud tělo nebude mít příležitost naučit se s "nepřátelskými" bakteriemi, zárodky, viry a plísněmi zacházet, pak je vůči každému většímu útoku bezbranné.
Kromě vlastního užitku dlouhé trvanlivostí, t.j. aby výrobky vydržely co nejdéle, ospravedlňují průmysl a věda nadměrné množství konzervačních látek v potravinách a kosmetických přípravcích tím, že pečují o hygienu a preventivně chrání spotřebitele před bakteriemi, houbami a plísněmi.
Nelze pochybovat, že tato péče je opodstatněná. Ne nadarmo existuje řada hygienických předpisů, ne nadarmo je v permanentní pohotovosti armáda veterinářů a potravinářských techniků, kteří garantují čerstvost a nezávadnost potravin. Že tato námaha je smysluplná, dokazuje řada skandálů týkajících se hygienických podmínek v oblasti potravinářské výroby a chovu užitkových zvířat.
Ale ve snaze o čistotu a hygienu se často vylévá s vaničkou i dítě. Vezměme si třeba situaci v moderních nemocnicích. Ve sterilních prostorách nemocnic se často vyskytují ty nejagresivnéjší původci chorob a plísně. Některé z těžkých, jen obtížně léčitelných chorob můžeme dostat právě v nemocnicích. Díky dlouholetému "hubení a potírání" se právě tady vyvinuli původci chorob a plísní, kteří dosud přečkali všechny pokusy o vyhubení.
Proč? Protože věda se stala obětí vlastního způsobu myšlení. "Je původcem této nemoci bakterie? Musíme ji tedy zničit. Pak už se nemoc neobjeví." Tento způsob myšlení vedl k tomu, že:
Věda se nepoučila ze skutečnosti, že lékaři téměř nikdy neonemocní epidemií, proti které bojují. Ze skutečnosti, že děti ulice jsou daleko méně často vážně nemocné než opečovávané děti, které se málokdy dostanou ven.
Co je penicilin - jeden z nejblahodárnějších vynálezů naší doby? Penicilin je buněčný jed, který vytvářejí určité druhy plísní. To neznamená, že byste nyní měli přestat s potíráním plísní, kdekoli se ukážou, ale že přehnaná hygiena se může obrátit proti vám. Místo potírání je daleko účinnější prevence.
K běžnému ošetření mléka patří, že přirozené bakterie se zabíjejí - kvůli "ochraně zákazníka". Nikdo z vědců neuvažoval, že tato bakteriální flóra má svůj smysl a že jejím vybíjením se mléko znehodnocuje.
Je to stejné jako na přelomu století. Vědci zjistili, že určité látky v potravě do těla vstupují a vylučují se v nezměněné podobě. Balastní látky jsou tedy zbytečné, zněl závěr a začaly se odstraňovat a vyrábět hotová strava.
Následky jsou známé.
Přemíra strachu z bakterií způsobuje přemíru dezinfekce a konzervačních látek. To škodlivé ale vzniká často teprve ze strachu před špínou. Neměli bychom se tohoto čistícího šílenství chemickými látkami účastnit, nýbrž si najít zdravou střední cestu. Čistota je důležitá, ale ne životu nepřátelská sterilita.
Pokud tělo nebude mít příležitost naučit se s "nepřátelskými" bakteriemi, zárodky, viry a plísněmi zacházet, pak je vůči každému většímu útoku bezbranné. Je známo, že tělo v každém okamžiku přechovává téměř všechny druhy choroboplodných zárodků, většinou bez jakýchkoli projevů choroby. Teprve když je přirozená schopnost těla bránit se "nezvaným" hostům - imunitní systém - oslabena nebo se dokonce zhroutí, může se choroba rozvinout. Jako vždy je lepší klást důraz na posilování těla než na oslabování "nepřítele". A k posílení těla nejlépe přispějete, když je budete zdravě vyživovat a rozumně o ně pečovat.
Zdroj: Johanna Paunggerová, Thomas Poppe - Neznámá moc Luny 2
Komentáře (4)
- odpovědět
Bře 03, 2006- odpovědět
Kvě 24, 2006- odpovědět
Říj 04, 2006- odpovědět
Pro 03, 2006Přidat komentář