Hudba a tanec trénují mozek

Jestliže milujete tanec, neznamená to jen, že můžete spalovat kalorie. Pohyb za zvuků hudby nepomáhá jen vašemu tělu, aby zůstalo zdravé a pružné, ale i vašemu mozku. Podobně je tomu, když hodiny cvičíte na klavír nebo na kytaru či housle. Kdo tančí, rozvíjí různé části mozku. Hudba ale zůstává určujícím faktorem při obou činnostech, byť pokaždé jiným způsobem.

Vliv hudby na činnost mozku ukázal nedávný výzkum International Laboratory for Brain, Music and Sound Research při Montrealské univerzitě. Koordinovala jej italská vědkyně Chiara Giacosová z Univerzity života a zdraví San Raffaele v Miláně.

Na rozdíl od toho, co se na základě předešlých výzkumů soudilo, tato studie ukazuje, že tanec a cvičení na nějaký hudební nástroj působí na různé části mozku. Hlavně ale mají obě činnosti pozitivní účinek na tělo a mozek.

Vědci použili sofistikované nástroje zobrazování mozku, aby vyhodnocovali reakce bílé hmoty mozkové po studiu tance a hry na hudební nástroj. “Pozorovali jsme, že mezi tím, kdo tančil, a tím, kdo hrál, byly hluboké rozdíly pokud jde o bílou hmotu. Zapojeny byly i spoje, které regulují smyslové vnímání a motorickou činnost, a to již od prvních fází aktivity,“ uvedla Chiara Giacosová, kterou citoval italský list Corriere della Sera.

Ti, kdo tančili, vykazovali široké spojení skupin vláken, která pojí dvě mozkové hemisféry v oblastech regulujících senzitivní a motorické procesy. Naopak ten, kdo hrál na hudební nástroj, měl vlákna více koncentrovaná a více mezi sebou propojená, ale stále podle stejných nervových drah.

“Výsledky ukazují, že při studiu tance a hudby může být mozek zapojen jiným způsobem. To je ale pochopitelné. Zatímco ten, kdo tančí, cvičí celé tělo, které je zastoupeno na úrovni mozkové kůry, pak ten, kdo hraje, se učí soustřeďovat pozornost na specifické části organismu, jako jsou ruce, prsty či ústa. Jejich zastoupení v mozku je velmi omezené, s následným efektem na vlákna, která se utvářejí,“ uvádí Giacosová.

Tento výzkum je dalším přínosem k poznání, jak pozitivně působí učení se hudbě na psychickou a tělesnou stránku jedince. Tento vztah je důležité pěstovat již od útlého věku vzhledem k tomu, že hudba může mít skutečně významné funkce při vývoji dětí. Výzkum realizovaný před několika lety ukázal, že rytmus hudby může pomáhat srdci, aby tlouklo pravidelně. Je to jen jeden příklad, který však potvrzuje, jak je významné zvykat dítě již od malička na hudbu.

Další studie ukázaly, že již po třech letech studia hry na hudební nástroj mají studenti lepší vyjadřovací schopnosti a uvažování. A jako kdyby to nestačilo: zjistilo se, že s tím, jak student pokračuje ve studiu hudby, snadněji se učí. Navíc studium hudby zvyšuje inteligenci, zlepšuje studijní výsledky, zvyšuje sebedůvěru a schopnost zapojovat se do společnosti.

Zdroj: ČTK

Příjde vám tento článek zajímavý? Pošlete ho dál!
Diskuze ke článku
Přidat komentář
Související články: 

Komentáře (4)

  • Obrázek uživatele Jarry
    Jarry (anonym)

    Uvolněné, neorganizované cvičení při hudbě je pro tělo daleko příjemnější. Hudba pomáhá koordinaci svalů. Je nutné vypnout mozkové příkazy pohybu a jen vnímat rytmus hudby. Bolestivé partie se při tomto cvičení rychleji uvolní.

    Pro 30, 2016
  • Obrázek uživatele Jarry
    Jarry (anonym)

    doplnění... Mozek se při tomto cvičení stává jezdcem na koni. Musí se přizpůsobit jeho pohybu, ale řídí jeho směr.

    Pro 30, 2016
  • Obrázek uživatele JJ
    JJ (anonym)

    Pod to se můžu podepsat,konečně taky něco podnětného do nového roku,při hře na hudební nástroj úplně cítím jak mi to rozpaluje hlavu,a nejen jí,hudba příjemně uvolní hlasivky a emoční centra řeč,a komunikaci s lidmi i druhým pohlavím,které úplně taje pod pěkně zahranou a zazpívanou písničkou a odhazuje to bloky a bariéry,ano a jde pak sex snáze,k tomu třeba tanec u ohně a ani nemusí být alkohol a pěkná chvilka před spaním je zaručena.

    Pro 30, 2016
  • Obrázek uživatele Steve
    Steve

    Tím že mám hudbu jako práci, zaměstnání, tak vnímám hudbu trochu jinak .... Hlavně bych řekl že je to jakási další samostatná příjemná dimenze kde cítíte všechno a žijete tou hudbou která zrovna hraje. Posluchači když se plně zaposlouchají a vnímají onu hudební dimenzi, tak zapomenou zcela na reálné starosti, běžný život. Provozovatel (hráč, herec) se musí snažit co nejvíc aby posluchače do této dimenze a napětí dostal. Posluchače zda se do této dimenze dostal cca poznáte :-) ani nedutá, málem ani nedýchá, po skončení skladby si odfoukne dech z plic. (vydechne) Tím tak poznáte že jste posluchače plně zaujali a dostali do onoho napětí. :-) Jinak hráč musí být i trochu herec - přecijen se na něj posluchač dívá (upřeně zírá) Proto jsou živé produkce výživnější nežli poslech ze záznamu, z rádia. Ovšem záznamy, kor ty studiové jsou na druhou stranu 100% kvalitní, toho se v live produkci poměrně těžko dosahuje :-)

    Pro 31, 2016

Přidat komentář

Reklama

Reklama