Historie, současnost a budoucnost ortodontické léčby

V roce 2010 pracovalo v České republice 332 specialistů v ortodoncii, jejich průměrný věk byl 51,5 let, na 32 000 obyvatel připadal jeden specialista, což byl a stále je evropský průměr. V současné době jsou tato čísla přibližně stejná. Co se ale změnilo, je počet dospělých ortodonticky léčených pacientů. Před 10 lety bylo průměrně ze všech ortodonticky léčených pacientů jen 8 % dospělých, v současné době jich je 38 %.

Historie

Pokusy rovnat zuby byly v dávné historii ojedinělé. Ještě v 17. století tvořila stomatologie součást veškeré medicíny. Za zakladatele stomatologie jako speciálního lékařského oboru
se považuje francouzský chirurg Pierre Fauchard, který sestrojil v 18. století první ortodontický aparát (Fauchardova páska). Moderní ortodoncie, tzn. sledování, diagnostika
a racionální léčba nepravidelností zubů a čelistí, se datuje od 20. století a zasloužil se o ni Edward H. Angle.
Z jeho dlouhodobých výsledků léčby pacientů vycházel Charles H. Tweed, který vypracoval zpřesněné, tzv. racionální postupy v ortodoncii. Největším světovým ortodontistou 20. a počátku 21. století byl ovšem William R. Proffit – největším ve všem:
v diagnostice, léčbě, výzkumu, výuce, publikování, prezentaci. V České republice je od druhé poloviny 20. století největší postavou oboru ortodoncie Milan Kamínek, za komunismu jeden z mála urputných bojovníků za kvalitu oboru ortodoncie u nás, po revoluci spoluzakladatel a spolutvůrce samostatné profesní organizace Česká ortodontická společnosti, držitel prestižního ocenění Cena Františka Palackého aj.

 

Současné trendy

Moderní ortodoncie se opírá o dvě základny – o vědecký pokrok a o potřeby, přání pacientů. Největším vědeckým přínosem současné ortodoncie je digitální plánování léčby, kdy se žádané postavení zubů a čelistí připravuje v počítači ještě před zahájením léčby. Na potřeby pacientů, kteří preferují co nejkratší léčbu s co nejméně viditelnými rovnátky, odpovídají estetické snímací foliové aparáty. Zkoumány jsou také postupy urychlující pohyb zubů, které přispívají ke zkrácení aktivní fáze léčby, tedy vlastního rovnání. Světlo, vibrace, malé i velké chirurgické zásahy v okolí rovnaných zubů, to vše může mít pozitivní vliv na látkovou výměnu v kostech, působící na rychlost posunu zubů. U foliových aparátů by tak byla možná jejich dřívější výměna za další v pořadí a u fixních aparátů častější kontroly a dřívější výměna součástek za více aktivní.

 

Budoucnost

Zatímco dnes se používá výjimečně, v budoucnu by mělo být standardem digitální snímání chrupu a 3D zobrazení tvrdých tkání (vždy přesná informace o poloze kořenů zubů v kosti, absolutně bezpečné vyšetření), 3D zobrazení obličeje a faciální plánování ortodontické léčby (plánování obličejových proporcí jako součást plánování léčby nepravidelností zubů a čelistí), 3D tisk individuálních ortodontických aparátů (3D tisk v potřebné kvalitě materiálu pro ortodontické ošetření). V budoucnu ortodontisté očekávají také monitoring průběhu a výsledku léčby, tzv. digitální selfmonitoring, kdy podle určitých záznamů a výstupů zhotovených samotným pacientem nebo pořízených přímo léčebnou technikou lze na dálku kontrolovat průběh léčby. V případě potřeby si pak lékař vyžádá mimořádnou návštěvu pacienta, nebo na dálku provede zásah potřebný k vyřešení problému. Rozvoj ortodoncie vede k tomu, že se ortodontisté neobejdou bez úzké spolupráce s dalšími specialisty různých oborů, v zubním lékařství i mimo něj. Pro dobro pacienta a pro ještě větší kvalitu celého komplexního výsledku se bude tato interdisciplinární (mezioborová) spolupráce dále prohlubovat. Stejně tak se bude ještě více rozvíjet prezentace výsledků léčby a vědeckého pokroku v oboru.

Autor: MUDr. Jiří Petr, ortodontista,

člen České ortodontické společnosti, Evropské ortodontické společnosti

a Světové ortodontické asociace

 

 

Příjde vám tento článek zajímavý? Pošlete ho dál!
Diskuze ke článku
Přidat komentář
Zařazení na fórum: 

Přidat komentář

Reklama

Reklama