Hibernace lidí

Úspěšný pokus amerických vědců, během něhož pokusné myši uvedli do stavu blížícímu se bezvědomí, zvýšil šance na to, že by jednou lidé mohli ulehat k umělému "zimnímu spánku".

Pokud by se to zdařilo, mohli by být do stavu hibernace
uváděni astronauti pro dlouhé lety vesmírem, jak se to běžně dělá
ve sci-fi filmech a knihách, napsal zpravodajský server BBC s
odvoláním na novou vědeckou studii otištěnou v časopise Science.


Vědci z Washingtonské univerzity a Hutchinsonova centra pro
výzkum rakoviny uvedli myši do stavu blížícímu se bezvědomí. V
praxi to znamenalo, že u nich vratně utlumili veškeré viditelné
životní procesy probíhající v organizmu.


Udělali to tak, že je umístili do místnosti se vzduchem s
větším množstvím sirovodíku - zapáchajícího plynu, který je
například ve zkažených vejcích. Ve vysokých koncentracích může
být smrtelný, běžně jej však člověk i zvířata produkují a
předpokládá se, že pomáhá regulovat tělesnou teplotu a aktivitu
metabolismu.


Kromě možného využití pro vesmírné cesty, schopnost navozovat
stavy podobné hibernaci, jak bývá označován zimní spánek zvířat
či období odpočinku rostlin, by to mohlo mít široké uplatnění
hlavně v lékařství. Podle šéfa týmu Marka Rotha by to mohlo
pomoci například při léčbě rakoviny či problémech spojených s
nedostatkem krve či náhradních orgánů a tkání.


Při hibernaci se aktivita tělesných buněk zpomalí či téměř
zastaví, čímž se například výrazně sníží potřeba kyslíku.


Ve studii Roth s kolegy zjistili, že myši se přestali v
místnosti se sirovodíkem pohybovat a "ztratili vědomí" po
několika minutách. Jejich rytmus dýchání klesl z běžných 120
nádechů za minutu na méně než deset. Metabolické změny u nich
poklesly o 90 procent a jejich tělesná teplota se z normálních 37
stupňů Celsia snížila na jedenáct stupňů.


Po šesti hodinách jim byl dán čerstvý vzduch a jejich teplota
i tělesná aktivita se vrátily k normálu. Ukázalo se také, že
testem u myší nedošlo k žádným zdravotním poškozením.


Myši normálně k "zimnímu spánku" neuléhají, i když podobných
stavů mohou dosáhnout v důsledku nedostatku potravy.


Evropská kosmická agentura (ESA) nyní zkoumá možnost, zda by
se hibernace mohla využít pro případné cesty ke vzdálenějším
planetám, jakými jsou například Jupiter či Saturn.


Zdroj: ČTK

Příjde vám tento článek zajímavý? Pošlete ho dál!
Diskuze ke článku
Přidat komentář

Přidat komentář

Reklama

Reklama