
Polovina všech Evropanů může do roku 2015 trpět nějakým druhem alergie, pokud zůstane neprozkoumána narůstající epidemie, jež je odpovědná za miliony dětí chybějících ve škole a dospělých, kteří nemohou do práce, varují vědci.
Tato pochmurná předpověď přichází v době, kdy se chystá
spuštění zatím největšího výzkumného projektu o příčinách alergie
a astmatu v Evropě, píše britský list The Guardian. Vědci z řady
zemí budou koordinovat úsilí ve snaze zjistit, proč počet případů
alergií a astmatu stoupá a proč má Velká Británie třetí nejvyšší
poměr astmatiků na světě.
Neúprosný nárůst alergií vyvolává vážné znepokojení. Stejně
jako vosí či včelí žihadlo i alergie může být v některých
případech smrtelná a mnoha dalším lidem vážně zhoršuje úroveň
života. Více než třetina lidí s alergiemi nemůže chodit do
restaurací či se musí vyvarovat svých alergenů, jako jsou
parfémy, čistidla nebo zvířata. Samotné astma je podle odhadů v
zemích Evropské unie odpovědné za devět miliard ztracených
pracovních hodin každý rok.
Nejvíce znepokojující jsou alergie u dětí, u nichž zároveň
způsobují nárůst případů astmatu. Před třiceti lety byla alergií
způsobována zhruba třetina případů astmatu. V současnosti je to
80 procent. Astma je hlavní příčina, proč mají děti absenci ve
škole a v současnosti je to také hlavní důvod hospitalizace dětí
na světě.
Zvláště vážně zasažené jsou britské děti. Podle studie
Mezinárodního výzkumu astmatu a alergií u dětí má Velká Británie
více případů astmatu u dětí, než kterákoli jiná evropská země,
kdy některou z těchto nemocí má 32,2 procenta třinácti až
čtrnáctiletých dětí. Po Británii následuje Irsko s 29,1 procenty
a třetí Malta a Finsko se 16 procenty ve stejné věkové skupině.
Vědci předpokládají, že za tuto skutečnost mohou být částečně
zodpovědné naše geny. Jen dvě země na světě mají u stejně starých
dětí horší údaje - Austrálie a Nový Zéland.
V těchto zemích, říká Paul van Cauwenberge, děkan lékařské
fakulty belgické Ghentské uiverzity, je "až padesát procent dětí
alergických a postupně se stává normálnější být alergik, než
nebýt".
Profesor Van Cauwenberge je koordinátorem pětiletého
výzkumného programu, jenž poběží společně na 25 univerzitách a
výzkumných ústavech a zaměří se na devět problémů, které, jak
vědci věří, jsou klíčové pro zvládnutí epidemie alergií. Evropská
komise předpokládá, že na projekt věnuje 14,4 milionu eur při
jeho čtvrtečním spuštění.
Projekt s názvem Globální evropská síť pro alergie a astma dá
dohromady roztříštěné informace a zjištění o alergiích, které už
jsou k dispozici a dále na nich bude stavět. "Doufám, že už po
dvou letech budeme mít alespoň nějaké odpovědi a po pěti letech
budeme mít ty konečné," říká profesor Van Cauwenberge.
Projekt se hlavně soustředí na hypotézu, podle níž nárůst
alergií je přímo spojený se způsobem, jakým žijeme v domech
pečlivě zbavovaných bakterií a konzumací polosterilní potravy.
Děti, které jsou v časných fázích života vystaveny více infekcím,
jsou méně náchylné k alergiím a příklad děti vychovávané na
farmách mají menší šanci trpět sennou rýmou, astmatem či ekzémy.
Výzkum o potravinových alergiích budou koordinovat vědci na
Southamptonské univerzitě a mimo jiné se zaměř i na to, zda změny
v jídelníčku mohou předejít vzniku alergií.
Další výzkumy budou zjišťovat, proč lidé pracující v
kancelářích, jsou k alergiím náchylnější a jakou roli hraje
pohlaví - v dětství jsou častěji astmatiky chlapci, ale v
dospívání se tento trend obrací. Zapracováno bude také
znečišťování z automobilových motorů. "Lidé žijící ve vzdálenosti
do 50 metrů od silnic mají větší šanci, že se u nich vyvinou
alergie," dodává profesor van Cauwenberge.
Doufá, že jedním z výsledků projektu by mohl být vznik
lepších způsobů léčby a jednoduchých diagnostických testů,
zvláště pak na potravinové alergie u dětí.
Zdroj: The Guardian/ČTK
Komentáře (2)
- odpovědět
Feb 12, 2004- odpovědět
Srp 29, 2015Přidat komentář