Trpělivost na cestě k nesmrtelnosti

Pro účely duchovního vývoje je dobré představovat si čas jako řeku, ačkoli bychom ho neměli měřit chronologicky, jak to teď děláme, nýbrž podle lekcí, které jsme už na cestě k nesmrtelnosti zvládli.

A tak nepopohánějte řeku času - jen byste kolem sebe bezmocně šplíchali. To znamená, že se buď můžete drát proti proudu, anebo poklidně plynout s ním. Netrpělivost nás okrádá o radost, klid a štěstí. Pořád něco chceme, a chceme to hned. Nikde to není tak očividné jako v Americe 21. století. Jenže vesmír takto řízen není. Věci k nám přicházejí, když jsme na ně připraveni. 

Než se narodíme, rozhlížíme se po krajině života, který má přijít, jen abychom na to hned po narození zapomněli. Spěcháme do přítomnosti, staráme se jen o ni, ale jako dospělí bychom si měli uvědomit, že existuje pravý a nepravý čas. Proč se například Catherine objevila v mém životě tehdy, kdy se objevila, a ne o dva roky dřív nebo později? A proč mi, když jsem se jí zeptal na budoucnost, řekla: "Teď ne."?

Když mi vyšla kniha Skutečná je jen láska, ve které píšu o spřízněných duších, dostal jsem dopis od jedné ženy. Psala: "Tak jsem potkala svou spřízněnou duši, ale už jsem vdaná. Mám tři děti. On je ženatý a také má tri děti. Proč jsme se nepoznali, když jsme byli svobodní?"

Protože osud měl jiný plán. Měli se setkat později. Lidé vstupují do našeho života v určitou dobu z různých důvodů, které souvisejí s tím, čemu se máme naučit. Není to náhoda, že se nesetkali v mnohem mladším věku, kdy ještě neměli žádné závazky. Myslím si, že důvodem, proč se lidé setkávají později, je poznat lásku v mnoha různých podobách a naučit se, jak ji udržet v rovnováze se zodpovědností a závazky. Setkají se znovu v jiném životě. Musejí být trpěliví.

Na střední škole jsem měl spolužáka a spolužačku, kteří v té době spolu chodili. Pak se ale dali každý svou cestou a jejich manželství nebyla šťastná. Když se po čtyřiceti letech znovu setkali, rozvedli se se svými partnery a vzali se. Bylo to, jako by těch čtyřicet let nikdy neexistovalo. Cítili k sobě totéž co dřív, se stejnou intenzitou. S oběma jsem provedl regresi a ukázalo, se, že k sobě patřili i v minulých životech. Taková setkám lidí v pozdějším období života bývají v případech, kdy spolu dvojice žila už v minulých životech, velmi častá.

 Klíčem je psychologická trpělivost, nikoli fyzická. Čas, jak ho měříme, může plynout rychle nebo pomalu. Tom Brandy, obránce fotbalového týmu New England Patriots, si myslí, že minuta je víc než dost času na vítěznou branku. Když trčím v dopravní zácpě, připomíná minuta věčnost. Pokud si ale čas představíme jako nekonečnou řeku, pak netrpělivost zmizí. 

Ještě nechci umřít," řekl mi jeden pacient. "Musím ještě udělat spoustu věcí." Ano, ale bude mít nekonečně času, kdy je bude moci udělat.

Trpělivost souvisí s porozuměním, protože čím víc člověku, situaci, nějakému prožitku - anebo taky sobě - rozumíte, tím nepravděpodobnější je, že vám ujedou nervy a sobě nebo někomu jinému ublížíte.

Řekněme, že váš manžel přijde domů a řve na vás kvůli bezvýznamnému prohřešku - že jste zapomněla vyvenčit psa nebo koupit mléko. Netrpělivou reakcí je začít křičet taky. Budle však trpělivá! Pochopte ho! Možná, že ten hněv, přestože míří na vás, s vámi nemá nic společného a je jenom výsledkem špatného dne v práci, začínajícího nachlazení, migrény, alergie nebo prostě špatné nálady. Jako manželka jste pro vybití vzteku "bezpečná" - může si na vás zchladit žáhu a ví, že se nic vážného nestane, ani kdybyste vyletěla taky. Pokud ale budete trpělivá, můžete se dobrat příčiny jeho hněvu a pak jej rozehnat. Bude-li vaší reakcí trpělivost a pochopíte, že výbuch má nějaký skrytý důvod, nedá vám moc práce obnovit harmonii. Platí to samozřejmě i v opačném případě, kdy jako první vybuchne žena..

Budete muset umět poodstoupit a podívat se na věc s nadhledem. Meditace a rozjímání jsou těmi nejlepšími pomocníky trpělivosti, protože vám pomohou dosáhnout odstupu. Jestliže si vypěstujete schopnost zůstat zticha, získat vhled a naslouchat, vaše trpělivost se bude neustále rozvíjet.

Kdyby byly národy trpělivější, bylo by méně válek, protože by bylo víc času na diplomacii, dialog a porozumění. Národy se málokdy snaží o trpělivost, ale jednotliví lidé by měli. Vycvičíte-li se v trpělivosti, poznáte, jak je důležitá, až vás posune na duchovní cestě k nesmrtelnosti.

Někdy ale možná budete muset počkat až na budoucí život, abyste si plně uvědomili moc a sílu trpělivosti.

Zdroj: Brian L. Weiss - Jedna duše, mnoho těl - nakladatelství Metafora