Reklama

Příroda nebo asfalt?

"Vždyť ještě zhoubnější než naše bída je ta všeobecná nepoctivost, triumfující neřestná duchovní slabost, která prostoupila nové špičky společnosti a kterou na nás zvracejí televizní bedny," napsal loni Solženicyn o Rusku. Přesto cítím jistou analogii i u nás.

Společnosti vládne pragmatismus a technokratické myšlení. Předseda ODS kdysi prohlásil, že knížka je stejné zboží jako toaletní papír. Myslil tím na trh. Politici a technokraté myslí jinak než ekologové. Jsme bombardováni zprávami o devastaci přírody, o tání ledovců (koncem 21. století zmizí polovina alpských ledovců), o globálním oteplování (v jižní Evropě budou pouštní oblasti), o záplavách (místo Maďarska bude moře), o mizení pralesů (jen v povodí Amazonky každý den dojde k vykácení pralesa o rozloze osmi tisíc fotbalových hřišť). Prognostici předpokládají zánik společenstva deštných pralesů už kolem roku 2008. Je vůbec z tohoto pesimismu úniku?

A co přijde potom, až dálnice povedou všemi dříve chráněnými oblastmi, žáby směrovkami navedeme do podchodů a srnky zase na mosty? Všude bude beton, asfalt, nákupní centra s umělými potůčky i rostlinami a pokrytí signálem bude stoprocentní. Co pak, až zjistíme, že všechny nás internet rozhodně neuživí? K čemu nám budou expreskonta a jízda do Německa rychlostí 130 km/h? Četl jsem, jak v pavilonu opic ve frankfurtské zoo bylo za mřížemi nainstalováno zrcadlo s označením: "Homo sapiens, nejstrašnější z lidoopů, který ničí podmínky života ostatních živočichů." Patřilo by se tam ještě dopsat: "a ničí i sám sebe."

Čínské přísloví říká: "Zanedbáš-li malou škvíru, s velkou už nic nezmůžeš." Pro západní filozofii je cesta zřeknutí se nepřitažlivá. Když to dělají hinduističtí svatí muži, bereme to jako turistickou atrakci. Zpěvačka Madonna se sice hlásí k buddhismu, nicméně její svatební šaty za (v přepočtu) 1,3 milionu korun svědčí o jiné víře. Jedině značkové oblečení říká, kdo jste a co chcete. A Hugo Boss vás zavede mezi manažery.

Ti prozíraví hledají smysl svého žití a bytí dříve, než dojde ke kolapsu Země. "Přitom nejde o radikálnost, nýbrž o dobrou rovnováhu mezi protipóly dopřát si a zříkat se, mezi vlastnit a nechat být." (A. Grün) Člověk se chce dožít sto deseti let, klonuje zvířata, rozlouskává geny, ale nepřišel na to, že mu jeden chybí. Je to gen, jenž by ho nutil pečovat o přírodu. Pokud to lidstvo nepochopí, pak se obávám, že budoucím generacím nastanou jiné problémy, než jak se dožít ještě vyššího věku.

Reklama

Autorem úvahy je MUDr.Miroslav Ilgner. Jeho internetovou stránku najdete zde

Reklama

Komentáře

Martin (Po, 13. 11. 2017 - 13:11)
Skvělý nadčasový článek. Zrovna teď přesně toto pociťuji. Lidé na vsi si neváží toho nejcenějšího, co mají - přírody. Chtějí dálnici, která je co nejrychleji spojí s městěm, nechtějí stromy, které mají listí, jenž se musí uklízet, nechtějí rozkvetlé trávníky, ale vše stejně zastřiženo, co nejvíce zarostlých ploch vyasfaltovat, aby bylo dostatek parkovacích míst, když se jednou za uherský rok něco koná a sjedou se lidé z okolních vsí. Na zahradách vykácet ovocné stromy, protože sklízet je je větší problém než si to koupit ve městě v obchodě, vše, co není tráva považují za plevel a stříkají roundupem. Je to hodně depresivní. Trochu útěchou mi je, že jsou i vesnice, kam se stěhují lidé z měst za přírodou - ti ji tam snad uchrání.
Oprava (Út, 14. 11. 2017 - 08:11)
...nechtějí stromy, které mají listí, JEŽ se musí uklízet..
Martin (Út, 14. 11. 2017 - 14:11)
...nechtějí stromy, které...dík :)
Reklama