Zdravotní poruchy vyvolané požíváním opioidů

Naopak snadno dostupným se stal heroin (diacetylmorfín), který si toxikomani aplikují šňupáním nebo injekčně. Heroin podobně jako morfin patří ke krátkodobě působícím opioidům, u rozvinutého návyku je nutno aplikovat další dávku za 6-8 hodin. V době intoxikace se toxikoman cítí uvolněný, propadá se do příjemného snění, starosti přestávají doléhat, nálada je euforická; nastupující odvykací stav se hlásí neklidem, úzkostí, plačtivostí, návaly horka a zimy, svěděním, nespavostí a svalovými křečemi, které svou bolestivostí jsou mnoh­dy nesnesitelné.Těžká intoxikace heroinem může skončit letálně (ze­jména v případě přítomnosti balastních látek). Antidotem jsou antagonisté opioidů, např. naloxon v i. v. infuzi - terapii nutno provádět na ARO. Odvykací stav, byť probíhá značně dramaticky, život neohrožuje.

Z dalších opioidů je zneužíván kodein jako součást analgetik nebo jako výrobek toxikomanů (braun). Ko­dein se v organismu zčásti odbourává přes morfin, proto intoxikace i odvykací příznaky do značné míry připomínají morfinismus. Při i. v. aplikaci dochází k paresteziím („mravenci“ v hantýrce toxikomanů).

Ze syntetických opioidů vzniká závislost na pethidinu (Dolsin) a methadonu. Toho se používá na vybra­ných pracovištích jako substituce heroinu k zabránění kriminálního jednání toxikomanů a ev. zdravotních komplikací v důsledku používání znečištěných jehel. Methadon se podává vzhledem k delšímu poločasu vy­lučování 1x za 24 hodin, odvykací příznaky se považují za méně nepříjemné než u heroinu.

Zdroj: Psychiatrie - minimum pro praxi, nakladatelství Triton