Žárlivost

Víš, že nevím, jestlí má něco, co já nemám. Napadá mě jen to, že má tak o tři čísla větší podprsenku a o šest čísel kalhotky. Ale jo, možná jsem zaujatá. Máš pravdu, jen do mě. Musím se odnaučit tu hnusnou vlastnost - žárlivost.

Milá Lenko, nemyslela jsem to nijak špatně. Jen ji znám už nějakou dobu a vždycky, když se seznámí s chlapem, do 14 dní si ho k sobě nastěhuje a do 3 měsíců po něm není ani vidu ani slechu. Tak proto ta poznámka o tom, že jí chlapi utekli. Jinak děkuju moc za radu, zkusím se držet bodu č. 2, neboť vím zcela jistě, že je to pěkná mrcha. Díky (jen s tím hlasem si fakt nejsem jistá).

co ti na ni vadi???Ma neco co ty nemas ?Ja jsem vzdy zarlila na zeny, ktere jsem ve skrytu duse obdivovala. Ty zeny mely vlastnosti a nebo delaly/umely veci, ve kterych byly lepsi nez ja.

Teda Ivo,je mi 30 a vubec nemam pocit, ze by mi chlapi utekli :-)), ba naopak.Ale jinak, ja bych take na tvojem miste radila jako cert a zarlila bych , wow... .Co poradit. 1/ verze c.1 - treba je to opravdu jen kamaradka a treba je to nevinna duse, ktere se tvuj pritel libi, je ji s nim dobre, ale to je asi tak vsechno. Zarlivci totiz casto prehaneji. A nebo ma tveho pritele moc rada, ale jako kamaraka. Nic v tom neni.2/ verze c.2 - je to pekna mrcha a proto s ni nemej slitovani, nebot to co dela je dost nepekne.Az priste neco udela, tak ja bych ji asi " naznacila ", ze jeji chovani neni vhodne a necekala bych na pritele. On nic neudela, to po nem nechtej. Proste az si mu sedne na klin, tak ji slusne rekni ( hlavne klidne a at se ti moc neklepe hlas ), aby z toho klina pekne slezla na zidli, ze tohle se ti proste nelibi. Bud uplne v klidu a pokracuj dal v konverzaci.Vubec se tim netrap. To co vidis ty, tvuj pritel vubec nevnima, vidi ji jako kamaradku a tebe jako svoji partnerku na stalo. To je moc krasne.Ja si myslim, ze kdyby v tom bylo neco vic, tak by to tutlali a tak. Takze ty pritelovi nic nevycitej a jednej.To je ale moje rada. Pockej, treba tady nekdo napise neco lepsiho. Nebo napis Kokroucovi, ten ma moudre nazory a rady.Drzim palce a nenervuj se :-))), zadny chlap za to nestoji.L.

Poprvé jsem zavítala na tyhle stránky a rozhodla jsem se taky napsat svůj problém, třeba mi někdo poradíte nebo aspoň ukážete směr cesty, kterým se vydat. Se svým přítelem jsem 5 a půl roku. Před půl rokem jsme se rozhodli, že spolu začneme bydlet. A celkem to i klape. Až na menší finanční problémy, protože já studuji, takže on mě vlastně živí. A teď k tomu problému. Jsem neskutečně žárlivá. Ale místo, abych se nějak obhajovala, vím sama dobře, že bych měla brzdit. Zřejmě ta žárlivost plyne z vlastní nejistoty, že můj přítel skutečně považuje náš vztah za ten jediný a po jiném už netouží. Existuje jedna jeho "kamarádka", kterou (jak už to u žárlivců bývá) nemůžu vystát. Pokaždé, když nás někde spolu potká, tak např. ve společnosti sedá mému příteli na klín, objímá ho a chová se zkrátka nevhodně (což si myslí většina těch, kteří ji znají). Já většinou jen mlčím a pak to doma vytmavím mému příteli. On tvrdí, že za její chování nemůže a že ji přece nemůže před lidma z toho klínu shodit. Ona se navíc dala několikrát slyšet, že by ho brala (je to svobodná třicítka, které všichni chlapi už dávno utekli). Když se dozvěděla, že spolu bydlíme, začala navštěvovat bratra mého přítele (bydlí vedle) a tráví tu skoro každou volnou chvíli. Snaží se mého přítele potkat alespoň v zahradě a opět mi předvádět, jak je žádoucí a plazit se po něm. Volá mu do práce a zve ho na oběd, prosí ho, aby ji zavezl domů apod. A můj přítel jen neustále opakuje, že je to jeho kamarádka a že se s ní jen baví a bavit se s ní chce. A já jen chci radu, jak s ní zatočit nebo co udělat sama se sebou, aby mě to tolik nežralo a abych se nad to povznesla. Předem díky.

Miso, jsi chytra holka a zvladnes to, ja ti verim :-)). Vis, vsichni se vyvyjime urcitym smerem a jsme jenom lide. Nic ti neradim, delej vse dle sveho srdce a rozumu. Clovek musi obcas udelat hodne chyb a kopancu , ale to pozna, az s odstupem casu. Vsichni vime vsechno a vime co mame a nemame delat. Ale nekdy to pochopis , az kdyz veci prozijes. Jsem o par let starsi nez ty a mam zase jine starosti, ale o tom to vsechno je. Netrap se hlavne a co je dulezite, netrap jeho, nebot na to jednoduse nemas pravo. Vidis, ted tady moc chytre pisu o netrapeni pritele a rano jsem dala tomu svemu takovou lekci, ze na nej budu minimalne 100 let miloucka :-)). Obcas se divim, ze mi ty moje nalady trpi :-)) ( to jen tak mimo .. ).Na konec, at premyslim jak premyslim, vsechno vis jak je a neni, jsi rozumna, mozna jsi proste mentalne jinde nez on. To je take normalni. Hlavne se netrap a opravdu lepsi nez chat je, navsteva psychoterapeuta. Pekne si popovidate a nezapomen, ze on je odbornik a navede te dobrym smerem. Pacek a drzim vsechny palce :-))( koukam, ze jsem se pekne rozepsala ).L.

pro Misu: Jestli chceš se svým přítelem jednou mít děti, tak už nyní bys měla ocenit jeho "klídek". Zpočátku žárlivost možná imponuje, ale časem je k nevydržení. Takto skončil kdysi můj vztah s člověkem, který žárlivost natolik stupňoval, že jsem vztah před svatbou ukončila. Můj manžel nežárlí a pro život je to moc dobrá vlastnost. Jen tolik jsem Ti chtěla říct, je mi Tě docela líto, protože si můžeš zkazit život ani nevíš jak. Nikdy jsem nezapomněla, co to je žárlivost........

omlouvam se za tu gramatickou chybu, v prechodzim prispevku, melo byt misto "Kdyz jsi", kdyz si :)

Peto, ale tys me nepochopila. Kdyz jsi prectes moje prispevky i z minule strany, tak zjistis, ze me netrapi zarlivost, kterou bych ke svemu priteli chovala. Vzdyt jsem na zacatku toho, co jsem sem zacala prispivat, psala, ze muj problem je NETRADICNI, ze me trapi to, ze muj pritel podle meho nazoru na me dostatecne NEZARLI, a to je to, co me trapi. Misa

Miso,mela jsem kamaráda,který kudy chodil myslel na to že ho moje kámoška podvádí.Aby si to myslel stačilo málo jen to že jinak reagovala,přitom jí to připadalo úplně normální akorát on si to všechno ve své hlavě vysvětlil po svém.Nedalo se ho nijak přesvědčit.Jestli máš svého přítele ráda tak buď ráda za to co máš a co ti dává,nechtěj aby ti pořád dokazoval že věci se mají jinak než jsou.Nakonec zjistíš že jsi ho tou svou žárlivostí vyhnala za jinou.Pokus se vžít do jeho kůže,copak tobě by se líbilo,kdyby tě tak kontroloval,hlídal a vyčítal.Buď mu budeš věřit a nebo se z toho zblázníš.Nezlob se že ti to tak píšu,užíráš jen sama sebe.

ahoj Leni,dekuju ti za tvoji radu, tvrda nejsi, potrebuji se probudit. To jsem presne ja, ze si vemu neco do hlavy a pak se toho odmitam pustit, asi nejake obsesivni myslenky, nebo co. 15 mi neni, bohuzel, snad kdyby mi bylo 15, mohli byste moje jednani lepe pochopit. Je mi 22 let, je to muj treti partner, mam spoustu zajmu a kamaradu, studuji vysokou skolu s velmi dobrymi vysledky. Moc bych si prala mit vasi vyrovnanost a nadhled. Skutecne si myslim, ze jsem mene milovana, kdyz na me mene zarli, respektive kdyz nejedna tak prudce. Pripada mi totiz, jako ze tim padem o me nebojuje a ja si myslim, ze v kazdem vztahu by o sebe meli lide bojovat, pac jinak usnou na vavrinech, zacnou se povazovat za samozrejmost a to je podle meho zacatek konce. Nedavno jsem mu vycitala, ze je moc casto v kontaktu se svoji byvalou pritelkyni a pritel mi na to rekl: "Ja ti taky nevycitam, ze mas spoustu kamaradu, ze kamkoliv jdes, chlapi se za tebou otaceji, to vis, ze mi to vadi, ale nemluvim o tom porad dokola."A ja si v duchu rikala 'ja bych si ale moc prala, abys mi to vycital'. Jestlize je ale zarlivost nedostatek sebevedomi a projev toho, ze se clovek citi meneceny, jak si pak mam ale vazit toho, ze muj pritel je hodne sebevedomy? Jasne, jsem rada, ze je to chlap, ale je mi sympaticke, kdyz obcas projevi i svoji slabou a citlivou stranku, vzdyt je to prece lidske. Nedavno jsme se sesli a on mi misto pozdravu zapnul svetrik, ktery jsem mela jen tak ledabyle prehozeny pres ramena, pac jsem pod nim mela tricko, ktere mu prislo vyzyvave a nepral si, abych chodila takhle odhalena. Dal mi u toho prednasku, ale za 5 minut bylo vsechno ok, jenomze si dokazu predstavit, ze u svych byvalych pritelkyn jim delal vetsi scenu a vice se rozciloval. Ja vim, ze vam prijdu tady vsem asi divna, ale prijde mi, ze kdyz se mnou jedna mirneji, je to skoro jako kdyby rezignoval. Prijde mi, ze kdyz se mene rozciluje, je ten vztah mene vasnivy, nez ty jeho predchozi.

Ted kdyz to po sobe ctu, asi jsem moc tvrda. Omlouvam se, pokud jsem te urazila. Podle me jsi si vytvorila " ulet " v hlave sama. Ted je jenom na tobe, jak se toho zbavis.Verim a pevne doufam, ze to dopadne jen moc a moc krasne.l

Miso,myslim si, ze kazda zena touzi, aby na ni muz zarlil - alespon trosku, to je asi v poradku, ale pribrzdi. Trochu zavanis hysterii ( coz je taky "normalni jev" - hlavne u zen, pokud nad veci ztraci kontrolu ). Me pripada, ze ztracis kontrolu sama nad sebou. Pokus se zamerit vice sama na sebe, na praci, studium, skolu, konicky a nemysli na nesmysly. rid to napsal(a) moc pekne.Ja take doporucuji navstevu odbornika. Pomuze ti v nekterych vecech zorietovat se. Jak si ale muzes myslet, ze kdyz zarli mene nez na byvalky, tak ze te mene miluje ? ... promin, ale probud se. A nebo, pokud ti je 15, tak to mozna chapu.Drzim palecky a neblazni , nebo vsechno zkazis.l.

...dobře si to dovedu představit. Důležité je, že se opravdu oba máte rádi. Čerpej z toho co nejvíce. Jestli jsi přesvědčena, že tě má partner opravdu a z celého srdce rád, mohou ti spousta párů závidět. Snaž se ho mít co nejvíce ráda a akceptuj ho, jaký je. Až dostaneš odstup a budeš klidnější, pokus se najít příčinu žárlivosti a to i s cizí pomoci. Buď otevřená jiným názorům. Na konec ti vkládám, co jiná pisatelka napsala v této diskuzi dříve: "....Zkrátka věřím tomu, že skutečná láska je druhému bezpodmínečně dávat a pokud je opětovaná, vše se mi vrátí stejně bezpodmínečně. Žárlit znamená nedůvěřovat, projevovat žárlivost nepříjemným chováním je pro vztah velmi zlé. Není to projevem lásky, ale nevyrovnanosti, nedůvěry, neúcty a nedostatkem sociální kultury...."Držím ti palce. Rik

vsechno, co chci, je znat vas nazor na tuhle situaci. Ja uz si nevim rady. Rozum a city se ve mne michaji a ja uz nevim jak dal. Uz nevim, co je pravda, co je realita a co je vyplod me fantazie...

Odpověď jsi si přece dala před chvíli v tvém předchozím příspěvku:

ja vim, ale porad mi to nedava smysl. Jestlize me miluje, pak by mel na vsechny nesvary reagovat prece emotivne.

Teď jsi mě trochu zklamala. Ale chápu to jako výkřik bezmocnosti a asi zoufalství které se na tebe valí, výkřik, který možná může znamenat - pomozte mi.

a vam vsem nepripada zarlivost jako dukaz lasky, nebo co????

Milá Míšo, můj názor je, že tvé