Žárlivost

Ahoj,nevím jak začít možná že tím že moje máma je neuvěřitelně žárlivá...neustále mojeho otce podezírá že je děvkař a že chodí za ženskýma...no je učitel a má kolem sebe samé ženy...ale není jí nevěrný a nikdy nebyl....máma ho dokáže vyslíchat a dělat peklo kvuli tomu například co dělal že jí půl hodiny nezvedal telefon nebo že se trochu zpozdil. Dělá kvuli každé blbosti opravdové peklo.Rozbíjí věci,nádává...začíná to být neúnosné. Otec ji donutil aby chodila k psychiatrovi ale zatím to nepomáhá,už nevíme co s ní dělat.Pořád straší s rozvodem, ale ten by tu její nemoc určitě nevyřešil...prosím poraďte,děkuji

"Zarlivost, je nedostatek ucty k druhe osobe."

no jo zarlivost je taky tezko zvladnutelna pro jedince,ktery ji trpi.ja jsem treba taky hodne zarliva,ale nedavam to najevo.a kdyz mne treba stve,ze se muj kluk diva na nekoho jineho tak se snazim si z toho delat legraci a zacnu se ho treba vyptavat co se mu libi na ty ktery holce.je to taky dobra inspirace,nikoli vsak kopirovani.taky se treba koukam po klukach a otevrene se o tom muzeme bavit.kdyz zacnes nejakou krasavici shazovat stylem pry"co na ni vidis je uplne strasna"jemu to rychle dojde.ale kdyz zacnes diskutovat a ukazes,ze nemas strach z konkurence on se zaskoci a bude vzdy otevrenejsi a taky vas vztah bude obohacenej i kamaradtstvim a ne jenom spehovanim a podeziranim,kde druhemu nahanis svym pristupem strach.zarlivost je ze zacatku trochu lichotiva,ale kdyz preroste sve meze je neskutecne otravna a ubijejici.prekonej sama sebe ve svych reakcich a prekvapis ne jenom sama sebe ale i tveho kluka.vasmu vztahu to prospeje taky a kdyz nemas to sebevedomi tak si ho zkus treba nabit nejakyma novyma aktivitama,o kterych se ti nezdalo,ze je zvladnes.hodne stesti

jsi nemocna a pokud neprestanes,jednou se na tebe vysere.Zkus psychploga.Ja jsem v minulosti mela notorickeho zarlivce za pritele a presto,ze jsem mirna a prizpusobiva,od nej jsem zdrhala po 4 mesicich absolutniho utrpeni...

Žárlivost- ničí mi vztah, prosím poraďte!
Ahoj.Možná že moje zkušenosti někomu pomůžou, nebo se o ně jenom podělím a bude mně zajímat, co vy na to. Jsem hrozně žárlivá - neustálé podezřívání, scény kvůli absolutním blbostem atd. a hlavně ten příšernej pocit, kterej mám potom sama ze sebe, protože se tak opravdu nechci chovat - racionálně si dovedu přesně zdůvodnit, že to je blbost, ale prostě si nemůžu pomoct.V předchozím vztahu to nedělalo takový problémy, protože přítel byl ochoten se přizpůsobit alespoň v tom, že např. nenavazoval významné "oční kontakty" s kdekým v tram nebo buse, nekomentoval komlemjdoucí slečny a pod. když se např ve škole s nekym seznámil, nikdy neřekl něco typu, ty bláho, potkal jsem se s krásnou holkou, to bys fakt koukala, ona vypadá úplně jako (jméno nějaké holywoodské bohyně:)), vzdycky něco typu - potkal jsem někoho hodnýho, ne že by se mi nějak líbila, no, úplně šeredná jako neni... no prostě byl v tomhle hrozně ohleduplnej a roztomilej, jak mne porád ujišťoval, že všechno jak to mám já je úpně nejlepší a že se mu to přesně tak nejvíc líbí atd. A když jsem přeci jenom něco předvedla, snažil se to brát jako že to je důkaz mojí lásky a trpělivě mi vysvětloval, že nemám důvod žárlit. No, a tak se stalo, že jsem asi tak trochu usla na vavřínech a teď mám poměrně velké problémy se současným přítelem, který rozhodně není nějaký hovádko co se týče holek, ale myslím, že se rád podívá, rád ohodnotí a vůbec je hodně společenskej a furt někde čenžuje telefonní čísla s kdejakou slečnou - - - a já tttttrrrrrpppppíííííímmmmm:) ....a chovám se nesnesitelně!Musí ze mně mít pocit, že nevím co chci , ale ono je to složitý - když mi například vykládal, že mu přijde nezábavný chodit nekam s klukama bavit se o fotbale, a že mu přijde mnohem lepší pozvat nějakou kamarádku nebo spolužačku ve dvou na láhev nebo dvě vína, že si tak ten večer mnohem víc užije, nedokázal ze začátku vůbec pochopit, že na tom je něco, co by se mi treba nemuselo líbit - mně na tom vadí to, že celý to podání prostě navozuje atmosféru rande....nicméně přestal to více méně dělat a začal chodit s klukama na pivo, jenomže ejhle, pak začaly chodit esemesky od holek co se s nima seznámili v tý hospodě a já se mohla zase zase zbláznit... a když jsem se ptala, proč má na ty holky co se " s nima náhodou chvilku bavili " čísla, řekl mi, že to je proto, že kamarád je nezadanej a nesmělej a že si teda na ně vzal kontakt,aby ho měl pro toho kámoše...... takže samozřejmě zase podezřívám, ach jo. No možná ty detaily vypisuju zbytečně, ale snad mně, holky, pochopíte, že i tohle nám může dělat starosti, i když je to možná (snad) absurdní. No, a teď k řešení - nechci nějak nudně psychologizovat, ale nějak si pomalu začínám uvědomovat, že problém není jenom v příteli, ale hlavně ve mně.Jde o to, že si asi málo věřím, nebo co :). Racionálně se sice dokážu přesvědčit, že to snad se mnou není tak hrozný, že snad přecijenom jsem docela hezká a zajímavá, ale neustále pochybuju že to je to co on chce - jakmile se podívá po pipinózní barbíně, hned začnu zle prudit, co že to má jako za vkus, ale asi je v tom hlavně strach, že něco takovýho ( což já se svýma dredama a piercingama fakt nejsem ) by se mu možná vlastně líbílo víc. Vlastně mám někdy vúbec pocit, že mně zpočátku chtěl jenom jako takovou kuriozitu, protože všechny jeho předchozí holky byly typově něco úplně jinýho než já - takový hodně slušný a upravený typy :) no mně se on strašně líbí, je mi s ním dobře, ale kazím to těma scénama - když není současný důvod, udělám scénu kvůli minulosti, když třeba na dně skříně najdu nějakej artefakt po bejvalce - treba nejakej lístek typu jídlo máš na plotně, ťu ťu ňu ňu, tak hned spustím tos ji jako tak hrozně zbožňoval že si si musel schovávat i takovouhle ušišlanou blbost to mně tak rád nemáš atp., no hned se mi spustí taková nezadržitelná lavina zloby a je mi přitom fakt hrozně, je to hrozně nepříjemný, cejtim se nanic při tom i potom, ale nedokážu si pomoct !!!!!! a jeho to hrozně ubíjí, to je jasný. Ale snad mě alespoň trochu chápete. Možná že kdybych si dokázala víc věřit, zlepšilo by se to, asi je to daný dost složitou rodinnou situací, ale to by bylo ještě nadýl, takže: PROSÍM O JAKÉKOLIV ZKUŠENOSTI, RADY, NÁZORY, CO BY SE S TÍM DALO DĚLAT - JESTLI MÁ NĚKDO NĚJAKÉ ZKUŠENOSTI NAPŘ. ZDA BY S TÍMTO PROBLÉMEM POMOHLA KINEZIOLOGIE, PŘÍP. KONKRÉTNÍ KONTAKTY, díky moc, zatím se mějte

Môj predošlý príspevok bol reakciov na príspevky:
1, od Simony zo dňa 13. 3. 2001 15:50:00,
2, od Filipa zo dňa 26. 3. 2001 13:51:00,
3, od Simony zo dňa 26. 3. 2001 14:30:00

Ahojte.
Simono plne s tebou súhlasím. Pod?a mňa si spravila najlepšie, čo si spraviť nmohla a tak si zabila nieko?ko múch jednou ranou. K podobnému gestu (dať druhému maximálnu sobodu) sa dokážu rozhodnúť len vnútorne ve?mi silní ?udia.
Super!

Myslím tím, že žena musí mít nějaká tajemství, něco co na ní muže vzrušuje. Muž musí tušit možnost nevěry, ale nesmí se o nevěře dozvědět něco určitého. Je to takový lechtivý prvek do vztahu. Samozřejmě vím o takových patologických vztazích, kdy jeden partner druhého zotročuje. Dokonce i partnera podvádí, ale s cílem toho druhého ponižovat. Snaží se, aby se ten druhý o nevěře ať skutečné nebo předstírané dozvěděl a aby tím byl dotčený. Z takového vztahu ale rychle pryč.

Ivo, castecne s tebou souhlasim a castecne ne. Urcite by tady mely byt nejake hranice, pokud je vsechno jak popisujes, nevinne, trochu flirtovani trochu si hrat na nedosazitelnou, tak dobry. Zas takova puritanka nejsem. Ale nekdy ty hranice jsou prekroceny, mozna proto ze kazdy je mame nekde jinde. Ten druhy podvedome tuhle nasi hranici hleda, a pak ho musis klepnout pres prsty a rict mu: tohle ne. Pokud se ale tyhle veci deji soustavne, a odrazi se to na tvem dusevnim zdravi, a ten druhy tveho nestesti jaksi vyuziva? Pak uz prestava vsechna sranda, pak jde o vedome trapeni.

Ahoj Simčo, to je jasný, že chlap začne projevovat více zájmu, když kolem něj přestaneš skákat. Chlapi jsou tak zařízený. Když se nemusejí snažit, hledají se někde jinde objektsvého zájmu. Chlap totiž podvědomě touží plnit ženě přání a to ho uspokojuje. Pak také potřebuje stále něco získávat, něčeho dosahovat. Takže pokud si chce žena udržet mužovu pozornost, musí umět využít tyhle dvě základní věci. Žena musí stále něco chtít, zároveň musí vzbuzovat dojem, že je stále nerozhodnutá s mužem zústat a pak také musí v rozumné míře flirtovat s ostatními muži. Neměj to za zlé svému příteli. V přírodě je to tak zařízené. Bude pak sice chvilkama trpět, ale bude po tobě toužit a bude tě milovat. A ještě ti za to nakonec bude vděčný. Když ale za ním běháš jako psík, stále mu dáváš najevo jak ti na něm záleží, tak tě opustí, nebo tě bude podvádět s nějakou, která ho bude trápit.

Po tom co jsem si precetla vsechny prispevky, mi pripada ze temer vsechny slecny maji duvod k zarlivosti a jen se snazi byt "normalni" a nezarlit. Mne se ale zda ze jsou provokovany chovanim ktere by byt tolerovano nemelo. Nebude to tak jak napsal Ne-Mravni hlidka Kacence, ze se veci deji proto aby nas meli muzsky v hrsti? Podoba se to moji situaci pred par lety, zarlila jsem na pritele (pry neopravnene, ale pak se ukazalo ze jasne opravnene!) a jednou jsem se uz tak otravila, ze jsem to uvnitr, dusevne, jaksi vzdala... zacala jsem uvazovat o rozchodu a smirovat se s tim. Najednou ten muj znejistel, nevedel na cem je, pry jakto ze nezarlim! Zacal vyvolavat sceny, choval se jak sileny, pry ze nekoho snad mam. Zezacatku mi z toho bylo dost dobre, prala jsem mu vsechnu tu bolest co zarlivost prinasi a lichotilo mi ze jsem stredem veskere jeho pozornosti, ALE potom mi zacalo dochazet neco jinyho, on je vlastne nastvany ne proto ze by snad doopravdy veril ze mu zahybam nebo ze mu nevenuju tolik "pozornosti" jako driv, ale to ze me nema v hrsti, ze se mnou uz nehne. Otevrelo mi to dost oci, rikala jsem si: takze on se mnou vlastne predtim jenom cvicil? On tu moji zarlivost vlastne vyvolaval, nicil me sebevedomi, vnucoval mi to ze ja jsem ta spatna, a to vsechno ja tenkrat nevidela. Dnes, jsem stale znechucena, on mi vycita ze ho nemiluju a ja nevim, asi uz ne.

Předmět: Vyhlašuji BOJ PROTI ŽÁRLIVOSTI ! Autor: Kačenka Datum: 12.10. 2005 23:29:33 Poslední kapka a hrneček přetekl, tak bych asi formulovala moje "snad" poslední stíhání. Teprve dnes mi došlo, jak nenormálně se chovám a jak ničím sebe a především náš vztah.Dnes večer jsem slyšela, jak můj přítel oddychuje a upadá do hlubokého spánku (nemyslím koma). Nelenila jsem, vstala od televize a plížila se k jeho posteli, kde ležel i jeho mobilní telefon. Ve chvíli, kdy jsem se sehla, mi prasklo v koleni :-) a nepříjemná situace na světě. Už už jsem ho držela v ruce, když jsem byla požádána, abych telefon vrátila. Samozřejmě ten požadavek byl podán patřičně zřetelně, neboť to nebylo poprvé, kdy jsem tak neopatrně držela jeho mobil ve svých rukou. Asi těm, které tohle někdy zažily, nemusím říkat, jak trapně jsem se cítila. No holt stalo se, raději jsem vypla televizi a šla se z toho vykecat na net a když tak vykládám kamarádovi o svém stíhání, v tu chvíli mi došlo, že už zasahuji asi do něčeho, čemu se nedá říkat normální. A z čeho všeho tohle mé stíhání vyplývá? Byl mi nevěrný a neustále dělá věci, ktré mi nejsou příjemné. Tráví noci na netu v místnostech "hledám milenku,milence" a mě to neskutečně ubíjí. Bohužel se ta moje obava vyhrotila tehdy, když jsem nastoupila do zaměstnání, kde dělám nepřetržitém provozu, dvanáctihodinové směny i noční. Dovedete si představit, co všechno se mi honí hlavou při takové noční :-) Každopádně před odjezdem na noční jsem si preventivně zapamatovala jak je zaparkované auto, abych popřípadě ráno měla reálný důkaz, že v noci tedy někde byl. Šílený co? Ze mě je úplný detektiv. No nic holky, prostě až teď mi došlo, jak odporně se chovám a jak nechutná jsem.Chci s tím skončit. Chci chodit vedle jeho mobilu s tím, že si budu uvědomovat, že je to jeho mobil. Sakra, ale on na mě působí strašně silnou přitažlivostí, jakoby ke mě částečně patřil :-) No to bude děs, ale zkusím to. Nehcete se někdo připojit? Nebo jsem takhle švihlá na celém světě snad jen já? Nevěřím :-) Holky, neničme se a podpořme se. Předmět: Vyhlašuji BOJ PROTI ŽÁRLIVOSTI ! Autor: Rob Datum: 13.10. 2005 0:13:27 Ty totiž nevíš co chceš. Pokud ti byl nevěrný a dělá věci, které solidní partner nedělá, tak se musíš rozhodnout. Holt si to musíš ujasnit, jestli budeš trpět nebo ne. Ale podle dikce celého příspěvku si myslím, že trpět chceš, to je potom každá rada drahá. Předmět: Vyhlašuji BOJ PROTI ŽÁRLIVOSTI ! Autor: Denisa Datum: 13.10. 2005 2:51:06 Teda holka ty asi nejsi normalni. On ti byl neverny, na netu si hleda milenku nebo snad dokonce milence!!! a ty se sebeobvinujes ze te provokuje jeho telefon. No a koho by neprovokovalo ocividne shaneni nekoho jineho. Jak psal Rob, asi se vyzivas v sebetrizneni. To ze zarlis je po nevere normalni. Normalni neni on. Tak az si to uvedomis, tak ho kopni do zadku a vzpamatuj se. Předmět: Vyhlašuji BOJ PROTI ŽÁRLIVOSTI ! Autor: Kačenka Datum: 13.10. 2005 10:09:50 Kači co to děláš? Vždyť se takhle ubíjíš sama. Je to jenom na tobě, neřeš mobily, ale váš vztah. Jinak dopadneš tak že budeš nešťástná a on si bude užívat s jinýma a ty nebudeš schopná se od něj odpoutat. Promluvte si, vyřešte to mezi sebou a neřeš to jen s kamarády na netu. To on by se měl snažit, abys mu zase mohla věřit, takhle vidí, jak jsi na něm závislá a jak mu podlézáš a tím si pod sebou jasně podsekáváš větev. Ukaž mu konečně drápky! Předmět: Vyhlašuji BOJ PROTI ŽÁRLIVOSTI ! Autor: Ne-mravní hlídka Datum: 13.10. 2005 10:58:07 Jsi tzv v prdeli. Má tě v hrsti. Lichotí mu tvoje žárlivost kterou mu dokazuješ svou závislost na něm a zároveň tě může peskovat za nesmyslnou žárlivost. Pokud s tím hned něco neuděláš stane se s tebe otrok a nikdy se s těch řetězů nedostaneš. Předmět: Vyhlašuji BOJ PROTI ŽÁRLIVOSTI ! Autor: Kačenka Datum: 13.10. 2005 10:59:52 Díky za příspěvky. Zrovna včera mě napadlo, jak nádherný by byl vztah plný důvěry. To, že se týrám vlastnimi myšlenkami, je převážně můj problém. On mi byl nevěrný a i přesto jsem se rozhodla zůstat, což by mělo znamenat, že jsem mu odpustila a že chci na to honem rychle zapomenout. Bohužel jsem ten typ člověka, který dokáže každé klopýtnutí odpustit. Stačí mi jen, aby se přiznal, aby se mi svěřil, abych cítila, že ho to mrzí. Co nesnáším, jsou tajmeství. Zní to možná divně, odsuďte mě, ale nedokážu ho opustit. Vím, že mě má strašně rád a to, že po nocích serfuje po netu a prohlíží si nahá těla žen, popřípadě se chodí pobavit na chat, není pro mě důkazem nevěry. Chtěla jsem jen pomoct z toho kolotoče nbedůvěry, protože cítím, že hlavní problém je ve mě. Mé nízké sebevědomí.

No já jsem nastoupila v únoru a už od začátku se mi líbil, ale nic jsme si k sobě nedovolili. Začalo to na konci května, ale fyzicky jsme spolu nic neměli. Spíš jsem s ním jezdila jako kolegyně novinářka na všechny možné akce, i když jsem tam nemusela být. Každý to na nás viděl, takže bys to taky asi poznala. No a rozešel se s ní na konci června, tedy po měsíci. Pak jsme spolu teprve začali chodit a spát.

Já to mám tedy z té druhé stránky, přítel se zdržuje víc v práci - od té doby co mají novou spolupracovnici, sice říká, že se nic neděje, ale já mám divný pocit. Třeba by jsi mi mohla poradit ty,když jsi byla na té opačné straně. Jak se to pozná, jak vám to dlouho trvalo,než jste dospěli k rozhodnutí, že se s bývalou rozešel. Já už se v tom asi plácám dost dlouho, chjo.

No on nechodil domů zas tak pozdě. A že měl čas si najít mě? Já byla kolegyně v té práci :-)

Se jí ani nedivím. Pozdní příchody z "náročné" práce ... , a že měl čas si nají Tebe, že?

Jinak k tomu, proč se s ní nerozešel dřív, když už to tam bylo o ničem.... On se s ní chtěl rozejít, mluvil o tom dřív. V tomhle problém nevidím. Spíš asi čekal, jestli se něco nezmění k lepšímu a když na něj naopak tlačila, vyčítala pozdní příchody z práce (která fakt náročná na čas, dělala jsem ji také), byl konec. V pravý čas.

Je to fakt. Já vím, že žárlím zbytečně, ale znáte to... nejradši bych si nafackovala, ale kdyby to pomohlo... On ten můj štírek je od přírody samotář a má rád své soukromí. Já nedokážu pochopit, že nechce být pořád se mnou. Nenormální, no... nebojím se, že by mi oznámil, že se zamiloval do jiné. Spíš bych ocenila upřímnost, než aby mi něco tajil.

A na co tedy ta žárlivost? Ty se bojíš se,že se poohlíží jinde i když je teď s tebou? Nebo že jednou přijde a oznámí Ti, že se chce rozejít, protože potkal jinou? (a proč se s ní nerozešel dřív,když už to tam bylo o ničem?). Na žárlivost je nejlepší zaměstnat mysl něčím zcela jiným.

Ty jsi mě asi nepochopila. On nejdřív chtěl ukončit bývalý vztah, než si začne se mnou. Nebyl by prý nevěrný. Promluvil si s ní, v klidu se rozešli a pak teprve jsme spolu začali chodit. Ne, že by se mnou cokoli měl, když byl ještě s ní - i když už to tam bylo o ničem.