Žárlivost

Jsi prostě dokonalost sama..kokrouči.Já taková nejsem ale snad jednou budu...

diky krokouci, poslal jsi mi opet obraz me same pred nekolika lety, dnes je mi skoro tricet,mozna uz citim, jak hori cas,, jak uz to neni takova sranda jako byvala, tehdy,ikdyz mi na vztazich hodne zalezelo,me netrapilo, jestli z tech schodu spadnu,ci ne, jeste ve 22 jsem si pripadala na 16,sama legrace, zadne zavazky,ikdyz staly vztah,nic jineho nez chozeni jsem si neprala,ted uz vidim dal nez za chozeni,mozna v tomhle smyslu mas pravdu o prvni lasce,a tak se mi zda, ze uz musim,uz prece musim zalozit rodinu (ne kvuli nekomu, vnitrni potreba,chut a vedomi,ze posledni leta jsem promrhala premlouvanim jednoho chlapa,abz se mnou chodil a kdyz se mnou nakonec chodi premyslenim,jestli se opravdu rozuhodl sam,nebo jestli jsem gho jen ukecala, hlouposti,ktere rostou do takove dulezittosti,ze prerostou i ty mozne krasne chvile,chut ty chvile dohnat) a proto mozna jsem ziskala tu temer obsedantni touhu po dokonalosti sebe same a taky toho vztahu.Vidim,ze se zase snazm neco pojmenovat,zase neco pochopit,uchopit,mozna bych radeji mohla vzpominat,jak jsme vcera byli na pouti a on mi vystrelil ruzi.Ja vim,ze rok neni moc,ale prave v souvislosti s tim ujizdejicim vlakem mladi se mi zda az dost.

Renato, proč "bohužel" ? Jinak nevěřím tvému tvrzení, že totéž očekáváš od svého partnera. Jsem přesvědčený, že díky své žárlivosti očekáváš právě opak. To tě potom nutí hlídat a sledovat, jak se oblékl, jak se navoněl, jak se tváří. To jsou přesně ty drobnosti, které partnerovi (kterémukoli) umí otrávit, při nejlepším, den. Nejsem cynik a nejsem egoista a ať se moje žena do práce oblékne a navoní jakkoli, dám jí pusu a řeknu jí, že jí to sluší. A jsem rád, že jí to sluší a nikdy by mě nenapadlo, že by to mohlo mít jiný důvod, než ten, že prostě chce nějak vypadat.

Jinak kokrouči,z Tvého psaní je cítit výsměch.Není to jen vůči mmě, ale vůči skoro všem.Já to tak vidím.Beru si z toho to co chci,díky za rady.A jestli bych se Tebe zeptala jestli mě budeš věrný?Je mě to jedno..buď si třeba nevěrný celý život a dokazuj si že na to máš.Jestli Tě to uspokojí.Mě bohužel uspokojuje něco jiného.A miluju a tudíž nevěrná nejsem a to samé očekávám od svého přítele.Tak jednoduché,co?A jsem Renata...:o)

Tak jsem po týdnu zpět,jede to tu na plné obrátky:o)Kokrouči ty clanky co jsi mě poslal do mailu mě nejdou otevřít.Nemůžeš to poslat ještě jednou?

Kapko, ten předešlý příspěvek je samozřejmě i pro tebe. Zřejmě nevědomky jsi napsala to, co se snažím říct všem, kteří zde diskutují, i když se k tomu stavíš jako k potřebě. Prosím, velmi prosím, zahoď ty myšlenky a vůbec se nesnaž jim rozumět. Možná pochopíš Keplerovy zákony, možná pochopíš něco, co nikdo jiný, ale troufám si tvrdit, že nikdy nepochopíš zákonitosti vztahu. Nechápeš je ty, nechápu je já a nechápe je nikdo, koho znám. Prostě proto, že vztah muže a ženy žádné zákonitosti jednoduše nemá. Měla bys brát věci takové jaké jsou a rozvíjet to, co máš. A když to selže ? Přece

Smajlinko, nerozumím tvé větě :

krokouci, tvuj prispevek me hodne oslovil a strefil se do me aktualni nalady, taky si rikam ,jaky to ma vsecko smysl, nejsem ani schopna uz si o tom neco myslet a posledno dobou me to yarleni jen unavuje, protoze jak jsem vcera psala, snazila sjem se v tom klubku pocitu najit nejakou primocarou logiku, mozna ji v tom vidim i dnes, ale dnes vidim jak je strasne vakuovita a neda se aplikovat na zivy vztah a rozhodne se neda chapat ani jako zivotni nazor. DOstala jsem se do situace, kdy citim docela moralni upadek, takhle jsem se prece nikdy nechovala a kdo mel kdy takove nazory,vrele jsem nad nimi kroutila hlavou a tloukla vsem do hlav zhruba to,co tluces ted ty, pak jsem se ale nechala ocarovat neverou jakozto strasakem a uplne se poblaznila, nerozumim uz vubec nicemu,nevim,co z toho,co jsem tady kdy napsala si chci dnes opravdu myslet, ale chcitem myslenkam aspon poroyumet nez je zahodim, a ono to nejde,vim jak je zoufale a ponizujici chtit dokazat lasku slovy, vim,ze kazdy ma pravo odejit ze vztahu (nesouhlasim s pravem na neveru) Jiste souhlasim,ze zalezi jen na kazdem,jestli ji chce provozovat ci ne, ale formulace pravo na neveru se mi nezda, to jako bych rekla,ze mam pravo nekoho zabit, je to spis svobodna volba nez pravo, mozna jen jinak naplnuju pojem.takze, co jsem chtela rict, je ye se mi prestava libit, jak myslim a o to vic,kdyz vidim,ze muj osobnostni vyvoj misto aby sel nahoru posledni dobou spis zakrnoval. Moc bych siprala byt ve vztahu zase uvolnena, optimisticka a mila, vim, ze to umim, ale co me brzdilo, to nevim,ted me brzdi pomysleni,ze bych se musela vtarit o cely rok zpet a priznat, ze jsem venovala cely rok necemu,co bylo naprosto zbytecne, to taky neni lehky takova prohra a zvlast kdyz vim,ze na zacatku byl dobry muj umysl, proste udelat neco pro to,aby nas vztah byl lepsi. Jak mam ted vedet, ze me dalsi rozhodnuti bude spravne? Promin ty vylevy,ale nemam rodice, kteri by mi poradili.

Kokrouči, možná to Kapka myslela tak, že když už žena zjistí, že jí je muž nevěrný, sice možná ta žena pochopí, že s tím nemůže nic udělat, ale pokud na něj bude nadále milá, vlídná a tolerantní, možná se jednou s milenkou rozejde a zůstane u ní. Nebo pokud ještě není nevěrný, v případě že výše uvedené vlastnosti žena mít nebude, vyřeší to muž tím, že si najde bokovku. To je, bych řekla, vydírání ze strany mužů. Snaží se nám namluvit (a pan Plzák, při veškeré úctě, kterou k němu mám, taky), že pokud zjistíme, že jsou muži nevěrní, jedině svým chováním ovlivníme vlastně to, jestli s námi budou. Pokud budeme dělat scény, zaženeme je přece do náručí milenek!Jenže! Tady je to, co jsem popsala výš a co někdo označil jako "oplácení". Proč bych já měla být vlídná, milá a tolerantní? To by snad měla být milenka (jakože jsem jí byla - a já jsem tehdy skutečně byla přesně taková!), protože ta do toho šla, ta si tu situaci dobrovolně VYBRALA. Ale já ne!!! Já jsem do ní byla uvedená bez toho, aby se mě někdo ptal, aby mě na to někdo připravil! Proč bych měla nadále čekat na přítele, až se pobaví a doufat, že se jednou vrátí? Nejsem ten typ. Jsem s někým, pokud chce být i on se mnou. Pokud chce být s někým jiným, vzdám se ho a dám mu volnost. (Jenže ono to milenectví má v sobě kouzlo právě proto, že je utajený, mám to vyzkoušený.)A chápu to přesně tak, jak kdysi řekl pan Plzák - žena by neměla být smutná, když ji muž opustí. Vždyť mu nemusí vařit, prát, žehlit... Odpadne jí kus práce. Milence do postele sežene vždycky a velice rychle. No, a dá si tím čas nato, aby si našla nového partnera. V klidu a s rozvahou. S tím naprosto souhlasím.

Markéto, nemám, protože všechno je přesně naopak. Nejsem nic, neznamenám nic, nemám nic. Nikdy nevyloudím tón na jakýkoli hudební nástroj, nikdy nenamaluju obraz, nikdy nepoznám ve kterém slohu je to či ono postaveno. Kořím se lidem, kteří umí z kusu bláta vykroužit misku, vyšít květinu na ubrus. Byly a budou to krvavé slzy a mé spálené dlaně se asi nikdy nezahojí. Všechno je v pokoře a ve smíření. A jsem dalek jakékoli víře, to jen na okraj.Jedině sám v sebe.

vitej v klubu

Ahoj vsichni,chapu Vas.To same jsem zazila i ja.A opravdu zarlivost,kterou jsem pocitovala v mem minulem vztahu posledni pul rok pramenila z sesteho smyslu,ikdyz jsem byla ubezpecovana,ze jsem na svete jen ja.A opravdu mi byl neverny a delal ze mne blbce. Byla jsem jeho prvni laska od 17 do 23 let a on si uvedomil,ze si nic neuzil.Jsem vlastne rada,ze se to stalo,protoze mohlo se to stat az bychom meli deti a pak bych se mu asi snazila odpoustet.Problem je,ze po spatne zkusenosti jsem ted podezrivava a zarliva.Nedelam memu soucastnemu priteli sceny,jen se nicim uvnitr v srdci ruznymi predstavami a nevim jak se toho zbavit.Tereza

ps, obcas si rikam, kdyz je ta vernost tak vratka a prakticky se s ni tedy neda moc pocitat a je fakt lepsi na ni nemyslet,nebo je clovek za par let v blazinci, tak si rikam, jakou cenu ma snazit se byt hodna, mila, usmevava,vyrovnana,laskyplna a krasna, prece i takovym zenam muzi zahybaji (krokouci,vim,zue i zeny milyxm krasnym muzum,ale to me moc nezajima,jsem zena a ziju s muzem, ne se zenou) Dokonce kdyz mi muj drahy asi postopadesate za jeden den rekl usmej se, tak jsem se ho na presne tohle zeptala, a on jak je takovy uprimny,tak priznal, ze primarne tu neveru nikdo samozrejme bez voditka a pasu cudnosti ovlivnit nemuze, ale sekundarne to riziko muze hodne zmensit prave zminenymi vlastnostmi.CHapu, ze ma pravdu, ale proc ja mam byt vstricna a mila a on si pak vybere, jestli teda bude verny nebo ne a kdyz nebudu mila,tak teda nebude, ale kdyz jsem si nejista a mam strach,jestli neco nahodou uz ted,kdyz jsem posledni dobou nebyla nic moc extra mila, proc on me nemuze vyjit vstric a ujistit me, ze je vse v poradku? Odmitl to udelat a pro meto bylo potvrzeni mych obav.

jeee, to jsem nemusela zakladat tema se scenami, sem bzch se pekne hodila, ...nojo kdyz to je divny si priznat ze zarlis,kdyz se ti to stalo poprve v zivote, kupodivu tady nachazim inspiraci:)) ten muj se taky finti do zamestnani a vlastne kamkoliv jde, ale to me nenapadlo na to zarlit, budu premyslet, ale renco ,jak jsi popisovala tu scenku rano v koupelne....PRESNE jsem si to umela predstavit, ja to sice delam na jina temata, ale se stejnym scenarem, ach jo!!!to renca: ten muj me ma taky jako prvni holku a ne od 22 ale od 25, taky se zdraham uverit, ze jsem posledni, jenze on se chova presne jak ja v prvnim vztahu....veri na jeho nekonecnost, ja se mu za to vysmivam, ale vlastne je to krasny,ne? a verim tomu, ze on tomu veri, ja se tomu zdraham uverit, mam strach, ze kdyz se oddam te lasce uplne, nebudu mit oci otevrene, budu zas ta naivni husicka a spalim se....jenze takhle to zas neni moc opravdovy,co? CHapes to taky nejak podobne?Ach jo, uz ted se na sebwe trosku zlobim,proc tady zas resim ptakoviny, kdyz doma mam uzasneho chlapa,ktery kdybych to jen dovolila,by pro me udelal temer vse.

Ty kokrouči, řekni mi: jsi analytik, umíš rozeznat problém, umíš ho pojmenovat, jde-li to, nacházíš relativně správnou cestu, jak ho řešit, nejde-li to, umíš se nad něj povznést, máš nadhled, nemáš problémy vyjádřit myšlenku (na papír, zřejmě ani slovy), navíc Tě spoustu věcí evidentně baví rozebírat. Nemáš někdy problémy s tou svou bohorovností:)?

hele kokrouč, nechceš se víc vodkopat?zajímalo by mne, jak to zvládáš ve svých vztazích / s rodiči, partnerkou, dětmi....atd i koneckonců přáteli/Překvapuješ mne svým postojem neotřesitelným jakoby od placenýho psychoanalytika, né že bych něco proti tomu remtala, to né, je to bezchybný to tvý povídání, ale červíček, rozumíš, se vkrádá....Vokaž se.

Tady je až podezřelý klid, no, čekal jsem to horší.

Ženský, přestaňte se trápit "věcmi příštími, které MŮŽOU ALE NEMUSÍ" nastat, a žijte právě teď. Milujte a nemyslete na to, co by kdyby. Když někoho miluju, tak ho miluju a jeho lásky se mi pak vrací mnohokrát víc. A když mi bude nevěrná? Určitě to nebudu oplácet mojí nevěrou, jak to zmiňujete vy. To mi připadí dost slaboduché. Tím mu jen pak nahrajete na smeč. Když chce být nevěrná? Dobrá. Balím fidlátka a odcházím, protože zřejmě našla lepšího. Vybrala si přeci sama. Přeci se nechcete celý život trápit něčím, co MŮŽE nastat. Ke konci života pak třeba konstatujete: tak přeci mi byl věrný. Jenže život je v hajzlu díky tomu trápení:-)))

P.S. Teda teď jsem se přihlásil. Romano, ty jsi se opravdu zeptala, jestli ti bude celý život věrný ? Panebože, proč se někdo nezeptá mě ? To je snad jasné, že ANO ! Otázka z té samé kategorie : Miluješ mě ? Představte si situaci a zápornou odpověď.

Romano, pokud mě neklame paměť, nemám teď otevřený net, tak jsi popsala zcela konkrétní situaci se svým manželem, kdy ti předhazoval, proč si bereš takové prádlo do práce. Aniž bys listovala zpátky, pamatuješ si svou reakci ? Jistě, že pamatuješ