Žárlivost

Lucko, i chlap může být ve vztahu tak v pohodě, že nezlobí. Nebyl jsem zrovna žádnej andílek, ale teďko jsem ve vztahu tak spokojenej, že ostatní holky beru jako prima kamarádky a nic víc mi neláká.

No právě, ON, Bohužel..já jsem teď se svým přítelem v takové pohodě, že i když můžu, nic špatného neudělám. Jen by mě zajímalo, můžu si vůbec myslet, že takovýhle stav se dá navodit i u chlapa:)?

Lucko,patřím mezi nevěrné sobce,kteří si dělají život pestřejší a vzrušivější,než jim přináší dobré průměrné manželství.Ano jsem v tomto poučený sobec.Dříve jsem taky byl "morálnější a čestnější"než mi žena odešla za mladým a nedívala se v pravo ani v levo,děti ne děti.Odpíral jse si různé příležitosti a odolával svodům.Moje žena mne také ujišťovala o podobných teoriích věrnosti a žíti pro druhého.Dnes už patřím jak krásně píšeš sám sobě.Věřím,že Tvoje chuť patřit druhému a nejenom sama sobě,je myšleno upřímně,ale zklamaný nebo chcešli poučený už podruhé sice věří,ale už je to trošku více s rozumem.Bohužel.

Hm, kokrouč, rozumím Ti. To je asi právě to..sama jsem žárlila, když jsem cítila, že bych chtěla, aby partner byl můj. A já jeho. Když jsem měla možnost nebýt jeho, ale někoho jiného, měla jsem v mozku záklopku- chci být jen jeho. Jeho sexuální partnerka, tak jako živočišně jeho, intimně jeho- a nešlo mi jen tak být nevěrná. Když jsem zjistila, že u něj to asi tak přesvědčivé nebude, srovnala jsem si to v hlavě, přesně jak to říkáš- on je svůj a já jsem svá. od té doby jsem ta nejtolerantnější partnerka, požaduji stejnou toleranci i od něj, ale- vytratila se mi ta intimita, ta vyjímečnost. Nežárlím, neprohlížím kapsy, proč taky- není to důvěra, je to tichá dohoda- nepatříme jeden druhému, patříme jen sami sobě. Ale stýská se mi po tom stavu, kdy šílím, že je můj milý někde beze mě a já to těžce prožívám a naopak:)...

To jsem byl já a za sebe můžu říct, že určitě nemyslím na to, co asi právě teď dělá, a to ani na tom pivku a ani nikdy jindy. Osobně a sám za sebe si myslím, že neumím milovat, neumím šílet po ženě, neumím se s ní 10 minut líbat na zastávce autobusu, nepřemýšlím že by mohla někde něco. Lhal bych, kdybych napsal, že mě to nenapadne, napadne, ale nic to se mnou nedělá. Asi by mi to nebylo jedno, kdyby se něco událo, ale je mi to jedno teď. Cítím to jako nějakou úctu k druhému, respekt před jeho vlastním soukromím a přesto, že jsem s jednou manželkou 15 let vím, že si nepatříme 100%. 96-97%, ale je potřeba mít "něco" svého. Ono tím, že já mám to své, dávám tu samou možnost straně druhé, musím dát, protože máme stejná práva a jako mně by bylo proti srsti, kdyby se mi někdo hrabal v kapsách, tak to nemůžu udělat ani já. Tímto narážím na zmíněné "důvěřuj - prověřuj" - nesmysl ! Nemůžu sám prověřovat a současně připustit, že i já sám mohu být prověřován.Konečně i názor, že žárlím-li málo, potom málo miluju je, dle mého, naprosto zcestný. Moje pratnerka mi nepatří a když tak o tom přemýšlím, tak ani nechci, aby mi patřila, ona ani kdokoli jiný. Patřím jen sám sobě a jen já jsem zodpovědný za své činy, a nikdo nemá ani nárok ani právo, abych se mu zpovídal. Někdo kdysi řekl : svoboda je poznaná nutnost, což já chápu tak, že můžu dělat vše, co se mi zlíbí za zachování určitých pravidel. Například - jedno z mých pravidel je, že se nikdo nedoví o mých nevěrách, což ale na druhou stranu znamená, že se já vědomě nechci dovědět o nevěrách mé partnerky. Možná to dělá a má na to právo, stejné jako mám já.

Kdo to psal o tom chlapovi, co volá, že jde domů a pak si dá někde ještě dvě pivka? Je to asi dobrý a fajn, jen mě zajímá, myslí takhle při tom pivku na tu ženu? Co asi dělá:)? Teda, to bych si musela dát těch pivek deset, aby mi to bylo jedno:)..Já jsem teda u sebe vysledovala, že čím víc se snižuje má žárlivost, tím míň mi na partnerovi záleží. Sice bych mu asi i prrominula nevěru, ale zas je mi on celej úplně fuk, to taky není to ono. Dokážete vážně hluboce milovat a zajímat se o partnera, a přitom nežárlit? Nemluvím o tom, že mu důvěřuju, že mi nezahne, nemluvím o nevěře, mluvím o pocitu žárlivosti..

Předmět: Zarlivost II Autor: Ala Datum: 17.11. 2003 13:19:51 Kdyby vam nekdo tvrdil nebo jste meli sami podezreni,ze je vam vas partner neverny,chteli byste videt dukaz nebo byste o tom radeji nechteli nic slyset? Je lepsi znat pravdu i kdyby se nakonec ukazalo ze to byl nesmysl a udelali byste ze sebe "toho spatneho" nebo verit a nepatrat? Jak daleko by jste sli?Diky za nazory Předmět: Zarlivost II Autor: ivana Datum: 17.11. 2003 14:35:11 Ahoj,já bych po tom asi moc nepátrala,ono co oči nevidí,srdce nebolí.Taky záleží,jaké podezření máš,jestli ti někdo přímo řekl,že je viděl spolu,tak bych se ho zeptala a sledovala,jak se chová,i když v takové chvíli ti bude každé chování podezřelé.Počkej a uvidíš.Nebo nechová se jinak než obvykle?Nedává si na sobě víc záležet?Nebo zkus protiútok,třeba se začni víc parádit,zpívej si,běž ke kadeřníkovi ,telefonuj s kamarádkou,ale dělej,že by to kamarádka být nemusela.Ale nepřeháněj,on ti nakonec nevěrný není a kdoví,co by vyváděl.Pa. Předmět: Zarlivost II Autor: Ala Datum: 17.11. 2003 14:49:53 Podezření mám já.Zapřel mi pár smsek a přitom vím,že je dostal.Bylo to několikrát.Kdyby řekl že byly od blablabla a něco si vymyslel ,ale tím že je zapřel se vlastně prozradil.Nevím jestli pátrat dál nebo dělat,že nic není.Trápí mě to neb vím,že to trvá dál.Nechci ho ztratit,ale zžírá mě to.Kdybych mu to řekla že to vím asi bychom se pohádali, že mu lezu do soukromí.Mně by to taky nebylo příjemné. Předmět: Zarlivost II Autor: ivana Datum: 17.11. 2003 20:00:12 No tak řekni,že jsi se něco doslechla a aby se k tomu vyjádřil. Předmět: Zarlivost II Autor: Ala Datum: 19.11. 2003 12:30:45 Jenže by se mě zeptal od koho jsem to zaslechla a ja bych mu to nedokazala vysvětlit.Nevím co dělat.Zatím to přehlížím. Předmět: Zarlivost II Autor: ivana Datum: 19.11. 2003 13:59:07 No tak,bys řekla,že je to jedno od koho to víš.Ale asi máš pravdu,zatím to přehlížej. Předmět: Zarlivost II Autor: Lucy Datum: 3.1. 2004 18:40:23 Moje jedinečné heslo zní : "DŮVĚŘUJ, ALE PROVĚŘUJ!" takže prověřuju, sem tam... je to lepší, vím že je lehčí na to kašlat a věřit, o to horší ale potom může být zklamání, ne? Je dobré vědět vše... Předmět: Zarlivost II Autor: Lucy Datum: 3.1. 2004 18:40:47 Moje jedinečné heslo zní : "DŮVĚŘUJ, ALE PROVĚŘUJ!" takže prověřuju, sem tam... je to lepší, vím že je lehčí na to kašlat a věřit, o to horší ale potom může být zklamání, ne? Je dobré vědět vše..., dřív než se z toho cokoliv vyklube. Pak už je pozdě!

tajna: :)))) nic si z toho nedelej, ...ode me to sedi, ze?lenka, krokouc :))), charlie:))) ja uz sjem sem napsal tolik pr¨ispevku ,ze se zkaonite musim asi popakovat:jen chci napsat svou zarlici zkusenost: mela jsem celkem 4 vztahy a prestoze jsem v prvnich trech mela "duvod" (vim, ze duvod asi neni nikdy, ale myslim, takovy ten duvod, ktery mela vetsina zarlicich divcin, ktere znam a ktere mi o tom povidaly), tedy partner se stykal s divkami z chatu, jezdil je navstevovat do jinych mest,pred ocima flirtoval s mou tehdejsi kamaradkou, me to prislo normalni a neshledavala jsem na tom nic divneho a dodneska si myslim, ze mi byl vwerny, druhy bydlel taaaaak moc daleko a byl taaak moc temperamnetni, ze nevim, proc dodnes verim, ze mi byl verny, treti prede nou neustale hovoril o krasnych kolegynich v praci a jak jhe vedle z toho, kdyz holky v lete vytahnou sukne, me to prislo mile,.soucasny partenr se chova, jakoby jine zenske ani neznal, tvari se, ze jsem jenom ja a nechape, proc by se mel o jine holy zajimat. Jenomze ja vim, ze driv znal, mel spoustu holek a je mi divne, ze bych na nej zapusobila tak mohutnym dojmem,ze na vsecky ostatni razem zapomnel,vrtalo mi to hlavou. Nedaval mi jediny duvod a ja jsem zarlila na UFO. Porad jsem se ptala, proc tehdy ne a ted ano.tehdy jsem muze, ktere jsem znala chapala podle vlastniho uvazeni, bohuzel nez jsem se soucasnym partnerem zacala chodit, jsem si precetla ony "kucharky" a prestoze jsem jednu z nich okamzite odsoudila jako radoby vedu o hloupostech, druhou jsem vzala docela v pohode, ikdyz s velikym udivem ,ze je vlastne vsecko jinak ,nez jsem si myslela, a ze jsem teda byla pekne naivni, kdyz si myslim,ze chlapa zajima i neco jineho nez "kam to strcit" a pres svuj pokrocily vek jsem to docela nezvladla, bylo velice zajimave, jak moc me ty recicky ovlivnily.Proste jsem prestala verit svym pocitum ale tomu, co mi kdo nakuka a dopadlo to nehezky, ted jsem prave ve fazi, kdy se ucim chapat, ze pokud nekteri muzi takto premysleji, muj partner rozhodne ne. A pokud mi nekdy bude opravdu neverny/mozna uz byl/ na to ted nemuzu a nemam duvod myslet, ale doufam, ze jsem si zvolila tak dobre, ze se bud postara, abych o tom nevedela a vztah bude pokracovat, nebo abych o tom vedela a pak by se videlo. Uplne me desi, jak jsem si ho dovedla zeschematizovat. Od te doby, co jsem se trosku vratila do stylu mysleni sveho mladi uz zdaleka nezarlim tolik moc a musim priznat, ze to je docela osvobozujici.k.

... jaka je obecna rovnice pro muze a zeny? Tak to asi nikdy nikdo nezjisti, protoze asi zadna neexistuje. Kazdy mame urcitou cestu a neseme si urcite zazitky a zkusenosti jak dobre , tak spatne. Ja jsem pouze psala prispevek " ocima zeny pred tricitkou " na tema zarleni. Nic vic, nic min.

.. tim myslim, ze my zeny, si pamatujeme miliony veci, hlavne hlouposti, obcas se stourame v kravinach. Ja jsem vam muzum spise chtela smeknout poklonu. Nebo spis, nenosite si tolik nepodstatnych veci v hlave jako my. Ano, mas pravdu, ja se hodne venuji sama sobe , ale je to momentalne dano situaci, ve ktere jsem. Cizi ( tezka ) zeme, priserny jazyk, smes narodu v jedne zemi, bez " pratel " a prace. Pritel ma svuj zivot krasne srovnany, vi co chce a jde si za svym cilem. Asi je to normalini, ze se ted tak trosku vse podrizuje mne a mym potrebam, ale jak jsem na zacatku uvedla, mame stejne zajmy a co bavi mne bavi i jeho. V tom se tak nejak doplnujeme. ... to vis Charlie, ze delam hodne i pro nej.L.

Lenko, z tvého příspěvku bych přitakal na to, že každý pár má svou vlastní "rovnici", resp. (když to trochu rozšířím) že každý jedinec je jiný, a proto žádné "kuchařky" obecně nefungují.Co mne ovšem zarazilo, je tvrzení, že ženy mají víc potřeb než muži. Jak jsi na to jsi přišla? Můžeš mi to nějak blíže vysvětlit (o jaké potřeby se jedná?)? A abych předešel nedorozumění, zeptám se přímo: To má platit pro muže a ženy OBECNĚ?Vypadá to, že ve vašem vztahu oba pracujete na tvém štěstí. Zvláštní... Děláš taky ty něco pro štěstí svého přítele (když veškerou svou energii věnuješ sobě)?

..jeste k porno casopisu. Vis, ja se na to sama rada divam a pripada mi to hodne normalni a prirozene ( take jsem z toho ze zacatku silela ...). Ve sve byvale praci jsem jednou neco podobneho sledovala na netu a nestacila jsem to pred kolegou zavrit. On pekne zcervenal :-)), ja take . Druhy den jsem na toto tema otevrela pred dalsima kolegama diskusi a oni rikali, ze jiz nekolik let jsou primo zaregistrovani.

... mila tajna, tech poznamek si nevsimej, kdyby jsi videla, ja mne to z pocatku trapilo. Projizdela jsem jeho telefon, kapsy, no hruuuuza. Vsichni, vsichni muzi se radi tak trosku naparuji. Dela jim dobre, ze se nam zenam libi a mluvi o tom. My zeny delame ale to same, to same. Licime se, jsme sexy a ty vystrihy ...proc ??? Pro to, aby byl na nas " slusny " pohled. Ja sama nevypadam spatne :-)), trosku si tady mastim svoje ego, ale je to tak. A co obcas slysim doma: uz jsi moc stara, brzy te vymenim, najdu si mladou 18 letou - prdlajs vymeni, to vis ze je rad , ze mne ma doma :-))). Urcite je to tak i u vas doma. Neber si to osobne a klidne mu jeho narazky humorne vracej. On urcite take zarli, jenom to umi lepe maskovat.

pro kokrouce a Charlieho,ano, urcite jsem napsala zjednodusenou teorii, v tom mate pravdu. Casto se zjednodusena teorie lehceji prijme. Knihu jsem samozrejme cetla a musim dodat, ze hodne veci mi ujasnila ( muj subject. nazor ). V mem predeslem prispevku jsem uvadela, ze to co pisi, pisi pro zeny ktere se boji nevery a vytvari si sve sci-fi v hlave. Jeste mi neni 30, za 10 let mozna napisu jine prirovnani, ale momentalne ziji v krasnem a harmonickem vztahu. Mame s pritelem urcitou rovnici , znam ho jiz vic, nez na zacatku a proto si troufam zastavat veci tak, jak jsem je popsala. Humorne a s optimismem :-)). Bohuzel, opravdove problemy se uz potom resi hure, v tom mate pravdu. Ja si myslim, ze kazdy par ma svoji rovnici. Vite, muzi nemaji tolik potreb jako my zeny. Nemyslim to zle, ale zeny potrebuji tisice malickosti k zivotu, muzi ne ( v tom vam zavidim (e) ). Vidim to doma. Pritel mi casto rika, ze je pro nej dulezite, videt mne stastnou. On mne udela stastnou jen z casti, dalsi cast jen je moje prace - pratele, prace, zajmy, okoli a to jsem pochopila velice dobre. Vztah neni vezeni a kokrouc to popsal uzasne. I ta nevera k tomu asi patri . Nerada to priznavam, ale ano ( vychazim z poslouchani pribehu svych pratel a pritelkyn ). Ja osobne davam veskerou energii do uceni sama sebe, vzdelavani a prace, ale to chce asi kazdy. Nekdy se veci semelou a lide delaji veci, ktere by v zivote do sebe nerekli. Jsme lide a proto je vsechno lidske :-)) nebo :- ((( ?? Ahoj , L.

jojo, kokrouci mas fakt pravdu. a to jsem Te kamenovala pod jinym nickem:-))jednou mi partner rekl ze na me nezarli, pry kdo by me chtel. to byl taky mozna duvod, proc jsem zarlila na neho ja. ono ja se za posledni dobu dost zmenila, zapracovala jsem na sobe a docela si dokazala ze je docela dost takovych co by me "chteli" a je fakt ze staci si ujasnit v hlave ze zrovna ten soucasny nemusi byt posledni a ze na vztahu s nim zivot nestoji ani nepada...taky mi rekl, ze si mysli ze zarlivost je nemoc a ze zarlivost a nevera jsou dve naprosto odlisne veci. ono je to vlastne fakt pravda. nevim, ze mi trvalo tak dlouho nez jsem na to musela prijit. zbytecnych hadek a hysterickych vyjevu mohlo byt usetreno:-) takze nemuzu rict, ze bych vubec nezarlila, ale uz to tak neprozivam a kdyz jsem zjistila ze opravdu "pro jedno kviti slunko nesviti" je mi o dost lip:-)))na druhou stranu partner mi zatim nikdy ten duvod k zarleni nedal, proste jsem si to vsugerovavala sama jeho priblblyma poznamkama o mem vzhledu:-)

Jen narazím na Lenčin dřívější příjezd z dovolené - kdysi mi říkal jeden známý, v té době zkušený chlap a já ucho, že když náhodou přijede ze služební cesty dřív, tak udělá dvě věci - z nádraží zavolá domů, že už je ve městě a zajde na dvě piva. Bylo mi to divné a on mi řekl, že to dělá proto, aby se stačil on obléknout a ona uklidit. Já to tak dělám celé manželství a není nad to, přijet domů jste-li očekáváni.Lenčiny rady jsou jistě hodně zjednodušené a určitě je nelze přijmout jako obecně platné, tady souhlasím s Charliem (mimochodem rád tě vidím !), přesto jsou alespoň něčím, nějakým pokusem o něco, třeba jen oživit vztah. Poměrně velký nedostatek má ten pornočasopis, jsou v této diskusi tací, kteří žárlí i na slečny v časopisech. Konečně ono i to prádlo má svá úskalí, vyprávěl jeden "hrdina" jak nafackoval své manželce, když mu nechtěla říct, kdo jí to koupil a ona zřejmě chtěla tento pokus realizovat, ale možná, že jí ho opravdu někdo koupil. A tím vůbec neříkám, že jí měl nafackovat.Nevím dá-li se nějak oddělit žárlivost mužů a žárlivost žen, jisté rozdíly jsou a už jsem je tu, někdy koncem roku, rozebíral. Co si myslím, že mají obě společné je otázka sebedůvěry, i když sem asi nepatří specifikum onoho "pána tvorstva", který nějak dospěl k názoru, že jeho samička mu patří se vším všudy.Jedním z prvních kroků k nějakému pozvednutí právě sebedůvěry by mělo být uvědomění si, že můžu žít a existovat i bez svého současného partnera, že na něm nejsem závislý a to hlavně duševně. Musím dostat do podvědomí, že stejně tak jako já nejsem jediný pro něj, není ani on jediný pro mě, že pokud jsme spolu a tvoříme něco s výhledem na x let, tvoříme to proto, že to chceme, já si musím myslet, že to chce on a on si musí myslet, že to chci já. Tady nesmí existovat "musím". I proto souhlasím s názorem, že moje nevěra mi dá jistou míru vymanění se z toho bludného kruhu žárlivosti. Samozřejmě tady je potřeba znát vlastní schopnost unesení daného, protože to těžko můžu zkusit a druhý den, pod tíhou výčitek, se partnerovi přiznat. To by mohl v tom daném vztahu být pokus současně poslední.

Lenka: Že by "kuchařka" na štěstí v partnerském svazku a la "Proč muži neposlouchají a ženy neumí číst v mapách"? :-) Sorry, ale takovým zjednodušeným teoriím se nedá věřit.

..jeste jsem sem nakoukla a vidim, ze se diskuse docela slusne rozjela :-)). Kokrouci, ty chlape jeden, ty mas takovou pravdu ve svych hypotezach ( mela bych se ucit, ale tohle tema je deeesne zajimave ). Tedy, ja jsem vypozorovala jednu vec. Hlavne zeny, by se v prve rade mely zamerit na sve potreby. Zoufala a tajna, nemyslete tolik na sve muze . Oni stejne x % svych myslenek venuji praci, konickum, sexualnim predstavam o jakych se vam ani nesnilo ( i kdyz zensky jsou take pekelne perverzni - jen si to priznejte ). Ja sama jsem se ucila nezarlit a ted mam " klid v hlave ". Pred x lety jsem sveho ex pritele nacapala " pri cinu ". Ja hloupa jsem prijela z dovolene o pul dne driv. Kdyby jste videli to toco, jeste do dnes se tomu smeju :-)). To, ze vas jeden pritel podvede neznamena, ze vsichni vas ted budou podvadet.RAdim, myslete na sebe. Jako stastne zeny, budete rozdavat stesti kolem a jako smutne a stresovane, budete rozdavat stres a smutek a to chlapi primo nesnasi. Zmente si pradylko, uces, make-up ( cenu doma nerikejte, RADIM ), kupte mu porno casopis a uvarte korenenou veceri ( pokud nema hemeroidy :-)) . Samozrejme + vinko. Vas muz ci pritel vas bude milovat az za hrob :-))))). Vite, hodne zalezi na zenske. Neveru si nepripoustejte a nemyslete na ni.To co jsem napsala, je urceno pro slecny a damy, ktere si jen v hlave tvori scenare a doma maji klid a nemaji zadne podezreni. Zatim ahoj a zdravim.l.

Ono možná ani není jednoduché si to říct, ale určitě je to jednodušší než se s tím nějak ztotožnit.Samozřejmě i způsob, který napsala tajná je, přes paradox věci, jedna z cest. Ovšem musí to být jen a pouze prostředek ke zbavení se toho vlastního pocitu, kdy si bezpečně uvědomuju, že tím, že žárlím, dělám něco špatného. Následně musí ve mně vzniknout přesvědčení, že když jsem teď zahnul já, má tu možnost i můj partner a protože já už to udělal, on to může udělat už kdykoli a mě jeho nevěra (jen a pouze nevěra a samozřejmě prozrazená) nepoloží. Takže tvrdím, že chci-li se zbavit vlastní žárlivosti, jedna z cest je zahnout sám.Konečně může to, ve svém důsledku, i značně pozvednout moje sebevědomí, kdy nějak zjistím, že je o mě zájem a že "na to" mám. Což jsem uvedl i jinde a byl jsem za to setřen coby "něco" si dokazující samec. Takže tímto tajné děkuju za jakési podpoření mé hypotézy.

jojo kokrouci, napsal jsi to pekne, ale ono je jednoduche rict si to, horsi je to tak i citit. mozek se da tezko presvedcit.ja jsem na sobe poznala, ze na partnera zarlim ne proto ze bych byla tak spatna ze bych si nikoho jineho nenasla. v tom si docela verim, spis mi delal problem pocit, ze nejsem pro neho ta nejlepsi. je to asi blbe, ale uz jsem si aspon tohle dokazala priznat. jo a taky ze jsem vlastne neverila sama sobe, coz znamena ze nakonec to dopadlo tak ze jsem neverna zacla byt ja... a to jsem v jinych tematech prisahala vernost az za hrob:-) clovek se pak na to asi zacne divat trochu jinak