Reklama

Dna, nemoc králů i moderního života. Pomáhá sundat boty a mlsat třešně

Přestože dna neboli pakostnice zní mnohým lidem jako nemoc z minulých časů, pro řadu jiných jsou dnové záchvaty několikrát do roka či měsíce nepříjemnou realitou. Moderní způsob života této nemoci svědčí. K jejím spouštěčům totiž patří obezita, nedostatek pohybu a vysoká konzumace alkoholu a masa. Úlevu naopak najdeme v přírodě, pročišťování a bylinkách.

Oteklé, velmi bolavé a zarudlé klouby jsou obvyklými příznaky této „nemoci králů“. Takto vznešený název dna dostala proto, že často následovala po přebytku alkoholu a jídla s vysokým obsahem purinů, jako je skopové, zvěřina, vnitřnosti, uzeniny nebo čokoláda. A takový jídelníček si v minulosti mohli dopřávat skutečně jen lidé z nejvyšších kruhů.

Na první pohled tedy k vyléčení stačí přejít na lehkou a zdravou stravu. Bohužel takto jednoduché to dnou postižení lidé nemají – vysoký obsah purinů se totiž ukrývá také v mnoha druzích zeleniny (například ve špenátu, kapustě či chřestu), některých rybách nebo luštěninách.

Naštěstí ale existují i potraviny, které riziko dny snižují. Prospěšné jsou především vybrané druhy ovoce – třešně, borůvky a další bobule, banány nebo hrušky. Odedávna se k pročištění krve používaly rovněž plevelné rostliny jako řebříček, pampeliška a kopřiva. „K dalším bylinám, které rozpouštějí usazeniny v organismu a pročišťují krev, patří židovská mochyně, lopuch a pýr. K nejlepším v tomto směru potom řadíme zpracované pupeny břízy, jasanu a buku. Pomáhají při očistě kloubů a páteře od usazenin, ale také rozpouštějí usazeniny v trávicích a vylučovacích orgánech,“ říká nejznámější česká bylinkářka Jarmila Podhorná.

Na bolestivé záchvaty pomohou bylinky

Reklama

Dnové záchvaty většinou přicházejí ve vlnách a odeznívají několik dní. Bolest nejčastěji začíná v palci u nohy a postupně může přecházet dále do nohou. Otok a zánět vyvolávají krystalky kyseliny močové, která se právě z purinů vytváří. Krystalky se ukládají v kloubech, šlachách a ledvinách. Ke snížení množství kyseliny močové můžeme využít čisticí bylinky jako pýr, lopuch, židovskou mochyni a gemmoterapeutika z jasanu a buku. Ty je vhodné zkombinovat také s gemmoterapeutiky z protizánětlivě působící třezalky, olše či vrby. Na pročistění od bakteriálních zátěží, které se na vzniku dny mohou podílet, použijeme gemmoterapeutikum z pupenů topolu,“ dodává Podhorná. Velmi důležité je rovněž dodržovat pitný režim, aby se organismus mohl pročistit a krystalky se vyplavily. Vhodná je čistá voda, bylinné čaje a alkalické minerálky.

Vykročte bosou nohou

Velkou roli u dny hraje obezita. Snižování hmotnosti by ovšem mělo být pozvolné. Pohyb je navíc potřeba přizpůsobit aktuálnímu stavu. Přímo při záchvatu dny bývá došlap bolestivý a pacienti se namáhání nohy záměrně vyhýbají. Bolestivé klouby není radno zatěžovat, ideální cvičení dokáže vždy doporučit fyzioterapeut.

Jako u většiny nemocí hraje u dny roli hladina stresu. Chronický stres riziko zánětu v těle zvyšuje. Pravidelný odpočinek je proto pro postižené nutností. Vhodné jsou například procházky v přírodě. Za dobrého počasí se doporučuje chůze naboso, ta totiž tlumí ztuhlost kloubů i svalů. Jejich uvolnění podpoří také třezalka, vrba a gemmoterapeutikum z bělotrnu a javoru babyky, které urychlují regeneraci nervu – zlepšují vedení vzruchu nervem, a tím uvolňují jeho ztuhlost. „Jedněmi z nejlepších bylinných prostředků k odbourání stresu potom patří eleuterokok, zvaný též čertův kořen, rozchodnice a aralka,“ doplňuje Podhorná.

Reklama

Komentáře

Fido (Pá, 21. 2. 2020 - 01:02)
Pro dědu 75: Dovolil bych si jen malou opravu nelogičnosti textu v 7.řádku od konce "...by měli vědět, že s klesající hustotou kapalin roste jejich hustota..." - správně má být "s klesající TEPLOTOU...roste jejich hustota."
děda75 (Pá, 21. 2. 2020 - 13:02)
Fido - děkuji za opravu.
Jojo (Pá, 21. 2. 2020 - 08:02)
někdo se nípe v preciznosti.
M. (Pá, 21. 2. 2020 - 20:02)
Něco na tom určitě bude, protože když mne bolely klouby, tak pomohly pravidelné tryskové masáže teplou vodou.
děda75 (Pá, 21. 2. 2020 - 13:02)
-----1) Prý se má ráno snídat, dopoledne svačit, v poledne obědvat, odpoledne svačit, navečer večeřet. Někdo se ještě i před spaním přejí. Tato zvyklost není vražedná pouze pro horníky pracující celou směnu s obyčejnou sbíječkou v ruce. A snad ještě pro rychle rostoucí děti. Pro ostatní je zákeřně pozvolně vražedná. Moje rada : buď si koupit sbíječku a stát se horníkem, ev. dělat něco podobného, nebo jíst jenom když dostanu hlad. V druhém případě může klesnout množství jídla téměř k nule (šťastlivcům), pak je nutné jíst jen tu nejkvalitnější stravu.
-----2) Pokud se už krystalky usadily v kloubech, tj. ve šlachách a chrupavkách, pak by stálo za pozornost uvědomit si, že jde o tkáně neobsahující krevní cévy ani vlásečnice. Živiny potřebné pro buňky se k nim dostávají difuzí. To stejné platí pro odvádění produktů metabolizmu. Difuze je proces fyzikální. Fyzikům je známo, že rychlost difuze bývá silně progresivně závislá na teplotě. Lékařum je známo, že průměrná teplota končetin bývá o 9 st. Celsia nižší než teplota tělesná . Takže, proč asi to začíná palci u nohou, nebo klouby na prstech ruk?
-----3) Před časem jsem si oblíbil jakýsi otužovací-sunovací zimní režim práce na své venkovské chalupě. Rozehřátý z teplé místnosti, bez řádného oblečení, vyběhnout do mrazu, a až mi ruce zmrznou do tuha zase se doma ohřát, a stále dokola. Zastavilo mě k jaru citelné revma do prstů. Zeť (taky důchodce, mně je už 80) mi tvrdil, že toho už se nezbavím. Nevěřil jsem mu. Nasadil jsem za tím účelem tvrdý režim superzdravé výživy - za pár měsíců potíže zcela ustoupily. Ale ouha. Jakmile jsem s výživou trochu polevil, vrátily se. Skusil jsem proto použít myšlenky podle bodu 2). Pobídl mě k tomu nápadně příjemný pocit, když si zmrzlé ruce ohřívám nad kamny. Podstaná moje zkušenost je ale ta, že nestačilo si ruce hned a rychle ohřívat po příchodu z venku. Pomohlo až to, když jsem si uhlídal, aby průměrná(!) teplota ruk za celý den, celou noc, i týden, měsíc, atd., byla o něco vyšší než bývala před tím. Na příklad navyknout si ve spánku mít ruce pod přikrývkou, nejlíp na těle, ve dne ruce častěj kotrolovat a nenechávat chladné. Nestačí krátkodobé prohřívání, to průměrnou teplotu zvedne zanedbatelně. Protože onen proces difuze je zatraceně pomalý. Asi podobně důležité je i to, že ve chladnějších končetinách proudí i krev chladnější. Nevím kdo spíš, jestli fyzikové nebo lékaři, by měli vědět, že s klesající teplotou kapalin roste jejich hustota, také často progresivně. Tedy nejenom snížená rychlost difuze ve chrupavkách, ale i přísun živin a odvod zplodin krevním oběhem může hromadění krystalků podporovat.
-----4) Pokud jde o klouby situované v masivnějších a tedy teplejších částech těla, pak asi nezbyde než nejíst a koupit sbíječku.
-----5) Jdu neoblečený na zahradu řezat a štípat dřevo. Dost mi vadí, že nemrzne, není dost tvrdá zem. A zdravím vespolek.

Reklama