POKEC - pro každého

JJ, Ančí, mě to někdy připomene třeba nějaký film a pak se vžiju do toho děje a je mi smutno:-( Prostě ta podobná situace evokuje mé city...

Já...no s Ančí už jsem se dnes zdravila...a tebe Já snad už zdravím telepaticky:-)...přečdstav si, že mne napadlo...nepozdravila jsem Já, určitě mi to vyčte...no a taky, že jo...trošku mám z toho husí kůži...
ale jelikož se mi tady takové příhody stávají velmi často, tak to zas tak moc již neřeším...

Ne, je to jen minulost, dávná minulost. Ale jen mi ji něco připomnělo.
Jinak jsem v pohodě.

Ančo,neřešíš tu náhodou svůj problém?

Ano Já, vždycky mě to něco připomene.

Ve vztahu vždycky jeden miluje víc. Je jasné, že je tím pádem i zranitelnější. Já nechápu, proč ten druhý ho zraňuje. Musí to vědět, že ho ten druhý miluje a přesto to dělá. Neberu vysvětlení, že je to nevědomky. Pokud chce někdo někoho zranit, koná vždy vědomě. A pokud už spolu žijí nějaký ten rok, tak se dokonale znají a pak to má o to snazší.

Dušičko, ty už nás nezdravíš??

Ančí, asi trochu nostalgie, nebo co. Jo také někdy na něco z minula vzpomenu a dost mě to vezme:( Ale nesmíme moc vzpomínat na ty špatné věci, lepší spíš vzpomínat jen a to dobré a usmát se :o))

Já si myslím, že pokud oba dva k sobě cítí nějaké pouto a přitom se zraňují, tak je to dáno tím, že nedokáží nalézt správnou formu komunikace, že si určité věci třeba špatně vysvětlují, že nemluví úplně stejnou řečí či nedokáží, nemohou nebo se bojí oba úplně správně sdělit své pocity a tak dochází k nedorozumění, jenž zraňuje...
No a pak je případ jednostranné lásky a tam je asi pro toho nezamilovaného hodně těžké toho druhého nezklamet, nezranit...

A bolí.
No nic, to byla jen vzpomínka. Vždycky nějak vypluje na povrch, něco ji vyvolá.

Ahoj Ančo.
Ne neznám odpověď a proč také?
Ale asi máš pravdu v tom co píšeš.
Láska oslepuje....

Ahoj Dane, ty znáš odpověď?
Zamilovaný člověk je oslepený. Proč ten druhý toho zneužívá?

Ahoj a dobrý večer. Docela nemám rád ty anonymy.Nějak se to tu dost rozmáhá.Jak vlastně oslovovat anonymy?Kdyby byl jen jeden, to by šlo, ale více nějak moc dobře nejde.
Takže špatná otázka anonyme......

A zná někdo odpověď?

to je dobrá otázka....

Proč, když člověk dá ze sebe všechno, je zranitelný a ten druhý mu vždycky ublíží?

JJ, asi nějak tak :o))

Někdy stačí málo, aby jsi byl spokojený. A nebo se to naučit, být spokojený za málo.

Tak to ti přeju. Je to fajn a hlavně, že to ty vnímáš pozitivně :o)

Docela se mi celý den dařilo. Mně to připadá jako štěstí, druhému by to asi připadalo normální. Prostě pohodový den.