Panická porucha 3

EvičkoR, ty naše hračičko Oskárková, tak jo, můžete se mnou rodit, než to na mě přijde, tak honem zapnu PC, ať víte, že máte dělat řetěz :-), díky. Pá

Romane, myslím, že Romča je z Budějic, doufám, že se nepletu.

Stejně tak bych byl rád, kdyby se vyskytl někdo z Budějovic :-)

To je zajímavé s těmi myšlenkami. Ty moje tři záchvaty vznikly ve velmi podobných situacích: za sebou alkoholický večírek, před sebou spoustu neodkladné práce. Jeden z nich si pamatuju, jako by se spustil z mozku. Jak už jsem to absolvoval a bylo mi slabo na kocovině, prostě se najednou něco chtělo "zapnout" a já si jen křičel "Ne, nech toho!" A už to jelo. Bál jsem se právě toho záchvatu.

Lidi,neblázněte, to se nedá stihnout všechny vaše příspěvky číst! :-)) Přečetla jsem si, že tady máme novýho chlapa Romana, takže taky zdravím. Koukám, že je to tady samej chlap v nejlepších letech :-) To je super! Dneska vám chci jen stručně napsat, že jsem si volala o výsledky krve a mám to všechno dobrý, což mě zase trochu uklidnilo :-) Kdyby byl náhodou někdo nově příchozí z Plzně jako já, tak budu ráda kontaktována.

Za hodinu je na čt2 v pořadu diagnózy o poruchách srdečního rytmu...

Romi, to byl spíš vtip s tím vinohradem, protože nemyslím, že bych na to nepřišla, že už rodím, ale bylo by to fajn, kdyby to bylo tak nečekaně a šup-šup i takové zážitky jsem slyšela/četla. Jsi hodná, že se o mě tak staráš, neboj, byla jsem i na kurzu pro alternativní/domácí porody a v 37. týdnu už budu mít jasno, kdo se mnou bude. Tady v HU jsou 3 (pouze) báby kvalifikované a potom douly, ale ty nemohou porod vést bez báby. Strach mám hlavně z toho, že je tady nejbližší porodnice 60 km daleko, tak možná pojedu do Budapešti pro tuhle příležitost, abych byla blíže pomoci, ale to je to věčné hledání zadních vrátek a přemýšlení - co kdyby a promýšlení a plánování dopředu. Prostě všechno bude OK a bastafidli.Romane, tak kurňa, já si myslím, že jsi tam někde od Ostravska, ještě navíc s tou polštinou, pravda? Já jsem od tama taky, ale už tam nebydlím od X let, dlouho. Kájo, to máš pravdu, že sugesce a podvědomí může působit kladně i záporně, je třeba se naučit ovládat, ale v tom tkví umění žití. Možná u PP je to stejné jako u ostatních nemocí - vliv chemie, myšlenek, konstelace hvězd, všechno souvisí se vším - možná tedy nejen myšlenky a psychika, to je jasné, že si nikdo předem neprogramuje - bude ze mě sralbotka a teď se budu bát. To si nikdo ani nekultivuje úmyslně rakovinné buňky v tělě nebo nezorganizuje úraz, pokud nechce být doma na nemocenské. Každá nemoc pro laika přijde jako rána z čistého nebe, ale každá nemoc má svou příčinu a své počátky někde dávno předtím, že jo. Tak už se někdy dobereme toho počátku? Možná není třeba - po porodu zkusím najet na syrovku, na mlíko by to mělo mít jen dobrý vliv ne?

Ahojky lidičky nejak to tady nestíham číst, maturita ahlavně ty talentovky se bliží a sem se nedostanu. Vítám dalšího PP člena Romana - vítej mezi námi.jinak teda jsem ráda, ze je tady jaro, ale mš krome PP přinasí další nepříjemnost - jsem alergická snad na všechny trávy od jara do podzimu, otékám, kýchám, občas sem i přidušená, ach jo. No uvidime, doufam, ze ta sezona nebude nejak enormní. Jinak nevim, kdo se o tom tady zminoval, to uz si z té přemíry příspěvků nepamatuju, ale týkalo se to toho, ze PP nezpůsobujou jen myšlenky, které si vsugerováváme. U mě přijde kolikrát tak necekaně a v tech kolikrát hodně příjemnejch chvílích. Je pravda, ze když jsem dostala první zachvat PP a pak ty další a netušila jsem co to je, na ta místa, kde to zacalo, jsem se treba nebyla schopna vrátit pěkně dlouhou dobu. Do školy sem musela, ale trpela jsem jak zvíře, ale třeba u přítelových rodičů jsem nebyla přes půl roku. Bydlí v malinkej vesnicce, dost vzdalenej světu a hned mě jako první napada - co kdyz a jak a co budu delat...klasika.Jinak se ted PP ataky docela drzi, je fakt, ze se rano obcas probudim s klepavkou po celym tele z toho ze zas musim do skoly, ale pak si reknu, uz jen mesic a zmiznes a je to celkem v pohode. Uvidime jak to bude vypadat, az se zas prirití ty moje milovane pyly. no mejte se krásne, je jdu pronikat do taju finančního leasingu, za 14 dni píšu praktickou a netusim. Páčko

Ahoj kamarádi,tak vás zdravím asi po dvou až třech týdnech :-) super nápad založit PP 3. Jinak je mi pořád tak nějak stejně. V práci si pan ředitel vymyslel, že on, já a osm manažerů budeme každý měsíc chodit na jeden oběd ke kulatému stolu, abychom se více spřátelili a dali dohromady. To je sice hezké, ale já jsem z toho nervózní jako to chrochtavé zvířátko... asi umřu. Kamčo - děkuji, že jsi vyřídila můj vzkaz :-)Dito - Opožděně, ale přece, ti přeji všechno jen to nejkrásnější k tvému svátku. Už několik dní předem jsem si říkala, že Dituška bude slavit a i v den tvého svátku jsem na tebe myslela :-)Děkuji za gratulaci k narozeninám. Oslavy byly bouřlivé (nebyla jen jedna) :-)¨Jinak jsi tu mluvila o Bachovkách. Já chodím ke kinezioložce a ta mi je namíchá, když je potřeba. A jsou fakt dobré. Máš pocit, že nic neužíváš, protože v pití ani na jazyku nejsou prakticky cítit, nemají výraznou chuť... ale výsledky se za pár dní, někdy okamžitě, dostaví :-)

Romane, vítej mezi námi všemi! Koukej cestou na popraviště vzít ňáký roští a klacky, už dochází - moc tam totiž ponocujem... No jo, chlapče, jak to tak čtu, PP máš (potřeba utýct na vzduch ap). U nás ti ale u ohýnku bude dobře, tady se ohřeješ, poklábosíš, opečeš buřtíky, občas tam máme i noční rejdy s lampiónovou výzdobou a házíme po sobě Sachry. Prostě tam můžem všechno,bez skrupulí! Máme i svoje zvířátka - t.č. levharty - Karel 1 totiž překládal něco o levhartech... a ty potvory za ním lezly až na popraviště, tak už nám tam zdomácněly, povalujou se u ohně, Karel jim podstrkuje chlorellu a teď přilepšil dokonce LSD :-))). Tak usedni na pařez a vyčkávej - o půlnoci na popravišti vyfasuješ PP knížku! Ty, Karelm, taky!Ditunko - no, tak co?????? Svěř se!!! Co fyzoušek na tvoji róbu u hřbitova?Martino - za 64 - tak na tebe budem myslet a na popravišti s tebou budem i rodit! (kdysi jsem tu měli i gynekologa:-))))), pamatuješ Romanko a Ditunko???)Absence se v PP žákajdě omlouvá jak Leníkovi, tak Evince S.,ale ne na dlouho!Ájo, máš pravdu, už jsme se u ohýnku mockrát shodli, že nemáme rádi konflikty a hádky... až na to potažmo nějak divně "doplácíme". Já třeba nesnáším rvačky a dělá se mi z nich zle; nedávno jsem jela večer v tramvaji a už se schylovalo ke vyhraněnýmu konfliktu, chtěla jsem vylízt, ale nešlo to. Padla facka, řev, rozbitej nos, červená... a už jsem se sunula - ňákej pán - když mě viděl bílou jak zeď a podklesávající v kolenou, mi pomohl ven... Dlouho jsem to vydejchávala na lavičce... No fuj!Obraťme k veselejšímu: Romane a Karelm: jaká svá zvířátka přitáhnete k ohništi? Snad se to tam, proboha, neserve:-(((((

Díky všem za reakce! :-)Karle, díky moc za rady! Samozřejmě by mě zajímala ona drastická změna životního stylu především a to "vyčistit". :-) Slyšel jsem (ne v souvislosti s PP) o metodě - 14 dní hladovka. Jedná se o něco takového? Chápu, že mám na to zabrousit na PP2? :-) Překládám polštinu. Mám tady konkurenci? :-)Jinak potvrzuji, že jsem taky nekonfliktní slušňák. V posledních měsících "se mi to" už vyhnalo do jakéhosi extrému, že když se někdo chce hádat se mnou, utíkám. A snažím se být maximálně korektní. Slovo "korektní" nesnáším a mám toho poněkud plné zuby. A rovněž je mi zatěžko poslat jen tak někoho do pr..... To už musí bejt stav exploze. Jinak mám taky schopnost konflikty urovnat. Diplomat. :-)Ájo, ještě jsem chtěl k té fyzické námaze. Já když vyběhnu tři patra, taky mi buší srdce a rychlí se dech. A když si předtím ještě zakouřím, to je pak teprve fofr! :-) Po kdovíjakdlouhé době jsem si došel na plovárnu. Chtěly se vetřít myšlenky "co když mě ve vodě trefí šlak", ale skočil jsem tam. Když jsem si v bazénku dal trochu zápřah, taky se srdíčko zrychlilo. Chci tím říct, že mi to prostě připadá úplně normální a zvláště když tělo není dvakrát v zápřahu, není se čemu divit. :-) Mně tedy dodává sílu zjištění, že když si půjdu třeba zaběhat, sotva z toho dostanu infarkt, naopak - mozek bude jenom rád (kdo by to do něj ještě nedávno řekl? :-) ). Jestli se ale přesto bojíš, doporučoval bych fyzioterapeuta. Pokud tedy nechodíš k takovému. Dobrý fyzioterapeut je schopen Ti protáhnout páteř a kosti, že Tě na druhý den všechno bolí. :-) Máš přitom pocit bezpečí, jsi pod jeho kontrolou. A na psychiku to působí jen a jen blahodárně. :-)Hezký večer!

Ájo, dobře jsi to vyjádřila, a jasně, jakmile se ti někde něco stane a je ti tam jednou blbě, tak automaticky se příště na tom samém místě na to člověk může rozpomenout a může si to rozjet i takhle. Možná ale, když tu základní spleť příčin tam už nemá, nerozjede se to už na tom místě ani tak.Marti, ty myšlenky jsou samozřejmě taky mocné, a taky si můžeme leccos přivodit. Takový příklad: když si budu stotisíckrát opakovat, že mi zčerná noha a upadne a uvěřím tomu, tak se to stane. A naopak, když se přesvědčím, že např. nějaká nemoc zmizí, tak se může stát, že zmizí, protože imunita bude bojovat tímto směrem o to víc. Proč si ale myslím, že u PP myšlenka nehraje tu hlavní roli - protože si málokdo mnohokrát opakuje s vírou: bude mi strachem špatně až k smrti, klesne mi hladina glukózy, CO2, ATP, serotoninu, endorfinů atd. a nesugeruje si nic takového, ale u většiny lidí to prostě přijde "out of clear blue" - zčista jasna bez příčiny, i z dobré nálady...Myšlenky leccos umějí vyvolat, ještě se taky ale můžeme zeptat, jestli je myšlenka ten pramen všeho, nebo jestli je něco pod ní, příčinou těch myšlenek. Prostě i když vím, že příčinou je někde myšlenka, tak se nemusím zastavit u té myšlenky jako u prapříčiny, ale můžu hledat její příčinu. Tj. někdo má třeba zlost, a lidi, kteří to vidí čistě psychologicky, ho můžou odsuzovat, že se "neumí chovat", a přitom ten člověk za ty myšlenky nemůže, neumí je ovlivnit, protože vycházejí z podrážděných jater například. Už staří Čínani vypozorovali, že při nadměrné zlostnosti je třeba hledat příčinu v játrech, při nadměrném strachu v nedostatku energie v ledvinách/na dráze ledvin atd.Ájo, ještě mě napadla jedna věc - že člověk nejde do konfliktů, když je oslaben, platí možná taky pro většinu chronických nemocí - prostě cítí, že konflikt je velký výdej energie a té se právě v takovém stavu sotva dostává na normální žití, ne tak ještě na konflikty.Pajko, snad už máš klidnější čas a hlavní problém s Korbelem zcela vyřešen... Držím palečky.

Martino, zážitky z porodnice máme hodně podobné. Já jsem rodila zpočátku normálně. Byla jsem ten neobvyklý případ, že jsem dostávala provokačky, abych porodila, jinak bych dvojčata přenášela.Po 6 provokačkách mi jedno ráno dali něco na vyvolání porodu, okamžitě mi začaly bolesti. Na porodnici jsem strávila celý den až do půlnoci.Byla jsem sama na sále, sem tam přiběhla sestra, za něco mi vynadala a odběhla. Myslím, že na porodnici pracuje zvláštní sortiment sester, které pořád jen křičí. Před tím jsem 2 a půl měsíce ležela na riziku a nic takového jsem tam nezažila.Po celém tomhle dni, kdy doktor rozhodl, že věc se pro nepostupující porod vyřeší císařem, jsem nevydržela a řekla sestře, že bych ráda, kdyby na mě mluvila a ne ječela.Bylo to dost děsný.Martino, ale stejně já se svou panikou bych doma rodit nechtěla.Bude to Tvůj 3. porod, takže máš plno zkušeností, tak určitě vše bude OK.Určitě to ví i Tvůj doktor, ale pro jistotu, až se Ti bude blížit termín, nech si zkontrolovat, zda dítě je připravené a nasedá hlavičkou, jakoukoli jinou polohu bych na Tvém místě neriskovala.Pak je důležité, aby placenta nebyla položená moc nízko, mohla bys hodně krvácet, to si taky nech na ultrazvuku zkontrolovat.Tím porodem ve vinohradu jsi mě úplně nadchla, to by byl zážitek!Budeš mít nějakou porodní asistentku?

MARTINO, budem držet, a taky se těším na tvé vyprávění a zážitky:-))))Kájo, děkujem za osvětový příspěvek, zase sem si ověřila, že to chápu stejně jako ty. Akorát, když už tu PP člověk jednou má, vyvolanou čímkoliv, biochemií-nemocí, otřesním zážitkem, působením tox.látek, tak si potom ty stavy a tu agoru vyvolává přece jen tím myšlením na to, to už psychika je,že jakmile vlezu někam udělá se mi zle, i když mi venku bylo fajn.Nebo,že si to vyvolávám myšlením a přemýšlením nad hroznýma věcma, kterých se bojím.Aleco se týče toho perfekcionismu, vím,že ty máš jinou zkušenost i v rodině jak píšeš, ale ve většině z nás to určitě je.A taky jak píše Martina NESNÁŠÍM KONFLIKTY A HÁDKY A SAMA je většinou urovnávám,i když se hádá někdo jiný a dělá mi to psychicky zle, tak proto si myslím,že na to Roman kápl s tou knížkou, a že se to pak obrací proti nám. A taky že bývám(e) často příliš slušní, a nedokážu někomu od plic vynadat a to co mě vevnitř žere se zase obrací proti mě.Zamotala sem se, ale snad ste to někteří pochopili.

Ahojík lidičky...Dituško, nedařilo se v mluvnici a v literce taky ne. Ta písemka byla z literky, ale to jsem rozhodně takhle blbě nedopadla sama..Porazilo mě to v tom smyslu, že jsem pak skoro celé odpoledne probrečela..Dneska to bylo ve škole zas děsný. Další 5.. ale tenktokrát ze zeměpisu a nebyla to až tak moje chyba. Kámoška má totiž už asi 14 dní půjčenou učebnici a já se neměla z čeho učit. Když jsem mu to řekla, tak mi odpověděl, že ho to vůbec nezajímá..Pak jsem taky potkala třídního a chtěl po mně ten omluvňák, kterej jsem neměla. Tak trochu mi vynadal a já už zas měla plný oči slz a to jsem měla před velikou písemkou. Psali jsme kompozici z němčiny a to snad nebude tak hrozný... Jen doufám, že jsem nepomíchala Lucembursko s Lichtenštejnskem..Po škole jsem šla k psychiatričce a až tam to bylo tak trochu v pohodě. Popřála mi štěstí k matuře a jdu tam až 1. června po matuře. Před chvilkou jsem dojela domů a už snad bude klid.

Ahojte děcka,ahoj Romane, já to taky zkouším s překladatelstvím, kdybys toho měl moc, tak to přesměruj na mě, vážně, dávám adresu, zatím mám čas - ještě 64 dní do porodu. A já se taky hlásím k perfekcionalistům a taky k těm, kteří nemají rádi konflikty, takže mi to doma vyhovuje, nemám podřízené, nemám šéfa, sám si vařím, sám si peru, že se na to ....Karle, kamaráde, to je dobře, že tu píšeš zase jsem/me se poučili, já měla za to, že je to hlavně psychika a docela se i obviňuju, že si za to nějakým způsobem můžu sama nesprávným myšlením třeba, takže ne? Pajko, proč chci rodit doma? No, možná, že to nebude doma, ale snad ne v porodnici - to jen v krajním případě. Mohlo by to být třeba ve vinohradu pod třešní nebo někde v poli, to by bylo fajn. Mám své zážitky s lékaři a ty mi stačí, možná, že i ty peripetie kolem 1. porodu mi později vyvolaly tady tyhle blbé stavy, možná. Nacpali do mě sedativa, rutinní procedury, zbytečné zasahování, ačkoliv šlo o porod normální, chovali se ke mě jako k onuci, na nic mi neodpověděli, byla jsem v narkoze a vůbec nevím, co se mnou ještě dělali, manžela měli k porodu zavolat a nezavolali - já v té době ještě moc jazyk neuměla a ani jsem se nemohla nějak bránit, ale v porodnici se rodí ne bojuje...když mi synečka donesli, byl mi úplně šumafuk...dost blbý začátek, ne? Měla jsem pocit úplného selhání a zklamání. To už bych nechtěla znovu.Tak tak nějak ve zkratce. Samozřejmě riskovat nechci, mám všechno zajištěné.Pajko, když to zvládnu, tak se ve mě něco změní a já to chci zvládnout, doufám, že mi budete držet palce - popíšu vám potom, jaká jsem byla šikulka a jak jsem se nebála, doufám.

Romane, výborný příspěvek!!! Těm, co se jim nechtělo pro velký rozsah doporučuju, vraťte se přečtěte.Jinak tu máš kamaráda z branže, podobně jako Ty se živí i Karel (ten bez "m"), který vhodným stravováním PP porazil a kromě lingvisty nám tu dělá poradnu na medicínu, téměř i těhotenskou :-) Je dobrou a velmi chytrou duší této diskuse...Martino, taky jsem měla maxibřicho. Bylo to v době, kdy běžela v tv Arabela a docela malé děti si všímaly mého břicha a zíraly na mě s otazníkem v očičkách, jestli jsem jako Menšík s Hrzánem v břichu :-) No a syneček vážil jenom 3,10 kg.Co mě ale moc zajímá je, proč chceš rodit doma, tedy není-li to tajemství...

Romane, ještě k tomu perfekcionismu - já jsem asi perfekcionista nikdy nebyl. Mám dvě sestry - ta, která měla taky PP jako já, není perfekcionistka vůbec a ta druhá je perfekcionistka nejvyššího stupně, jaký existuje, ale PP nemá a nikdy neměla.

Ahoj Romane, tak to fakt zajímavý - taky překladatel, taky ses odstěhoval zpátky k rodičům, taky zhruba před 4 lety. Já teda už tu potvoru PP nemám, ale dávala mi taky dost zabrat v minulosti.Karle m, taky si myslím, že příčiny PP nikdo ve skutečnosti nezná a jsou to všechno zatím jenom nepotvrzené hypotézy. Dnes převládá v oficiální medicíně pohled "přes psychiku", podle mne není rozhodně úplný a nejspíš se zaměřuje zbytečně jen na jednu z vějíře mnoha příčin, a nejspíš ne tu nejdůležitější. Psychika se podílí na všem, i na chřipce, ale jako nikdo nebude tvrdit, že psychika je hlavní příčinou chřipky, myslím, že postupně přestanou doktoři tvrdit, že je tomu tak s PP nebo depresí nebo jakoukoliv poruchou s psychickými symptomy. Ve skutečnosti neznám nikoho, kdo by se PP zbavil psychoterapií, zato je dost lidí, kteří se jí zbavili tím, že se jim změnila biochemie, ať už původně přes prášky anebo vyčištěním organismu a dodáním těch správných stavebních kamenů pro mozek a neurohormony. Myslím, že prostě neexistuje žádná nemoc, která by měla jednu příčinu (a bohužel mnozí doktoři takhle na nemoci často nahlížejí, jako by neexistovaly práce o tzv. multikauzální etiogenezi nemocí - tedy mnoha příčinách jejich vzniku obecně), dokonce i zdánlivě jednopříčinná zlomená noha má víc příčin (náraz, ale i nižší pevnost kostí, psychika - přeceňování sil např. ve sportu, atd.). A u PP to bude nejspíš ještě daleko daleko širší vějíř příčin, a taky je možné, že je to jiná nemoc u dvou různých PP lidí. Proto mě osobně nesedí přístup většiny psychologů k PP, prostě není moc založen na vědě. Taky jsem k nim tehdy v době PP chodil a nemělo to efekt, jen jsem si tehdy namlouval, že to časem se mnou něco provede a PP zmizí. Efekt měly jen ty různé biochemické intervence od prášků (dočasně pomáhaly, ale neřešily) až po drastickou změnu životního stylu (ta nakonec pomohla). Nikdy nezapomenu na to, jak jsem v krizi těžké PP ataky volal doktorce, k níž jsem chodil na skupinové psychoterapie, že je mi totálně zle a ona mi nabídla, že se můžu přijet k ní okamžitě vypovídat. Zjevně vůbec nechápala, že mi bylo tak fyzicky zle, že bych tam ani nedojel, a že s vypovídáním ta krize neměla nic společného. A nikdy nezapomenu na obtížné zbavování se prášků, při vysazení ataka jako hrom a nasazení, a plácání se v tom po dobu asi sedmi měsíců. A taky na to, jak jsem se začal čistit, do 14 dnů jsem bez problémů odhodil prášky, něco vyteklo z hlavy a bylo to pryč. Odtud moje velká skepse k psychologům.Nedávno jsem narazil na studii, při které použili vědci dvě skupiny lidí - jedna skupina měla PP ataky a druhá je nikdy neměla, tzv. kontrolní vzorek z psychicky zdravých lidí. Obě skupiny dostaly v určitém stejném množství hormon CCK a u obou to vyvolalo příznaky silné PP ataky, bez ohledu na původní psychickou stabilitu nebo labilitu. A takových studií je pořád víc, jen to většinou psychologové nejsou schopni zahrnout do svého obrazu vnímání té nemoci. Doufám, že jednou budou všichni doktoři vnímat léčení celostně, procesy v těle ve vzájemných souvislostech a složitostech, ale zatím to zrovna není na blízkém obzoru...Dost mě taky ovlivnila kniha Mozkové alergie od dr. Philpotta, psychiatra, který byl nespokojen s klasickými přístupy a nahlížel na psychické problémy jako na mozkové alergie. Jeho nejzajímavější pacient se shodou okolností jmenoval Karl a byl řidič z povolání. Vyvinula se u něho schizofrenie a tvrdil o sobě, že je Ježíš Kristus. Byl neúspěšně i ústavně léčen psychology i psychiatry a měl štěstí, že se dostal do rukou dr. Philpottovi. Ten postupně vypozoroval, že se mu potíže zhoršují v souvislosti s výfukovými plyny a že jde o mozkovou alergii na ně. Doporučil mu odstěhovat se k příbuzným do hor a Karl po několika měsících přestal být Ježíšem Kristem a úplně se uzdravil. A takových příkladů je moc a moc, jen škoda, že školní medicína to nějak nevstřebává...Mějte se všichni moc hezky a držím všechny své palce, ať je vám dobře.Romane, na dovolenou vyrážím, nadměrné množství zakázek ředím a odmítám, nechci se upracovat k smrti :-). Volný čas má pro mě velkou hodnotu a chci trávit čas i mimo počítač. Stálým klientům většinou neodmítám překlady žádné (až na výjimky), nové poptávky už většinou přesměrovávám na jiné nebo odmítám. Které jazyky děláš?

Karle m, vážně síla, jak si "odpočinout v lese". Vzpomněl jsem si, že jak jsem chtěl volat tu záchranku, tak jsem si říkal - zavřou mě do špitálu a nebudu moct dělat - a na druhou stranu ale - kurňa, kdyby mě tam zavřeli, tak aspoň konečně vypnu a všechno vypustím.