Deprese

mám taky ráda detektivky.Ale baví mě i skutečné příběhy lidí,kteří něco v životě podstoupili, třeba byli nemocní,nebo brali drogy.To mě opravdu zajímá.Jinak buchty u nás peče taky manžel.Řiká,že to kynutý těsto je perfektní do ruky.V PL jsem byla v Opavě na uzavřeném oddělení.
bylo to hrozné,nesměli jsme si přes den lehnout a buĎ jsme pochodovali po krátké chodbě,nebo jsme seděli na nepohodlných židlích.Křesla byla dvě a pernamentně byl o ně sváděn boj.Na otevřenem oddělení je to jiné.Tam jsou vycházky, psychoterapie,člověk si může nakoupit,prostě pohoda.Já jezdím do nemocnice Sosna Třinec a tam jsou moc hodní,jak doktoři,tak sestry.Jinak je dobře,že je večer, to je mi vždy líp, protože vím,že mě čeká jenom postel a nejspíše žádné nerváky.Prý je to u depky normální,že je člověku hůř ráno a lépe večer.

Luboši, ty pečeš buchty, jů, to se jen tak nevidí..teda aspoň u nás doma to vždycky byla výsada mamky a tak chlap, který umí péct, je pro mě taková pěkná raritka :-) A jakoupak jsi upekl? Koukám, že depka si nevybírá a ať je slunce nebo neni, může klidně dosednout člověku na rameno a dělat mu nevítanou společnost. Já jsem doma teď sama a naštestí v pohodě, tak se snažim si to užít, čtu si a podívám se na nějaký film..ale když to na mě padne, tak to je pak těžko rozdejchatelný...Je dobře, že je s kým o tom pokecat..jen tak.. Hezký den :-)

Asi bych to tak nesepsal jako ty,ale psal bych v podstatě to samí,co ty.Všechno tak nějak prožívám,teď je mi pár dní docela smutno a mám v sobě takový neklid.Pejsek taky na mě kouká,že si ho nevšímám.Manželka dneska byla v práci,tak jsem se snažil zaměstnat pečením buchty,oběd máme připravený od včera.Já jsem byl v léčebně 12 krát,personál výbornej, oblečení jsme měli všechno svoje,jen lidé s demencí měli plínky a oblečení erární.Snad zase bude líp i když,známe to,ta mrcha se nás jen tak nepustí.Mějte se holky.

Hm, filety, to musela být ale dobrota :-) Celá rodina se olizovala, taková jsi výborná kuchařka. Umíš potěšit ostatní, a to je přece docela složité, vidíš, jak jsi potřebná. Pejska máme v rodině taky a ani si, trumpeta jeden malej, neuvědomuje, kolikrát mi pomohl, už jen svou přítomností a tím, že prostě se člověk musí sebrat a jít ho vyvenčit. Můžu mu říct cokoliv a vždy mě vyslechne, takový malý soukromý terapeut :-) Ivčo, je moc dobře, že si umíš vychutnat ty titěrný (ale jen zdánlivě) okamžiky, kdy se pejska můžeš dotýkat, kdy ho venčíš, kdy máš radost, že ostatním chutná.. A když je holt hůř, tak pejsek sice nemá tolik tvojí pozornosti, ale myslím, že cítí, že paničce je ouvej. A jaképak knihy čteš, co je tvojí vášní? Já mám moc ráda detektivky a taky scifi můžu..

tak jsem osmažila filety, rodina je spokojena, i psovi chutnalo.Prášky v kombinaci s pohybem mi nejhorší úzkost rozehnaly.Našla jsem si na internetu knihkupectví Portal a objednala spoustu knih, protože mám období kdy poradím číst.Když je mi hůř, tak čtu pořád dokola jednu větu a nevím o čem je.Pomáhá mi taky to moje psisko, chodím s ním na procházky, hladím ho a všechno mi to dělá dobře.Když mám depresi tak je chudák.Nechápe proč si ho nevšímám.
Chudáček.

Milá Ivčo, to je dobrý nápad - uvař něco dobrého, dej si na tom záležet a pak napiš, co že jsi to dnes ukuchtila :-) Deprese a úzkosti jsou pěkné potvůrky, jak to tak tady pročítám a jak sama už vím, těžko s nimi člověku samotnému nějak vyjít. Proto každá chvilka, kdy proti nim můžeš cokoliv udělat, je vlastně oslava. Ať už je to třeba právě to vaření, přečtení si kousku z pěkné knížky nebo úklid hnízdečka...cokoliv, co na chvíli odvede pozornost někam jinam a dá zapomenout na tíživé pocity. Tak ať se ten obídek povede :-)

ahoj.Dnes se cítím mizerně.Zapomněla jsem se vzít hned po probuzení prothazin a teď mám silnou úzkost.Čekám až mi léky zaberou,jestli vůbec.Léčím se na deprese více jak 10 let.Už jsem vyzkoušela všechny možné léky i psychoterapii a elektrošoky. Vždy se mi na čas uleví a pak se to vrátí. Jsem v důchodu, prtotoze mam problém vycházet ven a navíc léky působí na pamet a koncentraci.Beru AD velaxin a nejaké atabilizátory nálady a neuroleptika.Zoldex,Sulpirol,Lactamil,tiserci a chlorprothixen.Ty poslední dva abych vůbec usla.Ale po nich spím jak miminko.Kyž se propadnu do deprese mívám hroznou tíhu na hrudi,strach ze všeho a všech, mám pocit,že nic nemá cenu,že to nikdy nepřejde.Každé nadechnutí je problém,trpím hroznou úzkostí pořád si říkám, že nesmí si nic udělat,že bych ublížila hodně lidem,keří mě mají rádi.A to trvá minimálně 3 týdny než mi zaberou léky.A to se mi stává minimálně 2 x do roka.Mimo tyto těžké, elmi těžké deprese trím nevysvětlitelnými úzkostmi,které nemají žádný důvod a vyskočí nečekaně a hlavně každé ráno.Brala jsem na to neurol(xanax),než mi ho dok¨toktorka nezatrhla, že je návykový.Dala mi místo něj prothazin a ten je taky vynikající a navíc není návykový.Taky napomáhá dobrému spánku.Jsem citlivá na vedlejší účinky a proto v hrůze očekávám co které léky se mnou udělají.Nejhůř jsem zareagovala na argofan(což je vlastne velaxin,který teď beru.Asi použili jiné pomocné látky).Měla jsem pocit že mám hrudník ve svěráku,že mi do něj píchají špendíky,špatně jsem dýchala a pořád jsem zívala.Bylo to hodně nepříjemné.Je zajímavé, že velaxin snáším skvěle.Proto si myslím,že není nejšťastnější řešení,že lékarníci mohou zaměnovat léky,za ty bez doplatkku.Může to mít nedozírné následky.Já bych na sebe to riziko nevzala.Naučila jsem se s depresí žít.Vím,že mě zase popadnou pod krk,ale že jak přišly tak odejdou.Nejhorší je vyrovnat se se sebevražednými myšlenkami.Ty mě ohrožují nejvíc.Když je nejhůř nechám se hospitalizovat v nemoenici na psychiatrii.Tam to jde.V PL jsem byla jednou a nikdy více.Nejenom,že tam člověka zbaví důstojnosti(ani kalhotky nemáte svoje),ale spíte hromadně jako dobytek.Hrozně dlouhá chvíle způsobuje, že člověk je na tom hůře než když přišel.Utekla jsem a doma jsem se měsí léčila z následků.Ivo, sex při léčbě AD je hrozný.Buděš si muset vybrat:buď deprese nebo sex.Možná, že někdo má jiné zkušenosti,Ale většinou se setkávám se stejným názorem.S tím neurolem opatrně je hodně návykový a odvykání je nempříjemné a hodně lidí to ani nedokáže.Pak strávíč spoustu času sháněním svého léku.Neurol totiž strácí postupně svou účinnost a ty musíš zvedat dávky.Při vysazení můžeš navíc spadnout znovu do hrozných úzkostí a deprese.Navíc odvykání může být nebezpečné a ve vyjímečných případech může skončit smrtí.Odvykání od heroinu je údajně více bezproblémové než od benzodiazepaminu.Nechci tě strašit,ale dej si na to pozor.Ach jo pořád je mo těžko, skusim jít vařit.Možná odpoutám pozornost.Mrcha deprese!!!!

Ahoj Agnes. Být tebou, tak vyhledám pomoc psychologa, psychoterapeuta..nebo zajdu ke svému praktickému lékaři (pokud k němu máš důvěru) a požádám o pomoc o radu. On tě pak jistě už nasměruje tí správným směrem. Taky, jako ty, mívám často pocit, že vše je zbytečné, marné..chodím do práce, protože se tam prostě musí chodit, nemám žádné uspokojení z toho, že žiju atd...Po dlouhé době jsem se rozhodla, že tohle moje vnímání bytí, světa začnu řešit. Zašla jsem k doktorovi a dnes mám pár léků, které beru, jsem teprve na začátku, ale mám radost z toho, že jsem dokázala udělat ten provní krok. Udělej ho taky. Sama si nepomůžeš, tak proč se tím pořád dokola trápit? Chce to jen překonat (aspoň na chvíli) ten ostych a jít se někam poradit, popovídat s odborníkem a ten už bude vědět, jak s tebou naložit a uvidíš, že se ti uleví. Svěříš se někomu, kdo ti poradí a bude se snažit s tebou celou tvou situaci řešit. A nebude ti vše připadat tak bezvýchodné, už na to nebudeš zcela sama. Najít smysl života je asi těžký, sama to vím, sama to prožívám, jakousi beznaděj, ale snažím se. Přeju i Tobě sílu udělat ten provní krok. Hezký den.

Ahoj Lucko, vůbec nechápu, proč ti chce doktor vysadit antidepresiva po měsíci užívání. Navíc, pokud ještě pociťuješ úzkosti a necítíš se na to! Léčba AD by měla trvat alespoň 6 - 9 měsíců. Zkus si s ním o tom ještě promluvit. AD může předepsat i praktický lékař, ale jenom některá. Nevím, jak je to s Mirtazapinem... A na ty psychoterapie určitě choď, ty jsou moc dobré a pomáhají. Hodně štěstí a drž se, Petra.

PODPOŘTE ČESKOU REPUBLIKU A POROVNEJTE JEJÍ INTELIGENCI S OSTATNÍMI NÁRODY. ZAPOJTE SE DO IQ TESTU NÁRODA NA ADRESE: http://cz.iq-test.eu/?d=2910

Mirtazapin je antidepresivum z novej skupiny.Patri medzi NASSA.To znamena ze posobi ako dualny inhibitor a posobi na serotonin aj noradrenalin a pouziva sa na dlhodobu liecbu depresie.

Lucka, to co napisala Anna, nie je pravda, neviem, kam na take informacie chodi. Mirtazapine je normalne antidepresivum, ziadny xylitil, xylitol je predsa umele sladidlo!!! Ak sa nachadza v nejakej tabletke, tak len ako latka pomocna, nie ako liek, pretoze to liek nieje. Ucinna latka je mirtazapin, antidepresivum poslednej generacie.

Dano,já jsem strávil hodně časů v léčebně,měl jsem 25 elektrošoků celkem15+10,bylo mi lépe,ale po dvou až třech měsících se mi deprese vrátila,potom už v dalších hospitalizacích mě tuto alternativu nenabíbly,Patrně bych ji přijal,protože mi bylo hodně zle.Byli tam lidi,kterým terapie velmi pomohla,někteří to po 3-4 šokách vzdala,když necítily zlepšení.Většinou jich davali6-8,max.10,já jsem měl vyjímečně 15.Ale nevím,jak to funguje schizofrenikum,ale já bych to zkusil,i když je mi divný,že už po měsíci léky navrhují elektrokonvulzi.Já jsem byl v léčebně půl roku,pak dva měsíce doma,pak opět léčebna,nasadily mi šoky a pak jsem tam byl zase půl roku.Ale takový kolotoč jsem měl asi sedm roků.Teď je to docela dobrý,protože už jsem doma dva roky,vystřídali spoustů kombinací léků,až se jim podařilo asi najít tu správnou.Držím vaší dceři palce,aby se její stav zlepšil.Ale musíte to s lékaři ještě prokonzultovat.L.

Chtěla jsem se zeptat jaký názor máte na elektrokonvulzivní terapii.Má dcera by ji měla příští týden podstoupit,ale ještě nejsme zcela rozhodnuti,zda je to ta správná volba.Trpí částečnou schizofrenií a na psychofarmaka na kterých je přes měsíc reaguje jen částečně a proto nám lékaři nabídli tuto léčbu.Prosím, jaký je Váš postoj k této terapii.
Předem děkuji za odpověď

Anno, děkuju moc za odpověď.. já myslela, že to jsou antidepresiva jako ostatní.. zastavím se za svou doktorkou a nějak se s ní domluvím.. on ten psychiatr je hrozně starej pán a já k němu nemám důvěru. Děkuju..

Dobrý den chtěla jsem se jen zeptat,samozřejmě jsem ráda,že mi bude konečně líp po psych.stránce,ale zase mi vrtá hlavou,babička i maminka měly rakovinu prsu,já sama chdím ročně na kontroly.Před rokem jsem vysadila horm.antikoncepci a teď jsem začala užívat-viz dva příspěvky výše AD nemohou nějakým způsobem uškodit?Jak mě psala Pája nemám si nežádoucích příspěvků všímat-vím všechny léky je mají,ale nechtěla bych za pár měsíců řešit nějaké bulky v prsou.ale opravdu nemám žádné zkušenosti,doktorovi jsem to zapomněla říct,ale na rodinou anamnézu se neptal a jdu na kontrolu až za 3 týdny tak se jen ptám,díky za odpovědi a pěkný den.Iva

Tedy Lucko,nejsem psychiatr,ale Mirtazapine není klasické AD,které se bere dlouhodobě pro léčbu deprese.Učinná látka je xylitol,takže dle mě,jde spíše o lék proti úzkostným stavům a skutečně by se neměl užívat trvale.
Rekni svému psychiatrovi,at Ti napíše právě ta "dlouhodobá"AD ,která se dnes berou na bázi zpětného vychytávání serotoninu,jako je např.Cipralex,citalopram,seropram,serlift,deprex-já osobně mám velmi dobrou zkušenost s cipralexem.To jsou ty léky,které se berou právě leta a k nim občas,pokud je hůř se používá ta berlička.
Ty to máš zdá se obráceně-dali Ti berličku,ale "nohy Ti neošetřili":-)
Upozornuji,že Ti nemusí sednout hned první značka-je to v podstatě stejné jako u antikoncepce.
A pozor,ze začátku(cca 14 dnů)se může stav i zhoršit,ale je třeba to vydržet-vyplatí se to.Mně se to tedy nestalo.
Ano-AD může předepsat obvodák,ale nevím,zda tam neplatíš potom mnohem víc.
Tedy má zkušenost je taková,že když mi to psala obvodačka,tak jsem platila plnou palbu a když psychiatr,tak jsem doplácela asi deset korun.
Takže zlom vaz a kdyžtak změn lékaře.

Hezký den, zkusím se zeptat i tady.Na konci roku jsem byla ve velkém stresu a spoustu věcí nezvládala. Náhle na mě padly nepopsatelné pocity, které dost ovlivňují můj život. Deprese. Psychiatr mi předepsal antidepresiva Mirtazapine. Ty jsem užívala od počátku ledna 15mg večer. Včera jsem u něj byla na kontrole a řekla, že se cítím lépe. On mi řekl, abych léky dobrala obden.
Pokud vím, tak všude čtu, že léčba musí být dlouhá alespoň 6 měsíců..a on mi začal vysazovat už po měsíci. Návaly úzkosti stále mám, nechuť cokoli dělat také. Nemyslím, že mi je měl vysazovat....?? Bojím se je vysadit, necítím se ok :-( Může antidepresiva předepsat praktický lékař? Začala jsem chodit na psychoterapie, ale teprve jen dvě sezení.

Ahojte,
Ja ted mozna po asi 8 letech budu mit druhy vztah, ale bojim se, ze zklamu partnerku a nechci ji ublizit, ale zase na druhou stranu nechci byt sam. Citim obcas i absenci sexu :D, je to asi neco preci jen jinciho, kdyz se clovek pomilje s nekym komu se muze sverit a vyzpovidat, ale tohle by asi zadna zenska jentak nechtela a asi ani ja ne.
leky neberu, vyhybam se jim a budu se jim vyhybat.

Dobry den,obracim se na vas na vsechny s mym problemem.tedy tech problemu je vic, ale tento me trapi asi nejvice:vsichni lide v mem okoli neco delaji, maji nejakou profesi, povolani, konicka, kteremu venuji kazdou volnou chvilku, maji urcite cile, na ktere se soustredi a uskutecnuji je.kazdy je proste v necem dobry a tim se zivi nebo bavi. Ne tak ja. Je mi uz 30 let a zhruba 8 let se s timto potykam. ja totiz nicim nejsem, nemam zadne povolani, vubec nic neumim, ale nejhorsi na tom je, ze nemam ani zadne cile, vubec nevim, co bych mela delat, cemu se venovat, kam proste tu energii namirit.porad jen premyslim nad vsemi profesemi, kterou si vybrat a kde se to ve triceti naucit, protoze na skolu si uz neverim (ale stejne to vzdy skonci tak, ze ani nevim na kterou bych mela jit) na vzdelavaci kurzy nemam penize a take stejne nedokazu vybrat co by to melo byt. Nemam zadneho konicka, nic me nebavi. rozhodne ne samotnou, ja potrebuju asi, aby me nekdo inspiroval, tahnul....nevim.a zadne lidi okolo sebe nemam. kazdy si prave zije ten svuj zivot se svymi zajmy. jakakoliv cinnost mi totiz ve finale zacina pripadat marna, bezesmyslu. samozrejme ze urcite sny a predstavy mam, a mozna v nich travim vic casu nez v realite, ale ty moje predstavy jsou skutecne nerealne, nekdy az utopisticke. nejvic mi to vycitaji partneri.ze nic nevymyslim, nic nedelam, a samozrejme mam take problemy se zamestnanim, protoze me nic nebavi. Ja nevim, ale je tohle vubec normalni? chtela bych zjistit, cim to je. jestli je to absolutni absenci vychovy od mych rozvedenych rodicu, kteri se o me prakticky nezajimali, nebo je to proste ve mne, ze jsem lina, nebo tak neco? vazne me to hrozne trapi, pripadam si jako nicka a taky jsem. strasne zavidim vsem, kteri vedi co chteji a jak toho dosahnout. vzdyt kazdy ustoupi stranou muzi, jenz vi, kam kraci. a ja se cely zivot motam na nejakem rozcesti a nemuzu si za Boha vybrat zadnou cestu, a porad tam stojim a vsichni uz jsou davno pryc....