PANICKÁ PORUCHA 6 DÍL

Andulko, tyhle pocity jsou bohužel při začátku užívání AD běžný,nelze Ti poradit nic jinýho než TRPĚLIVOST A VÝDŽ,než si tělo zvykne což jak jistě víš může být cca 14 dní až měsíc.
Tak vydržať :o))a hlavu vzhůru , bude líp, URČITĚ :O))

zdravím taky Evu krk , tak u Vás vrcholí svatební přípravy a ty Evi takhle hapruješ.Jo plotýnky to jsou sviňky , snad bude zas líp , držím palce

Všem , krásný den , i když venku se čerti žení , alespoň u nás v Berouně

Ahoj všem. Nejprve všechny zdravím, protože jsem dlouho nepsala.
Dneska se ale musím vykecat, protože je mi opravdu dost zle. Doktor mi nasadil AD. Už podruhé, takže bych si to měla pamatovat a vědět, že je mi po nasazení takhle. SEROXAT, znáte ho někdo? Ale už první noc po něm mi bylo blbě. Probudila jsem se kolem třetí a už neusnula. Probudil mě žaludek, může se z toho zbláznit. Svědí mi ruce, je to spíš takový mravenčení, a ke všemu třes celého těla

No, EviKrk,
to jsou náhody! ... hm, a operace nepomohla nebo je problém na jiném místě?

evakrk-nevesta nejsem, vdavala jsem se loni:) Ted je mi docela fajn, chce se mi trosku spat, tak toho jdu vyuzit:) Vecer sem mrknu. A na tu svatbu se taky tesim:)

ahoj všem, kdo z vás má agorafobii?? ráda bych si o tom popovídala.
Pa

Martino , moje první operace byla taky bez mag. rezonance a s Terezou Brodskou jsme si střídaly postel.Teda já jsem ji ji zahřívala.Ona šla po mě.
xxx neboj, klidně piš a ptej se. Já jsem taky moc záchvatů neměla, spíš ten strach, úzkosti,pocit na omdlení, průjmy. Jenže já se neléčila a přerostlo to u mě v agorafobii. Teď mám rok a půl AD a řekla bych, že jsem v mezích možností docela dobrá. Neurol už vysazuju, jak to bude dál, nevím. Ale ty jsi mladá, začalas brzo s léčbou, budeš dobrá, uvidíš. Hlavu vzhůru. Já jdu taky na svatbu. To přečkáme, neboj. Já se těším. Mladý všechno zorganizovali, dá se říct, že se skoro vezu. XXX, jesti nejdeš jako nevěsta, tak zmizet můžeš vždycky. Ale ona je většinou horší ta příprava na nějaku akci, než akce sama. Aspoň u mě to tak bylo. Tak neboj, pak si povíme, jak jsme to zvládly, jo?

Míšo,
tak to je paráda, že Šimonkovi jiskří oči, když se někdo splete. To můžeš být v pohodě.

Dáši,
můj muž říkal, že sesnam blbne. Opět jsem e-mail odeslala, tak uvidíme. Kéž tchýni zabertou ta AD, hned bys mohla kvůli ní "lépe dýchat".

EviKrk,
včera jsem četla v časopisu Zdraví, jak Terezu Brodskou ta vyhřezlá plotýnka tak týrala, že jí nezabíraly ani morfinové injekce. Nakonec ji vzali na operaci o měsíc dřív a jen kroutili hlavou, že takový výhřez ještě neoperovali - magnetická rezonance nedokázala všechno "postřehnout".
SVATBA - moje mamka byla z příprav na mou svatbu tak vyčerpaná, že ani 8 panáků za celou svatbu ji nezvedlo náladu, jen byla příšerně unavená. TAK NIC NEPŘEHÁNĚT!

Ahoj všem - M.

dekuju dekuju dekuju....je to super vedet, ze "v tom" nejsem sama:) ne teda, ze bych to nekomu prala...Za 14 dnu jdeme na svatbu, tak mam docela strach...jenomze hruza je, ze ja mam zachvat na omdleni tak jednou za tyden, ale kazdy den se budim s hroznou nervozou, vecer nemuzu usnout, vetsinou si musim dat docela silny prasek-to jde ale jen ted, kdyz je manzel doma a stara se o maleho, a v pet rano uz jsem zase jakoby by vyspana-nervozni a hrozne unavena, ale uz to nejde zaspat...takze jak pisu-zachvaty skoro ne, ale porad hrozna nervoooooza a bolest hlavy a strach...
asi se tady opakuju, slyseli jste to urcite tisickrat a znate to, tak se omlouvam, ale jsem "nova" a potrebuju se z toho asi vykecat, uvolnit se, vedet, ze je to normal...atd...tak se omlouvam a dekuju:)

Tak se mi je povedlo odpálkovat.Lidi, tady se dělá tak hroznej vítr. Koukám z okna na mraky a to je teda fofr.
Dana se hřeje někde u moříčka, snad jí všechno vyjde.
Jak vám je při těch změnách počasí? Včera jsme se potili při třicítkách a dnes ráno 11 stupňů.
Zavařila jsem pár třešní, ne že by se to vyplatilo, ale nedá mi to nechat je na stromě shnít. V zimě budou dobrý.
Dito, tak přece budeš sama? Tady jsme taky asi nebyli, viď? Jsem teď trochu mimoň.
Jo a protože mám zakázaný plavání, rozhodla jsem se investovat do kvlitních brýlí a šnorchlu, abych mohla jít s hubou pod vodu. Pak nebude trpět páteř a já si přijdu na své.
Jdu makat, nevydržím dlouho sedět, už mě zas berou křeče do ruky. Zatím ahoj a mějte se krásně.

Ahoj z hor všem.
Všechny vás zdravím a snad stihnu něco napsat, než mi sem zas někdo vleze.
XXX, Dituša ti všechno napsala moc hezky, tak já stařena před přechodem ani nic dodávat nebudu.
Holky já pendluju mezi doktorama, přípravama na svatbu a nezvedenejma dětma. Uf.
Moje mořská aktivita a před tím zvelebování příbytku mi zapříčinily vyhřezlé prolýtnky s tlačením na míšní kanálky a tím pádem bolesti, mravenčení a následné jančení, že mě čeká kliprkára a podobně. No chodím každej den na cvičení, ale musím stejně na nějaké vyšetření , asi mag. rezonanci. Takže další ananbáze po doktorech a prý mám ucpané karpály, takže zřejmě další kudla. To jen , abych se nenudila a necítila se moc mladě.
Svatební přípravy v plným proudu, mám kostýmek, nevěsta je nádherná, už budou i koláčky, bude se rozvážet oznámení. Paráda a ze mě bude tchýně. I přez to všechno se mi povedlo se dostat na půlku neurolu 0.25 denně , někdy obden a zůstává mi Coaxil.
No jinak se pěkně ochladilo a začíná tu foukat. Včrejší noc jsme přežili chvilkama bez proudu, ale přežili. Už to radší odesílám, abyste věděli, že žiju. Slyším pod okny auta a bude po klidu. Zatím čaves, ještě se ozvu.

Ahoj Dituš , to jsem ráda , že se Ti daří líp.o))
Proč nejedete s holkama s mužem na dovolenou?Jezdí lidi i smalýma dětma jako je Linda,nebo on Vás sebou nechce?

xxx, taky se řadím k dalším z těch , kteří zažili s malým ďítětem to co Ty, přesně ty samý pocity jako kdyby to bylo přes kopírák.Jak už Ti napsala Pajka a Dita, zvládneš to neboj...léky zaúčinkujou a zase bude vše fajn a budeš se radovat z miminka :o))

xxx --ahooj, tady mamina dvojnásobná a hlásím ,že totéž jsem si prožila po prvním porodu i já...U mě ale převládaly podivné snůšky fyzických nemožných stavů už roky před porodem,jen se vše svádělo skoro mávnutím ruky na nedotatek hořčíku! Takže ty ranní hrůzy,paniku,strach a slzy,prosby manžela,at dnes raději zůstane s námi,derealizace ,vnímání malinké dcerky jen tak napůl...jo,přesně! Neboj se, máš obrovskou výhodu,že už tak brzo bereš léky,já tehdy se v tom extra nej propuknutí paniky a depresí patlala skoro půl roku,myslela jsem především,že mám nějakou vážnou nemoc a psychika mě napadala jen jako okrajová možnost.Pak jsem se sebrala k psych a brala dva roka Apo-parox,který mi skvěle pomohl.Pak druhé mimi,ted je jí 8 měs.,a beru cca 4 měsíce nízkou dávka Apo-paroxu zase,začly mě trápit zas fyz.projevy úzkostí apod.-hlavně trpím na arytmie! Je mi podstatně líp,i když se mi sem tam objevují agorafobické chvilky a u nich arytmie a divno převládají .Důležité je však vědět,co to v danou chvíli vlastně máme,že to není konec,ale prostě agorka s PP ,čili JEN PSYCHIKA,i když hnusná a život otravující potvora.Takže se do tebe úplně vciťuji a držím palce,ač se neznáme:-).Ahoj

Míšo,Jiřino...díky,ahojte.Taky si pořád něco ,koukám, zažíváte. Angínu jsem zahnala,vede se líp,jen holky ještě dosoplují....tohle mě zničí! Tento týden jdeme s J ohledně trhání nosní mandle.
Jinak včera jsem si poležela dvě hodiny na kosmetice,teda takovou super dlouhou masáž-krom jiných komplet úkonů-jsem ještě nazažila a že jsem celkem navštívila už za svoji dospělost :-) 6 různých kosmetiček:-).Paráda....sice pak vstát z křesla z polohy ležmo byla hrůza,totálně ztuhlá -táhlo mě to dozadu,jak ožralá...no tfuj...z toho pak ES,když jsem si šla posedět za mamkou a prckem do cukrárny na frapíčko...no ES jak kozy! Jo,a ty mě mimochodem zas bolely večer,nějak se přes den malé nechtělo moc cucat.J má zas na mě zkoušecí období,nechápu,že ji to dva roky baví mě takhle trápit...no zas nezbývá,než to přežít... nestíhám se točit....přijde ze školky a už to začne...mrčí, mrančí, chce vyzout boty ,pak si vymyslí ,že to a tamto neumí...prostě poskoka by ráda.Tak na ni dělám ťuťu...jak na Marfušu matka...schválně,to už když mi hrabe ze všeho tady.Předevčírem jsem nechala byt bytem,žehličku žehličkou,a házely jsme si v pokojíku balonem,blbly,mimčo jen koulelo očima.Pak byly venku,včera taky ,to jsme se zas vyfikly za ženský a čtyřkolku a kratasy vytřídala sukýnka a kočárek s umělým miminem,co má J po mně:-)...počmárala mu onehdá obličej fixama,docela hezký:-)),a tak jsme si jezdily po okolí.
Naše živé miminko je,ač se zelenou nudlí u nosu,pořád beruška hodná ,roztomilá,lidi se za námi otáčejí a někteří i zastavují a pokecají,ač se neznáme:-)sranda.Říkám jí ,že sedí,sem tam něco mluví,ale zuby ,to ne:-).No snad budou.

Školka končí , to budou prázdniny,haha..samý nervy a naschvály.Jak byla J dobrý jedlík,což vlastně stále je,tak mi doma začla to nejíst tamto jí nechutná,,,no něco na mě!! A ve školce vše jí,i to ,co by doma nesnědla.Včera že si dá borůvky s cukrem,co nám trochu děda natrhal ve Veselí n.Luž.-mé milované místo-no nachystala to sama,a ejhle,že to nebude....večeři jsem jí naservírovala jak v hotelu:-) s oblohou,dělala zas u toho pardála,ale nakonec dojedla vše.Tož tak asi se máme.
Muž se chystá na dovču do rodné země. A ze mě tady bude trosečka:-))).chci plavat v moooořííííííííí....známí už dorazili na naše oblíbené místo v Chorv. a píšou smsky a dělají nám chutě.-).

Za chvíli abych se chystala k psych.na kontrolu.Počasí tady zatažené,popršelo,kol půl 3 byla vichřice,lítala jsem stahovat truhlíky z oken a J zas nemohla spát,tak jsme si povídaly.Sotva se zadařilo a my usly,brečela zas L a ejhle,bylo ráno a vstávalo se.
Zkrátka,pořád se něco děje,že holky.vdolky....mnáám ,bych si dala.

Evko Krk,božínku,co je s tebou???

Hezký den všem.

PAjko, dekuju moc za hezka slova a trosku uklidneni...ted rano je to nejhorsi...nemam ataky, spis jsem hrozne nervozni a nedovedu se uklidnit.Uz jsem utrela nadobi, hodila veci do pracky a ted sedim tady a cekam, az se mimi vzbudi...porad ale nemuzu nabrat vnitrni klid...snad se to brzy zlepsi.Moc bych si to prala a preju to i vam vsem tady. Hezky den

xxx, neboj se, bude zase dobře. Mám PP od 13 let, ale tehdy neměla jméno, diagnózu ani terapii. Tak se nějak stalo, že mám 3 děti a po třetím porodu se můj stav z výborné těhotenské pohody propadl po dvou traumatech do pekla. Taky jsem se všeho bála, dělalo mi problém být sama, nemohla jsem spát, jíst, smát se, jenom se pořád klepala strachem a úzkostí. Taky jdem brala léky. Tři děti, chtěla jsem kvůli nim být fit a tak jsem se nějak instinktivně rvala se svým strachem. Hodně mi tehdy pomohli rodiče, ale hlavní jsem musela zvládnout sama. Léky a případná terapie by Ti měly velice pomoci, ale nebude to hned, klid přijde postupně, ale najednou zase bude. Zkus si opakovat, že to, co Tě zlobí, je jen a jen Tvoje slabost, Tvůj strach a úzkost a je jenom ve Tvé moci to změnit. Nikdo jiný to za Tebe při nejlepší vůli neudělá. Snaž se mít co nejvíce ráda, nuť se do jídla, ne za každou cenu, aspoň něco Ti žaludek přijme, lehce stravitelná jídla, na která budeš mít aspoň trošinku chuť. Snaž se hodně spát, kdy to jenom půjde, ale pokus se taky dost hýbat, což s malým miminkem nebude problém. Jestli máš koníčky, pak se jim snaž v rámci možností věnovat, něco tvoř, poslouchej hudbu, kterou máš ráda, i když je Ti smutno, zazpívej si, zpívej svému chlapečkovi, pro něj to je taky velmi důležité, usmívej se na něj, i když Ti do smíchu nebude a uvidíš, že se to pomalounku zlomí, napětí i úzkost povolí, vrátí se Ti radost ze života i z miminka. Nauč se relaxační techniky a trénuj je každý den, pořád dokola, stres povolí, zvítězíš. Správné dýchání je důležité, nezačít zoufale plakat, že umřeš, ale začít zhluboka a dlouze dýchat: nádech do břicha, zadržet dech a dlouhý výdech až na dno plic, vše na osm dob. Podívej se na stránky www.lundbeck.cz a přečti si stručně o PP. Když pochopíš, co se v Tobě při atace odehrává, bude ten nepříjemný stav snesitelnější a mnohem méně děsivý. Budeš vědět, že nezemřeš, že to zase přejde a čím víc zapojíš rozum a zkrotíš poplašené emoce, tím rychleji ustoupí nepříjemné pocity. Rána u většiny z nás bývají nejhorší, jak dne ubývá, úzkost většinou ustupuje. Moc Ti přeju, aby to přešlo co nejrychleji. Začala ses léčit velice brzy a to je moc pozitivní a nadějné pro brzké a trvalé vyléčení. Chtělo by to ale k lékům přidat psychoterapii. Hodně síly, vytrvalosti a trpělivosti Ti přeju!

ahoj lidicky, nahodou jsem narazila na vasi diskuzi...asi nestihnu docist..jen bych chtela poradit a pomoct...PP se u me objevila cca 14 dni po porodu-prvni ataka, jenomze jsme nevedeli, ze to vlastne je ono...ted uz je nam to asi jasne...mam 2mesicniho chlapecka, tak je to pro me hrozne tezke...mam strach byt sama, kdy to na me zase prijde...beru teprve tyden cipralex a oxazepam...dnesek byl docela dobry, docela jsem to zvladla,ale mam strach...rano je mi hrozne zle, nemuzu nic snist, jsem nervozni....pocit na omdleni, bolest zaludku, rukou, tres...mam vzdy strach,ze umru a bojim se, co bude s chlapeckem..hruza...vim, ze je to beh na dlouhou trat...prvni tyden byl hrozny, jen jsem lezela v posteli a mela zachvaty-rvala jsem, ze umru, at se mnou neco delaji...ted uz to tak neni, ale porad se bojim...ma tu nekdo taky zkusenosti, hlavne treba nejaka maminka, u ktere se to projevilo taky po porodu??Diky moc

Dášendo, přála bych Ti, vlastně celé Tvojí rodině, aby ty medikamenty udělaly s Tvou tchýní pozitivní divy. Jenom, aby to nepřepískly do zázraku a nezačala Tě komandovat a nutit, aby sis doma ještě líp uklidila apod. Abys z toho nakonec nevyšla jako špindíra :-)))
Jo, s tou vodou to bylo dobré. Přítel o mně už na mě mnohokrát v různých situacích křičel: "Pusť to, nechej to! Víš, že jsi silový typ!!!" Ale fakt je, že když se pokazí kopírka, fax, tiskárna nebo stávkují počítače, volávají mě. Většinou ty přístroje pohladím, polituju, že jim dáváme zabrat, mluvím s nimi nahlas jako s dětmi, no jako blázen, pozastrkuju všechny kabely, pootvírám dvířka, naleštím skla, sfouknu prach, vytáhnu zamaskovaný uvízlý papír... no a v 99% to pomůže :-) Takže jsem v podstatě docela hodný silový typ :-), který funguje trošku jako údržbář. Ale toho barelu s kusem plastu okolo hrdla jsem se fakt v první chvíli lekla :-) Vypadalo to jako středověký límec nebo ten, který nosívají pejsci, aby si nedolízli na své rány :)

Ještě jsem Vám zapomněla něco napsat,

nemusím tady popisovat jakou mám tchyni , Ti kdo jsem chodí pravidelně vědí...už jsem to tu psala , no a představte si , že primářka v nemocnici , kde tchyně teď několik dnů ležela kvůli špatný funkci pohyb.aparátu JI NAPSALA SAMA OD SEBE AD!!!CITALEC
Muž se na to primářky ptal a ona mu řekla , že je na ni vidět , že s ní neni něco v pořádku, že vůbec nechce s nikým komunikovat, že se chová divně a depresivně , tak to jsem zvědavá co to sní a jestli vůbec něco udělá

Tak přátelé už jsem Vám napsala 2x dost dlouhý příspěvek a dvakrát se mi ho podařilo smazat , já bych do toho.... :o))

PAJKO.já si Tě představovala jak jsi urvala ten barel svodou :o))ty máš holka tedy páru , asi máš posílené paže tím plavčem.
Jsi pro mě příkladem toho , že ač od mládí Tě sužuje PP i agorka , nikdy jsi neztratila HUMOR A CHUŤ ŽÍT!!!

MARTI, jestli zas neblbne seznam , že se to pořád vrací

JIŘINKO , taky to nemáš snadný , Šárka a ještě sestra, Šárka nesnáší ty bouřky dobře , moc negativně to na ni působí.
Tvé sestře rozhodně "nepřidá" její manžel :(
Ještě že mají Tebe

Já dnes ležela na zahrádce na lavičce a pozorovala jsem modrou oblohu a mraky jak si pěkně pomaloučku plynou , nade mnou košatá olše šuměla , bylo to fajn a moc prima jsem si zarelaxovala, Aničku zabavil taťka :o))s tou se tedy relaxovat nedá ani náhodou , jelikož ona je živel:o))

Byli jsme dnes ještě v obchodě dovybrat žaluzie a parapety k novým oknům, okna nám dělají v barvě teakového dřeva , tak žaluzky i parapety jsme vybrali ve stejném dekoru , vypadá to moc hezky už se těším až budee vše hotovo.

Přeju všem klidný podvečer a mějte se prima

Marti, nemám tuhle problematiku zmapovánu, to příznávám. Logiku to, co píšeš, má.
P.S. Mám špatnou intuici, když bych tomu dala volnost. Ale to o sobě vím, že tyhle vlnky nepřijímám :(
P.S.2 šipku jsem neskočila nikdy. Tělo bylo pružné, ale odmítala jsem celý život ponořit hlavu do vody, čemuž se u šipky nevyhneš :) takže se fakt na stará kolena překonávám. A to jsem raději ani nenapsala, že jsem ještě příteli dala pod vodou pusu :) Jojo, taková jsem já... Ale je to pěkné, kdo nezkusil, ať to průbne... :)

Dáši,
tak zase se mně e-mail pro Tebe vrátil zpět, do háje, ale po delší době!

Pajko,
ta šipka je dobrá! To já ji naposled skočila tak před začátkem nemoci, tj. před 12 lety.
A co mně vede k tezi o nepočítání? Vede mě k tomu intuice. Vím, že chlapečkovi by se nemělo nic zakazovat a že není agresivní, ale něco už mám o autistických sklonech přečtené, prostě to tak cítím. Odvádět Šimonka od ČASTÉHO počítání, přehnaného počítání bych zkusila, protože je to jeden z autistický rysů - v časném dětství být bravurní v počtech. Ale díky tomu se zase může oddalovat jiným životním prožitkům - utíká k počítání, uklidňuje ho to, ale v některých situacích děti řeší i agresivně, pokud někdo jiný udělá v počtech chybu atd.