Novinářům to řekl kardiolog Petr Ošťádal z Nemocnice Na Homolce.

Přestože se léčba akutního infarktu myokardu v posledních letech velmi zlepšila a lékaři dokáží díky moderní léčbě rychle zprůchodnit ucpané věnčité tepny, někteří pacienti podceňují následná rizika. Podle mezinárodních studií do tří let po prodělaném infarktu asi desetina nemocných zažije další infarkt, pět procent zemře z kardiovaskulárních příčin a dvě procenta mají cévní mozkovou příhodu.

Z tuzemské analýzy přežívání pacientů z infarktem podle Ošťádala vyplývá, že za rok po infarktu zemřelo deset procent pacientů, po dvou letech pak více než 13 procent. Asi desetina následných příhod je podle kardiologa způsobena tím, že nemocní nedodržují doporučenou léčbu.

"Skutečně pacient po infarktu je ve velmi vysokém riziku následné kardiovaskulární příhody. Musíme udělat vše pro to, abychom další příhodě zabránili a prognózu pacienta zlepšili," řekl Ošťádal. Novým postupům v prevenci, ale nejen jim, se bude věnovat kongres Evropské kardiologické společnosti, který začne v pátek.

Pacienti po infarktu by měli přestat kouřit, snížit svou tělesnou hmotnost, jíst zdravě a dostatečně se hýbat. Lékaři jim také často předepisují léky na snížení srážlivosti krve, snížení hladiny cholesterolu v krvi a krevního tlaku.

Kardiologové připomněli, aby lidé při příznacích infarktu, který se projevuje například bolestí v prsou, ihned vyhledali lékařskou pomoc. Během epidemie covidu-19 totiž mnozí lidé příznaky podcenili a zůstali s infarktem doma. "Někteří na to doplatili cenou nejvyšší, jiní přicházejí nyní s projevy srdečního selhání a s dalšími komplikacemi," dodal předseda České kardiologické společnosti Aleš Linhart.

V ČR ročně prodělá infarkt mezi 10.000 a 30.000 lidí, podle Ošťádala přesná čísla nejsou.

ČTK