Nejpřirozeněji a nejspolehlivěji odstraníme chorobu tehdy, když zharmonizujeme svůj život s přírodními zákony s přírodou a s celým vesmírem. Tento stav dokonalé rovnováhy našeho vnitřního i zevního prostředí nám zajišťuje optimální kondici. Jedině takto vyvážený organismus je v pravém smyslu slova zdravý. Je to ten nejpřirozenější stav člověka a lidství jako takového.

Podle orientálních diagnostiků je náš charakter a myšlení utvářeno stravou kterou jíme. Řekni mi co jíš a já ti řeknu na co myslíš, tak by se dala nadneseně charakterizovat orientální So-So diagnostika myšlenek a představ.

Jedovatost rostlin je většinou podmíněna produkty jejich sekundárního metabolismu, projevujícími se vysokou fyziologickou aktivitou i v malých dávkách, anebo při menší toxicitě schopností kumulovat se v organismu. Nejvýznamnější rostlinné jedy najdeme mezi silicemi, alkaloidy, glykosidy a jinými.

Tělo stále hledá svou harmonii, rovnovážný stav vzhledem k okolí a prostředí, v němž žije. A tak si normální průběh věcí vyžaduje, aby se naše fyzická kondice, naše v těle nahromaděné přebytky nějak zneutralizovaly, tj. aby se vyloučilo nebo někam usadilo to, co přichází navíc a co tělo není schopno normálními cestami vyloučit. Rakovina či různé degenerativní choroby nevznikají náhle, z ničeho nic. Jde o dlouhodobý stav. Podívejme se na jednotlivé vývojové etapy tohoto procesu, zvláště ve vztahu k eventuálnímu rozvoji rakoviny.

Odpůrci léčitelství a alternativních způsobů léčení zdůvodňují zrušení podnikání léčitelů na základě živnostenského zákona (ŽZ) tvrzením, že chrání nemocné před nekvalifikovanými zásahy léčitelů, které ve většině případech považují za šarlatány.

Je třeba myslet na své tělo každý okamžik. Obecně- jaké je vaše zdraví? Dokážeme si poradit s chronickými zdravotními potížemi? Jestliže ano, jak zodpovědní jsme za to my sami a jak zodpovědná je klasická léčba? Je mnoho otázek, které zajímají holisticky uvažujícího.

Nemoci je možno klasifikovat podle dvou základních znaků: jako choroby, které napravují, vyrovnávají stav organismu. (Nerovnováhu vyrovnávají k rovnováze, disharmonii napravují k harmonii.) Druhou skupinu tvoří choroby degenerativní.

Celé tělo člověka (ale i zvířete) je pokryto kůží se šestadvaceti drahami a tři sta pětašedesáti (nebo i více) akupunkturními body. Tento systém je jakousi obrazovkou, displejem počítače. Tím počítačem je naše tělo. Pokud má dostatečné množství energie a kvalitu v harmonii svých funkcí, pak počítač našeho těla tiše přede a plní úkoly svého softwarového zadání. Pokud je harmonie porušena, funkce počítače je ohrožena a porucha zazáří na displeji 365 bodů a šestadvaceti drah.

Ve staré Číně byli lékaři posuzování podle toho, když jejich svěřený člověk neonemocněl a ne podle toho, jak léčili nemocné. Pod pojmem léčení máme vžitou představu (a tak to i v klasické medicíně funguje),že Vám lékař dá lék a Vy se uzdravíte.

Má-li se něco změnit, tak je třeba o tom stávajícím zapochybovat. To není lehké. Běžně usilujeme o pravý opak. To platí i o psoriase, zvané též lupenka, známá to nemoc kožní a neléčitelná. Vznik lupů je v každé učebnici i odborné literatuře popsán, lépe řečeno opsán, coby urychlený růst kožních buněk. Mám pocit, že se zde bohužel uplatnilo pravidlo: Tisíckrát opakovaná lež se stává pravdou.