Cizopasný červ vlasovec medinský

Dvanáctiletý Musah je optimista. "Když červ obtočí sval a oni ho začnou tahat, bolí to. Dá-li bůh, bude venku třeba dnes nebo zítra," říká.


Vlasovec medinský se do lidského organismu dostává vodou, v níž jsou buchanky nakažené jeho larvami. Pod kůží vytváří boule, které samička při ochlazení, například ve vodě, protrhne a začne otvorem klást vajíčka. V tomto okamžiku ji lze zachytit a pomalu vytahovat z těla hostitele ven.


Ještě před 20 lety byla nákaza poměrně častá. V roce 1986 se drakunkulózou podle střediska, jež založil bývalý americký prezident Jimmy Carter, nakazilo 3,5 milionu lidí. Loni už jich bylo jenom něco přes 10.600. Onemocnění se nyní vyskytuje pouze v Súdánu, Ghaně, Mali, Nigeru, Nigérii, Togu, Etiopii, Burkina Fasu a Pobřeží slonoviny.
Mnoho z těchto států sužují válečné konflikty. Ghana je na rozdíl od nich prosperující a klidnou zemí, přesto je ve výskytu drakunkulózy na seznamu oněch devíti států po Súdánu hned na druhém místě. Loni se tam nemocí nakazilo téměř 4000 lidí, v Súdánu přes 5500.


Příčina je podle humanitárních pracovníků jasná: Mnoho obyvatel severní Ghany nemá přístup k nezávadné pitné vodě. "Lidé z chudých oblastí pijí vodu z nádrží se stojatou vodou," říká Ann Venemanová z Dětského fondu OSN (UNICEF).


Podkožní boule s vlasovcem medinským velmi často svědí, což lidi přivádí k vodě. Snaží se puchýř ochladit. V tu chvíli však boule puká a samička začne klást vajíčka do vody, z níž si domácnosti kontaminovanou vodu nabírají. Koloběh je tak zajištěn.


Musaha teď ošetřují v severoghanském městě Diare. Tamní kliniku částečně financuje Carterovo středisko. Mnoho z 9000 obyvatel Diare pije vodu z nádrže, kterou si tamní lidé vyhloubili. Lemuje ji písečný břeh a zdrojem vody je déšť. Riziko nákazy je veliké.


UNICEF financuje vrty studní, které jsou bezpečnější. Jenomže geologické podloží severní Ghany pro to není vhodné. Pravděpodobnost, že bude vrt úspěšný, je jenom 23 procent. To samozřejmě odrazuje ty, kdo by byli ochotni pomoci, říká Andrew Seidu Korkor z ghanského programu, který se zabývá vymýcením vlasovce medinského.


Je třeba spoléhat na osvětu - lidé musejí vodu filtrovat a ti, kdo už mají puchýře, je nesmějí máčet ve společných zdrojích vody. Nákazu lze také zmírnit odčerpáním nezávadné vody do cisteren, v nichž se lidé nemohou máchat.


Sociální a ekonomická zátěž spojená s drakunkulózou je vysoká. Carterovo centrum odhaduje, že pěstitelé rýže v jižní Nigérii přišli za jediný rok o zisk 20 milionů dolarů v důsledku tohoto onemocnění, které znemožňuje dělníkům pracovat.


Loni museli zdravotníci v ghanské vesnici v oblasti Brong-Ahafo jednomu starému muži z těla odstranit 80 vlasovců. Drakunkulóza položila na lopatky celou jeho vesnici, takže vláda do ní musela poslat potraviny. Nákaza ochromuje i školní docházku, protože děti zůstávají doma, aby se staraly o nemocné dospělé.


Přes veškeré potíže Korkor konstatuje pokrok. Zatímco roku 1989 bylo v Ghaně zaznamenáno 180.000 případů drakunkulózy, loni tam bylo 4000 nemocných, letos zatím 2500 případů. "Vymýtíme vlasovce medinského bez ohledu na to, jak dlouho to potrvá," slibuje Korkor.


Zdroj: ČTK