Časté mýty o nemocech srdce a cév

Dle Státního zdravotního ústavu jsou kardiovaskulární onemocnění dlouhodobě nejčastější příčinou úmrtí i hospitalizace obyvatel České republiky. Přesto v současnosti neexistuje dostatečná informovanost o jednotlivých druzích nemocí srdce a cév. Díky tomu mezi lidmi panují nejrůznější mýty. Například že trombóza postihuje hlavně ženy užívající antikoncepci, že se vyhýbá sportovcům, nebo že krevní sraženiny vznikají v srdci a plicích.

MÝTUS: Trombóza ohrožuje úplně nejvíce ženy, které užívají antikoncepci
Ačkoliv se neustále diskutuje trombóza v souvislosti se ženami, ve skutečnosti jsou ohroženější skupinou muži. Úmrtnost na nemoci oběhové soustavy je u nich dle Státního zdravotnického ústavu zhruba o třetinu vyšší než u žen. Dalšími ohroženými skupinami jsou zejména starší lidé a lidé po operacích, kteří trpí nedostatkem pohybu. V ženské populaci mají nejvyšší riziko vzniku krevní sraženiny ženy užívající hormonální antikoncepci. „Ženy, které užívají antikoncepci, mají riziko vzniku závažných trombo-embolických komplikací až 100x vyšší než ženy, které antikoncepci neužívají,“ řekl lékař Pavel Hanzelka ze společnosti LR Health & Beauty. Trombóza pak také častěji hrozí těhotným ženám či těm, které prodělaly 3 potraty v 1. trimestru.

MÝTUS: Krevní sraženiny vznikají hlavně v srdci a plicích
Krevní sraženiny způsobují v srdci infarkt myokardu, v plicích pak anginu pectoris či plicní embolii. Na základě toho si mnoho lidí myslí, že trombóza začíná právě tam. Krevní sraženiny ale většinou vznikají v končetinách, nejčastěji v nohách. Poté se buď samovolně rozpustí a nezanechají žádné vážnější onemocnění, nebo cestují skrze oběhový systém po těle až do místa, kde se zachytí v užší cévě, například v mozku nebo plicích.

MÝTUS: Trombóza je vždy dědičná, nedá se jí zabránit
Trombóza bývá součástí rodinných anamnéz. Na vině jsou zejména genetické mutace Leiden a Protrombin, které nejčastěji zapříčiňují trombofilii, tedy zvýšené riziko vzniku trombózy. Alespoň jedna z těchto mutací se vyskytuje přibližně u 8 % obyvatel. Kromě genetických faktorů mají na vznik trombózy vliv také negenetické faktory. Ke vzniku krevních sraženin přispívá kouření, dehydratace, obezita či nedostatek pohybu. Důležitý je také jídelníček, který by měl být sestavený tak, aby uvedl hladinu cholesterolu do normálního stavu.

MÝTUS: Trombóza se sportovcům vyhýbá
Ačkoliv je nedostatek pohybu jedním z rizikových faktorů vzniku trombózy, neznamená to, že krevní sraženiny nevznikají u aktivních lidí. Známé jsou například případy trombózy u vrcholových sportovců. „U sportovců vznikají většinou krevní sraženiny z důvodu kombinace dlouhodobé náročné fyzické námahy, fyzického zranění a dehydratace,“ vysvětlil MUDr. Pavel Hanzelka ze společnosti LR Health & Beauty.

MÝTUS: Riziko vzniku trombózy je v průběhu roku stejné
Podle lékařů hrozí zvýšené riziko vzniku krevní sraženiny zejména v letních měsících. Na vině je nedostatečný příjem tekutin a následná dehydratace. Správnému fungování oběhového systému navíc neprospívají dlouhé cesty, které jsou pro období dovolených typické. Cestování déle jak tři hodiny může pro tělo představovat zátěž. Odborníci proto doporučují alespoň krátkou procházku, pokud je to možné, nebo protahovat svaly na nohou a pohybovat prsty, aby se obnovilo správné fungování oběhového systému.

Příjde vám tento článek zajímavý? Pošlete ho dál!
Diskuze ke článku
Přidat komentář

Přidat komentář

Reklama

Reklama