Důležité informace o antiparazitárních rostlinách

Hřebíček celý

Indikace: parazité, nachlazení, kašel, astma, špatné trávení, bolesti zubů, nevolnost, zvracení, laryngitida, faryngitida, snížený arteriální tlak a impotence.

Kontraindikace: hypertonie, zánětlivé procesy.

Prostředky: výtažek (nesmí vřít), prášek nebo nemletá semena (od dvou set padesáti do pěti set miligramů).

Hřebíček efektivně působí na parazity a jejich vajíčka, stimuluje plíce a žaludek. Dezinfikuje lymfatickou soustavu a likviduje chlad. Eterický olej z něj tlumí bolesti.

Granátové jablko

Využívané části: semena, slupka semen, kůra ko­řene.

Indikace: hlísti (kulatí, drobní, a zejména tasem- nice), bolesti v krku, vředy, kolitida, průjem, záškrt, výhřez konečníku nebo vaginy, bílý výtok, zánět spo- jivek, anémie, chronická bronchitida a tuberkulóza.

Prostředky: odvar, prášek (od dvou set padesáti do pěti set miligramů), čerstvá šťáva.

Červená paprika

Prostředky: výtažek, prášek (v malých dávkách od sta do pěti set miligramů).

Paprika je silným stimulátorem pro trávicí i sou­stavy i krevního oběhu. Efektivně likviduje vnější i vnitřní chlad, je vhodná při srdeční slabosti, spalo­vání toxinů v tlustém střevě a při vylučování parazi­tů. Červená a černá paprika mají obdobné vlastnosti, ale ta první působí silněji při krátkodobém a slaběji při dlouhodobém užívání.

Pelyněk hořký

Popis: víceletá travnatá rostlina dorůstající do výš­ky jednoho až půldruhého metru. Zpravidla mívá více stébel a jsou přímé, jen nahoře rozvětvené. Rostlina má velké zelené listy se stříbřitým nádechem o dél­ce tří až patnácti centimetrů a šířce dvou až dvanácti centimetrů. Má růžové nebo načervenalé drobouč­ké květy, jež tvoří vejcovité košíčky a okvětí. Kvete v červenci a srpnu, plody jsou maličká semínka bez chocholek.

Pelyněk hořký roste všude možně, v pustinách, na polích a mezích a fakticky je pokládán za plevel. Kvete v červenci a srpnu.

Pelyněk je nejvíce hořká rostlina na světě, její hoř­kost cítíme dokonce i ve zředěném roztoku v poměru 1:10 000. V antice dostávali vítězové olympijských her pelyňkový nápoj za odměnu. Římané připravovali z pelyňku výtažek na posílení žaludku, v Číně se zase nosily pelyňkové listy v sandálech, neboť se věřilo, že zvyšují chuť k jídlu. Mořeplavci jej užívali proti mořské nemoci. Rozčilený člověk může na uklidnění čichat ke svazku pelyňku anebo si jej položit pod pol­štář pro lepší spaní.

Pro lékařské účely se využívají květy (dobře rozvět­vené, ale ne úplně vykvetlé), bylinky a někdy i kořeny, jež se vykopávají na podzim. Není třeba je mýt, suší se tak, jak byly vykopané, a poté se opráší štětcem.

Šťáva z pelyňku

Získává se v srpnu před rozvinutím květenství. Pelyňková šťáva upravuje funkci žaludku a jeho zvýše­nou či sníženou kyselost. Splaskne po ní oteklé břicho a vyléčí se žaludeční katar. Je třeba užívat jednu po­lévkovou lžíci šťávy s medem třikrát denně před jíd­lem. Čerstvá pelyňková šťáva kromě toho zastavuje vnější krvácení: namočte v ní obinadlo a naneste je na ránu.

Bioterapeutka A. I. Afanasjeva doporučuje prová­dět s pelyňkem totální detoxikaci organismu. Šťáva čistí organismus od prvoků a dalších mikroorganis­mů, jednobuněčných bičíkovců, hemolytického sta­fylokoka, kočičích lamblií, bičenek a dalších. Všich­ni tito parazité narušují látkovou výměnu, způsobují zápal tenkého střeva a různé jaterní nemoci, ucpávají žlučovody, provokují kožní nemoci (k nimž se řadí diatéza, alergie, kopřivka, ekzém, psoriáza a další) a v neposlední řadě vedou také k nemocím z nachla­zení s hojným vylučováním hlenů. Jak ukázala praxe, většina lidí má organismus v důsledku špatné výživy a nesprávného životního stylu zahleněný. Velmi účin­né jsou výplachy pelyňkem spolu s pravidelným pitím odvarů a pelyňkového sirupu a je třeba je provádět pravidelně. Hořká chuť pelyňku je sama o sobě stimu­lující, neboť zlepšuje životní tonus a všechny životní činnosti.

Pelyňkem proti hlístům

Proti roupům zabírají klystýry z pelyňkového výtažku, jež se zavádějí do těla po vypuzení stolice. Přidává se do nich česnek: v jedné sklenici výtažku uvař­te jednu česnekovou hlavičku.

V lékařské praxi se využívají okvětí cicvárového pelyňku, který je silně protihlístový a vyhání roupy i škrkavky. Květy rostliny se usuší, roztlučou v hmoždí­ři a užívají se (po předchozí přípravě pacienta) ve směsi s cukrem, zavařeninou, medem a sirupem. Dávkování pro dospělé: během dvou dnů se užívá pět gramů pe­lyňku třikrát denně půl druhé hodiny až hodinu před jídlem. Po příjmu poslední dávky se pacientovi na noc dává projímadlo.

Rolníci v dávných dobách přidávali cicvárový pelyněk do košťat na zametání chalupy nebo jej kladli pod rohožku, aby odháněl štěnice a blechy.

Chcete-li se zbavit bradavic, potírejte si je odvarem nebo šťávou z pelyňku.

Kontraindikace: pelyněk je v zásadě jedovatá rost­lina a je zakázáno jej užívat v těhotenství a při žalu­dečních vředech. S pelyňkem se to nesmí přehánět, obzvlášť opatrné by měly být osoby s chudokrevností. Nadměrné užívání pelyňku, dokonce i v malých dáv­kách, může způsobit křeče, křečovité záchvaty, halu­cinace nebo i psychické potíže.

Česnek

Vlastnosti: stimuluje, uvolňuje plyny, zlepšuje látkovou výměnu, zlehčuje odkašlávání, je antispazmatický, protihlístový, dezinfikuje a omlazuje.

Indikace: parazitární infekce, nachlazení, kašel, ast­ma, srdeční choroby, hypertonie, zvýšená hladina cho­lesterolu v krvi, ateroskleróza, zrýchlený pulz, kožní nemoci, revmatismus, hemoroidy, otoky, impotence a hysterie.

Přípravky: nálev (nevaří se), prášek (od sta do pěti set miligramů), šťáva, olejový nálev.

Česnek omlazuje a dezinfi­kuje. Navíc očišťuje krev a lymfii od toxinů a vyhá­ní z nich kolonie mikroparazitů, a nejen z nich, také ze žaludku, střev a celého trávicího traktu. Vynikající účinek mají česnekové klystýry, protože zabíjejí para­zity přímo v tlustém střevě.

Preventivní účinek proti parazitům mají: 

-   Dýňová semínka. Ze všech prostředků proti pa­razitům jsou nejméně škodlivá a nejlépe dostup­ná. Jsou povolena i těhotným ženám.

-   Dubová kůra. Dvě polévkové lžíce dubové kúry přelijte dvěma decilitry vřelé vody, nechte čty­ři až šest hodin vyluhovat v termosce, sceďte a pijte na lačný žaludek. Termosku doporučuje­me proto, že se v ní voda nasytí fytoncidy lépe než v otevřené nádobě.

-  Šťovíkové listy. V létě a na jaře si občas dejte na lačný žaludek několik listů šťovíku.

-   Anýzový výtažek. Hodí se naopak pro zimní ob­dobí. Obsahuje prchavé fytoncidy, které lehce pronikají skrze póry v kůži dovnitř organismu. Negativně působí na hlísty a vypuzuje je z orga­nismu ven.

Kontraindikace!

Některé antiparazitární metody směřují energii organismu dolů, například klystýry nebo očista jater. Pelyněk zase posiluje životní princip větru v organismu. Tyto metody jsou přísně zakázány těhotným ženám, protože hrozí samovolný potrat.

Zdroj: Gennadij Malachov - Jak se zbavit parazitů, nakladatelství Eugenika