Reklama

Domácí zpracování plodů rakytníku pro zdraví

Sklizené nebo rozmražené plody rakytníku se musí nejprve rozdrtit, a to v mixeru při malých otáčkách, nebo ještě lépe v odšťavovači s rotační planžetou. Drť se dá snadno přecedit přes síto, kdy se oddělí šťáva od slupek se semeny. Šťáva se pak dále zpracovává různými způsoby buď samostatně, nebo v kombinaci s jinými ovocnými šťávami či dřeněmi. Šťáva je dosti kyselá a výborně doplňuje zeleninu či ovoce, které mají kyselin málo (mrkev, hrušky, jablka).

Z drti plodů po vylisování zůstanou slupky a semena. Ty je nutno rozprostřít na síto nebo na papír a dobře vysušit. Vysušené se pak mohou ve sklenici uchovávat pro zpracování na rakytníkový olej.

Rakytníková mast - do rozehřátého vepřového sádla se přidá rakytníkový olej, nepatrné množství včelího panenského díla (voští) a kousek borovicové pryskyřice. Za tepla se přefiltruje přes plátýnko a nalévá do misek. Kromě rakytníkového oleje je možno přidat i prolisovanou tinkturu, případně květy měsíčku lékařského.

Rakytníkový čaj - připravovaný z rakytníkových listů je významným zdrojem nutričních látek. Rakytníkové listy totiž stejně tak jako plody obsahují velké množství flavonoidních sterolů a jsou vynikajícím zdrojem lycopenu. Průzkumy ukázaly, že tyto látky působí jako pozitivní antioxidanty.

Rakytníkový olej - průmyslovým způsobem se může získat řadou metod, podobně jako u jiných olejnatých plodů. Nejčastější způsob je extrakce sušené hmoty rozdrcených slupek a semen zkapalněným C02 za vysokého tlaku. U takto získaného oleje nedochází ke kontaminaci použitým rozpouštědlem.
Pro domácí potřebu olej získáváme tak, že se rozdrcené slupky se semeny zalijí stejným objemem slunečnicového oleje. Směs se ponechá ve tmě ve skleněné nádobě při pokojové teplotě asi 5 dní za každodenního promíchávání. Během této doby se olej zbarví do oranžova. Po přefiltrování směsi přes husté plátno se na výlisky nalije nový díl oleje a stejný proces macerace se může opakovat i potřetí. Všechny díly se pak smíchají. Olej získá kromě krásné oranžové barvy i rakytníkovou vůni.

Reklama

Koncentráty

Mražený rakytník - nepřezrálé plody dobře vyčistíme, umyjeme a dáme odkapat. Osušené bobule vkládáme do polyetylenových sáčků a zmrazíme na -18 °C. Využíváme po celou zimu jak v přírodním stavu, tak různě upravené.

Pasterizované plody rakytníku - asi 1 kg čistých plodů prosypeme 400 g cukru. Zcela naplněné sklenice uložíme na 8 hodin do chladna, kde plody slehnou a následně je doplníme dalšími ze záložní sklenice. Pasterizujeme v nádobě s vařící vodou po dobu 10-15 minut.

Sušené plody - lze sušit včetně semen, nejlépe na elektrických sušičkách. Usušené plody je vhodné rozemlít, např. na tříštivém kávovém mlýnku. Používá se v množství půl až jedna lžička denně.

Rakytník s medem - 100-150 g prášku z plodů rozmícháme v 1 litru medu. Užívá se především při chorobách žaludku a střev, a to 1-3 lžičky denně.

Rakytník třený s cukrem - čisté bobule rakytníku smícháme v poměru 1 : 1 s cukrem, částečně pomačkáme (většina bobulí by měla zůstat celá) a dáme do sklenic. Navrch ještě zasypeme cukrem a sklenice pevně uzavřeme. Na chladném místě tak vydrží až do příštího roku, pouze postupem času trochu ztratí na chuti. Další variantou je zasypání plodů stejným množstvím cukru, sklenice se uzavřou a dají se na chladné a temné místo. Po každém odebrání plodů musíme obnovit horní vrstvu cukru.

Sterilované plody rakytníku - umyté a osušené plody nasypeme do zava-řovací sklenice a zalijeme nálevem, který může tvořit pouze čistá voda (vhodné pro diabetiky), příp. cukerný či medový roztok. Steriluje se 25 minut při teplotě 85 °C. Konzumují se 1-3 lžičky plodů denně.

Neslazená šťáva - vylisovanou šťávu ohřejeme na 65-70 °C, ihned rozlijeme do horkých lahví, pasterizujeme 15-20 minut, a potom hermeticky zazátkujeme. Uchovává se při teplotě nejvýše 15 °C. U přírodní šťávy s duzninou dochází v nádobách po určité době k rozdělení na dvě frakce. Na povrchu se vytváří červenohnědá pastovitá hmota, která obsahuje olej a drť z dužniny. Pod touto vrstvou je čirá zlatavě zbarvená šťáva. Před konzumací je třeba láhev řádně protřepat a pastovitou hmotu rozptýlit, nebo ji rovnou z lahve odstranit.

Oslazená šťáva - vymačkáme šťávu a výlisky zalijeme teplou převařenou vodou v množství 0,2-0,5 1 na 1 kg. Pečlivě promícháme, ponecháme 2 hodiny stát, znovu vymačkáme a přidáme 650-800 g cukru na 1 1. Získanou směs rychle uvedeme do varu, odfiltrujeme, nalijeme do připravené nádoby, pasterizujeme a hermeticky uzavřeme.

Příprava šťávy za studena - na 1 litr pomletých plodů přidáme 1 litr vody a necháme 24 hodin odstát. Po přecedění na 1 litr takto získané šťávy přidáme 1 kg cukru a zahřejeme pouze na 30-40 °C pro dosažení rychlejšího rozpuštění cukru. Za tepla plníme do lahví.

Rakytníková a jablečná šťáva - použijeme stejné množství rakytníkové i jablečné šťávy s doplněním 50-100 g cukru na 1 litr směsi. Jinou možností je na 60 dílů jablečné šťávy přidat 15 dílů šťávy rakytníkové a 25 dílů cukerného sirupu o 30% koncentraci.

Rakytníková šťáva s medem a mátou - na tři sklenice rakytníkové šťávy přidáme 50 g medu rozpuštěného v jedné sklenici vařící vody a půl sklenice vřelého nálevu z pěti listů máty nebo meduňky.

Šťáva z rakytníku a černého rybízu - připravíme ji ze 35 dílů šťávy z černého rybízu, kterou smícháme s 15 díly šťávy z rakytníku a s 50 díly 30% cukerného sirupu.

Šťáva z rakytníku a aronie - smícháme 60 dílů šťávy z aronie, 25 dílů rakytníkové šťávy a 15 dílů 30% cukerného sirupu. Suchý nápoj ze šťávy - vzniká při průmyslovém zpracování. Přírodní šťáva se filtruje a odpařuje ve vakuových odparkách při teplotě 45-50 °C, až se docílí vysušení na 90 % sušiny. Výsledkem je temně hnědý, amorfní prášek dobře rozpustný ve vodě. Prášek se uchovává ve skleněné nádobě. Marmeláda - směs rakytníkové šťávy (65 %) a jablečného pyré (35 %) vyvaříme do třetiny objemu a podle chuti přidáme cukr.

Surový džem - vymačkanou přírodní šťávu smícháme v poměru 1 : 1 s cukrem, ohřejeme na 85 °C, rozmícháme do úplného rozpuštění cukru, rozlijeme do lahví, pasterizujeme 10 minut, zazátkujeme a ochladíme.

Džem bez tepelné úpravy - přebrané, oprané a prosušené plody rozetřeme s dvojnásobným množstvím cukru. V temném a chladném místě vydrží takový džem i několik let.

Rakytníkové víno - k jeho získání je třeba šťávu zředit vodou a doplnit cukrem, a to v několika dávkách. Rakytníkovou šťávu (1 litr) doplníme na 1,6 litru vodou a přidáme 0,5 kg cukru. Cukr potom doplňujeme v množství po 0,1 kg čtvrtý, sedmý a desátý den. Po vykvašení by mělo mít víno 13 % cukru, 0,7 % kyselin a 13 % alkoholu. Takto získané víno je velmi aromatické a má velmi jemnou chuť.

Rakytníkový extrakt - připravíme jej louhováním 1 hmotnostního dílu rakyt-níkového prášku ve 3 dílech alespoň 40% etanolu, např. vodky, po dobu 2-3 týdnů. Obsah občas protřepeme, potom scedíme, přefiltrujeme a takto získaný extrakt uskladníme v tmavé lahvi. Užívá se l-3x denně 15-20 kapek. Extrakt je však vhodný i do koupelí, k masážím, obkladům a podobně.

Marinovany rakytník - sklenice naplníme neprezralými a dobře umytými plody rakytníku. Připravíme si marinádu tak, že do 0,45 litru vody přidáme 0,4 kg cukru, několik plodů černého pepře, hřebíčku a kousek skořice. Nálev uvedeme do varu a necháme vychladnout, poté přecedíme a doplníme 0,1 litrem jablečného nebo vinného octa. Po uzavření sklenice pasterizujeme v nádobě s vodou, kterou uvedeme do varu asi na 3-4 minuty. Marinovany rakytník slouží jako příloha k masitým, rybím a zeleninovým jídlům.

Rakytníková šťáva s česnekem - do 1 litru šťávy s duzninou přidáme 50 g třeného česneku, který navíc působí konzervačně. Získáme tím velmi pikantní doplněk k masitým, rybím a zeleninovým jídlům. Sůl, případně cukr přidáme až před vlastním použití.

Hotové nápoje z rakytníku

Rakytníková šťáva se šlehačkou - ušleháme dva vaječné žloutky s osmi polévkovými lžícemi cukru, přidáme sklenici rakytníkové šťávy, promícháme a nalijeme do čtyř pohárů. Před podáváním přidáme bez míchání oslazenou šlehačku.

Mrkvová šťáva se šlehačkou a rakytníkem - tři mrkve nastrouháme na jemném struhadle, šťávu vymačkáme přes gázu, přidáme jednu sklenici šlehačky, 1-2 polévkové lžíce rakytníkové šťávy se dření. Podáváme vychlazené, nikoliv studené.

Nápoj z jablečné, mrkvové a rakytníkové šťávy - omyjeme a nakrájíme 5 jablek, vložíme do 400 ml horké vody a uvedeme do varu, necháme stát dvě hodiny a potom scedíme. Očistíme dvě mrkve, zpracujeme je v odšťa-vovači nebo nastrouháme na jemném struhadle a šťávu vymačkáme přes gázu. Šťávu smícháme s jablečným nálevem a přidáme 2-3 polévkové lžíce rakytníkové šťávy, lépe s dření.

Nápoj ze šípků s borůvkami a rakytníkem - tři polévkové lžíce rozdrcených šípků a jednu polévkovou lžíci sušených borůvek zalijeme pěti sklenicemi vařící vody. Necháme ustát 20-30 minut, scedíme, přidáme čtyři polévkové lžíce přírodní rakytníkové šťávy (bez cukru a dřeně), důkladně promícháme a necháme vychladit.

Nápoj ze syrovátky a rakytníku - do čtyř sklenic syrovátky přidáme jednu sklenici vody, osm polévkových lžic rakytníkové šťávy s dření a dvě polévkové lžíce medu. Vše rozmixujeme a podáváme.

Nápoj z rakytníku s šípky a mrkví - do nálevu ze tří polévkových lžic sušených šípků přidáme šťávu ze dvou mrkví a deset polévkových lžic rakytníkové šťávy s dření a přidáme cukr podle chuti. Doplníme na 1 litr studenou převařenou vodou.

Nápoj z rakytníku a květů pampelišky - v 1 litru vody uvaříme dvě jablka, šťávu scedíme a do ještě horké přidáme dvacet květů pampelišky, přidáme dvě polévkové lžíce medu a 3-5 polévkových lžic rakytníkové šťávy s dření. Podáváme chlazené.

Mléčný nápoj s rakytníkem - do 0,5 litru ochlazeného mléka přidáme 4-5 polévkových lžic oslazené rakytníkové šťávy s dření. Rozmixujeme a podáváme ve vysokých pohárech.

Zdroj: Rostliny pro posílení organismu a zdraví, nakladatelství Grada

Reklama

Komentáře

Ester Rychnovská (Čt, 3. 9. 2009 - 20:09)
Dobrý den, děkuji za bohaté informace. Jen nevím, zda se tady dá rakytník pěstovat a jak vlastně rostlina vypadá? Ester
Líza (Čt, 3. 9. 2009 - 21:09)
Podle fotky má oranžové kuličky jako jeřabina a listy má tenké a delší, spíš jako měkké jehlice.
Luďka (Po, 14. 9. 2009 - 11:09)
Dobrý den, děkuji za bohaté...Rakytník se tady dá výborně pěstovat- je musí být dva - ona a ona. Často roste i u silnic (třeba u Litomyšle) - doporučuji odkopnout odnož a nasadit domů. Plody sbírat až po prních mrazech. Chuťově je třeba šťáva naprostá lahůdka.
Hana (Po, 14. 9. 2009 - 12:09)
Kde se dají přečíst ty bohaté informace o rakytníku?
Hana (Po, 14. 9. 2009 - 12:09)
Už jsem je našla.
Mila (Út, 22. 9. 2009 - 23:09)
Dobrý den , rakytník nám na zahradě roste a plodí krásně ,letos jsme sklidili hodně plodů - udělali jsme klasickou štávu(sirup) s cukrem - může se to pít po naředění vodou ,jako běžný nápoj nebo jen po lžičkách samotnou štávu jako lék?
Jana (St, 14. 10. 2009 - 19:10)
Letos poprvé jsem zpracovávala rakytník.Plody jsem rozdrtila naběračkou a pak přepasírovala přes čistý cedník.Šťávu jsem nalela do sáčků na led a dala zmrazit.Slupky z plodů jsem zasypala přírodním cukrem, promíchala a přidávala do čajů a vody. Nápoj všem moc chutnal.Zpracování nebylo náročné.
Katarína Mjartanová (So, 4. 12. 2010 - 20:12)
Prajem pekny večer.Nemožem na nijakom portali u nas na slovensku najsť či je možne uživať rakitnikovu štavu ak nema pacient žaludok...poradi mi niekto v tom? dakujem
Nikola (So, 2. 7. 2011 - 10:07)
Ahojky našla jsem dobré stránky zkuste se tam podívat a uvidíte že jsem nelhala ;-) http://www.prodejbylin.cz/rakytnik_plod/index.html
Tereza (Pá, 27. 9. 2013 - 19:09)
Rakytník se tady dá...Ne,k rustu plodu je třeba ON a ONA.
LucieK (Čt, 11. 9. 2014 - 19:09)
Ahojky našla jsem dobré...Aha, odkaz na eshop. Paní Nikola má asi dobře placenou brigádu
Eva (Po, 30. 5. 2016 - 11:05)
Ja mam doma rakytnikovou stavu Wolfberry Bio a jsem hodne spokojena, sama bych do teto vyroby asi nesla, bala bych se, ze to pokazim, radeji koupim :)
Stanislav (Út, 8. 9. 2020 - 16:09)
Přeji dobrý den. Rád bych si vyrobil domácí rakytnikovou neslazenou 100% šťávu. Moc by mne zajímalo jak správně provést šetrnou pasterizaci v domácích podmínkách tak abych mohl šťávu uchovat .
Předem děkuji za odpověď.
Reklama