Bolesti spodní části zad a bioenergetika

Základním předpokladem úspěšné práce se spodní částí těla je ohebnost kolen. Křečovitá a propnutá kolena zabraňují proudění vzruchů nebo pocitů nohama do chodidel. Jeden z prvních příkazů bioenergetiky zní: "Mějte kolena stále mírně ohnutá." Důležitý je také požadavek nechat padnout ramena a nevtahovat nebo nenapínat svaly břicha.

Již samotné dodržování těchto jednoduchých pravidel může být přínosem k zlepšení dýchání a k lepšímu proudění pocitů. Doporučuji je proto všem, kteří usilují o to mít živější a reakceschopnější tělo. Potřebujeme se totiž bránit imperativu: "Ramena dozadu, vypnout hrudník a břicho zatáhnoutl" Kdo se tím řídí, nedrží se zrovna zpříma (i když to je vlastně smyslem povelu), nýbrž nevědomě křečovitě a úplně ztuha.

Zvedáme-li těžký předmět, zjistíme, jak důležité je mít pokrčená kolena. Když je přitom neohneme, mohou se objevit křeče ve spodní části zad.

Jednou jsem slyšel, jak fotbalový trenér říká svým svěřencům, ať mají kolena pořád trochu pokrčená, aby nebyli překvapeni útokem a snadněji odolávali zraněním. Všichni bychom si měli vzít jeho příkazy k srdci, nechceme-li být přemoženi stresem a donuceni k pádu.

Pacienti, kteří stáli dosud jinak, považují stání s pokrčenými koleny nejdříve za nepřirozené, způsobující dokonce nejistotu. Propnutá kolena poskytují pouze iluzi jistoty, a je to právě ona, jež se ztrácí, jakmile kolena pokrčíme. Zvykáme-li si na postoj s pokrčenými koleny, musíme se nejdříve vědomě kontrolovat. Cvičit můžeme při holení, mytí nádobí nebo při čekání na přechodu. Časem pocítíme, že nový postoj působí blahodárně, a najednou se nám zdá stání s propnutými koleny nepřirozené a neobratné. Kromě toho si víc uvědomujeme své nohy a jejich "postoj".

Další fáze spočívá v navozování vibrace do nohou. Tím bychom měli zmenšit jejich ztuhlost a strnulost. Vibrace představuje přirozený způsob uvolňování svalového napětí. Není-li člověk zablokován, vibruje jeho tělo jako pružina, která se osvobodila od zatěžujícího tlaku. Nohy se skutečně podobají v jistém smyslu pružinám a vystavíme-li je po delší čas tlaku nebo napětí, dostanou se do křeče, ztuhnou a ztratí svoji pružnost.

Existuje více způsobů, jak navodit v nohou vibrace. Nejjednodušší z nich se provádí následovně: Pacient si lehne na záda a zvedne nohy směrem nahoru. Ohne-li chodidla tak, že paty vytlačuje nahoru, napnou se svaly zadní strany nohou tak silně, že nohy začnou vibrovat. Vibrace těla nejen uvolňuje napětí, nýbrž plní i jinou důležitou funkci. Umožňuje nám vědomě prožít a vychutnat bezděčné pohyby těla, jež jsou výrazem života, jeho vibrující síly. Má-li člověk před nimi strach a domnívá-li se, že je musí mít úplně pod kontrolou, ztratí spontaneitu a skončí jako zautomatizovaná bytost.

Dovolte mi to formulovat ještě jasněji: Bezděčné pohyby těla jsou základem jeho života. Tlukot srdce, rytmus dýchání, peristaltické pohyby střev - to jsou bezděčné pochody či pohyby. Jsou ale také nejdůležitější z hlediska celkové funkce těla. Třeseme se smíchy, pláčeme ze žalu nebo bolesti, třeseme se zlostí, skáčeme radostí anebo nadšením a smějeme se štěstím. Protože jsou tyto děje event. činnosti spontánní, neúmyslné či bezděčné, rozhýbou celé naše tělo. Nejdůležitější bezděčnou reakcí, jež způsobuje nejvíc radosti a uspokojení, je orgasmus. Pánev se spontánně pohybuje a tělo je otřásáno záškuby sexuálního uvolnění.


Zdroj: Alexander Lowen - Bioenergetika, Terapie duše pomocí práce s tělem, nakladatelství Portál

Příjde vám tento článek zajímavý? Pošlete ho dál!
Diskuze ke článku
Přidat komentář

Přidat komentář

Reklama

Reklama