Bílí Američané středního věku zažívají šokující nárůst úmrtnosti

Zatímco v USA mezi obyvateli jiné než bílé rasy a mladšími osobami, stejně jako u lidí v ostatních zemích, úmrtnost klesá, u bílých mužů a žen ve Spojených státech ve věku 45 až 54 let se podle nové studie děje přesný opak. Informoval o tom zpravodajský server BBC News.Proč k tomu dochází?

Vědci z Princetonské univerzity, kteří studii založenou na údajích z let 1999 až 2013 vypracovali, uvedli, že tento problém je zvlášť kritický u lidí, kteří nemají vysokoškolské vzdělání.

Tato změna zvrátila desetiletí pokroku ve snižování úmrtnosti a je jedinečná pro Spojené státy. Žádná jiná země podobný zvrat nezažila,“ napsali autoři studie, kterou zveřejnil odborný časopis Proceedings of the National Academy of Sciences.

Co tedy podle odborníků za tímto trendem stojí? Jedním z faktorů jsou sebevraždy. Celonárodní data z amerických Středisek pro kontrolu a předcházení nemocí ukázala, že běloši středního věku páchají sebevraždy v bezprecedentní míře. Počty sebevražd jsou vyšší v jižních a západních částech USA a nižší na středozápadě a severovýchodě, kde jsou lidé celkově vzdělanější a je tu vyšší zaměstnanost.

Proč jsou ale k páchání sebevražd běloši náchylní více než jiné demografické skupiny? Podle vědců je odpověď složitá a hodně souvisí s kulturou.

“Je pozoruhodné, že jsou počty sebevražd vyšší u bělošek a bělochů. To je složitý společenský a kulturní fenomén,“ řekl Pat Remington, profesor Wisconsinské univerzity. “Má to souvislost s celou směsicí rizikových faktorů.“

Remington poukázal na všeobecnou dostupnost střelných zbraní a léků na předpis, které sebevraždu umožňují. “Nejde o problém městských Afroameričanů, ale spíš chudých bělochů žijících na venkově. Podílí se na tom kultura, podle níž není nutné léčit deprese,“ konstatoval Remington. “Jde o venkovskou kulturu zastávající názor, že dokud něco funguje, není potřeba to spravovat.“

Od 90. let minulého století v USA prudce stouplo množství předepisovaných analgetik na bázi opiátů, stejně jako jejich zneužívání. A když kvůli zavedení kontrolních mechanismů začalo být těžší dostat se k opiátům, sáhla část lidí po heroinu, jehož kvalita ve Spojených státech stoupla a cena klesla.

“Neexistuje jediný důvod, jde spíš o kaskádu příčin - člověk dostává narkotika v podobě léků na předpis, pak přejde na levnější drogy, jako je heroin, začne mít zdravotní problémy, a to vede k předčasnému úmrtí,“ dodal Remington.

Podle nedávné zprávy listu The New York Times tvořili běloši 90 procent lidí, kteří v posledním desetiletí vyzkoušeli heroin. Drogová závislost v černošských komunitách nakonec vedla k hromadnému posílání za mříže, zatímco užívání heroinu a léků na předpis se setkalo s chápavějším přístupem - možná proto, že většina obětí jsou běloši.

Výzkumníci ve studii také upozornili na klesající úroveň tělesného zdraví, duševního zdraví i schopnosti pracovat. Neopominutelný je podle autorů studie i nárůst konzumace alkoholu, který může být rovněž reakcí na “skrytou epidemii bolesti“ mezi bělochy ve středním věku v USA.

Běloši středního věku uvádějí, že mají problém ujít 400 metrů, vyjít deset schodů, stát nebo sedět dvě hodiny, nakupovat nebo být ve společnosti. Část z těchto problémů přitom také spadá mezi rizikové faktory sebevraždy.

Věková skupina bělochů od 45 do 54 let bez vysokoškolského vzdělání se zároveň potýká s ekonomickou nejistotou a nedostatkem potřebných zdrojů na důchod, což přispívá k její celkové úzkosti a ztrátě pocitu pohody.

Příjmy stoupají jen velmi pomalu, a na rozdíl od Evropy, kde jsou běžné předem dané důchody, americké penzijní plány s sebou nesou riziko burzovních pádů. Mnozí do svých penzijních fondů navíc nepřispívají dostatečně.

Zdroj: ČTK

Příjde vám tento článek zajímavý? Pošlete ho dál!
Diskuze ke článku
Přidat komentář

Přidat komentář

Reklama

Reklama