1. Židle a stůl jsou Vaše podpora. Důležitá je správná židle s kvalitní opěrou zad a krku, nejlépe s područkami. Stůl, u kterého sedíte, musí být stabilní a v takové výšce, aby se Vám u něj pohodlně pracovalo. Prostor pracovní plochy by měl pojmout nejen klávesnici a myš, ale i Vaše předloktí a ponechat volné místo mezi Vámi a monitorem zhruba 60 cm.

1. Monitor v úrovni očí. Pokud pracujete na notebooku, postavte jej na stojánek a vezměte si k němu externí klávesnici. Při práci s notebookem, který má často menší displej než monitor, se hrbíte a namáháte nejen záda, ale především šíji. Správné nastavení monitoru je takové, kdy horní třetina je umístěna do výšky očí. Pak se můžete pohodlně narovnat.

1. Osvícení nejen sama sebe. Špatné osvětlení kazí oči, to slýcháváme všichni už odmalička. Monitor ani podsvícená klávesnice neosvítí pracovní plochu dostatečně. Dobrá lampička i správné nastavení jasu a kontrastu na monitoru Vám pomohou, aby Vás ani z delší práce u počítače nebolely oči.

1. Klávesnice a myš ve stejné úrovni. Pro lidské tělo je přirozené, aby obě ruce pracovaly ve stejné výšce. Proto by měly klávesnice i myš ležet na jedné dostatečně velké pracovní desce. Stůl by měl tedy bez problémů pojmout monitor nebo notebook se stojánkem, klávesnici, myš a ještě Vám ponechat dostatek prostoru pro položení předloktí na stůl, nikoli na jeho hrany.

1. Pravý úhel. Pro pohodlnou práci za stolem se narovnejte a srovnejte si končetiny do pravých úhlů. Aby se Vám pracovalo ještě lépe, využijte ergonomicky tvarovaných doplňků. Klávesnice s nepatrným úhlem zakřivení a podložkou zápěstí Vám uleví od bolesti, protože prsty se budou pohybovat přirozeněji, než je tomu na standardní klávesnici.

1. Malá nebo velká myš. Ideální myš je taková, která Vám sedne přesně do ruky - není ani velká, ani malá. Zápěstí pak není namáháno velkým úhlem sevření. Vhodné je i středové tlačítko umožňující pohyb v dokumentu pouze lehkým dotykem.

Rizikem špatné práce s počítačem nejsou jen bolavá záda, ale i mnohem méně příjemný syndrom karpálního tunelu. Přestože je to nemoc, kterou do první poloviny minulého století nikdo neznal, v dnešní době pacientů s bolavým zápěstím přibývá. Akutní formou syndromu karpálního tunelu se ročně léčí přibližně 400 lidí. Kromě zranění zápěstí má na vznik onemocnění vliv i antikoncepce, těhotenství, hormonální změny, revmatoidní artritida, obezita a právě chronické zatěžování zápěstí. Přestože je úspěšnost operací 99%, nejlepší je nemoci předcházet.

Pohodlné řešení pro práci s počítačem nabízejí ergonomicky tvarované myšky a klávesnice.