3 nejčastější mýty o užívání antibiotik a probiotik

Antibiotika nedokáží rozeznat prospěšné a škodlivé bakterie, proto dochází k ničení střevních bakterií, které mají vliv na imunitu a zajišťují správné zažívání.  Obnova střevního mikrobiomu je přitom náročnější než prevence „vybití“ ochranných bakterií.  Střevní mikrobiom pomohou před negativními vlivy užívání antibiotik ochránit probiotika a prebiotikaV populaci jsou však rozšířeny následující tři mýty o užívání antibiotik a probiotik:

Mýtus: Užívání probiotik u antibiotik spolu s antibiotickou léčbou je zbytečné, nic mi nehrozí.
Realita: Je prokázáno, že až 30 % dospělých a 40 % dětí trpí průjmem při nebo po užívání antibiotik.

Mýtus: Při antibiotikách stačí, když budu jíst mléčné výrobky, a průjem dostat nemůžu.
Realita: Antibiotická léčba představuje velkou zátěž na organizmus, proto přírodní zdroje probiotických bakterií jako jsou zakysané mléčné výrobky, kyselé zelí nebo kvašené okurky nestačí. Vhodné je užívat probiotika s co největším počtem kmenů a počtem bakterií.

Mýtus: Pokud berete antibiotika, nemá cenu současně brát probiotika – antibiotika je stejně zabijí.
Realita: Řešením je brát probiotika mezi dávkami antibiotik tak, aby se antibiotika již stačila vstřebat do krve (ideální doba je ve 2/3 mezi dávkami antibiotik). Probiotika by měla být součástí léčby od začátku užívání antibiotik a minimálně týden po jeho skončení. Stabilizace střevního mikrobiomu může trvat až 12 měsíců (dle americké studie není mikrobion ani po dvou letech od léčby antibiotiky stejný jako před léčbou) po vysazení antibiotik, proto je vhodné poté používat probiotika pro dlouhodobé užívání s nižším počtem bakterií.

Autor: MK

Příjde vám tento článek zajímavý? Pošlete ho dál!
Diskuze ke článku
Přidat komentář
Zařazení na fórum: 

Přidat komentář

Reklama

Reklama