Zázračná samoléčba mozku: nervové růstové faktory

11.12.2002 00:00
Zdraví

Co říkáte nápadu udržovat staré mozkové buňky v dobrém funkčním stavu? Zde musíme všichni věnovat pozornost výzkumu, jak bojovat s látkami, které ničí neurony, jako např. s glukokortikoidy, bílkovinou beta-amyloidem a volnými radikály. V této oblasti se také uplatňuje sebepodpůrný systém mozku, zvláště jeho vlastní látky, které udržují neurony ve zdravém stavu. Nejintenzivnější výzkum v té to oblasti se zabývá třídou molekul, jež se vyskytují v mozku a nazývají se nervové růstové faktory.

Již mnoho let vědci zabývající se mozkem vědí, že vytváření a přežívání mozkových buněk závisí na nervových růstových faktorech. Růstové faktory, včetně neurotropních bílkovin, jsou biochemické sloučeniny, které zapínají geny kmenových buněk, a ty se v důsledku toho vyvíjejí v žádoucí typy buněk mozkových. Pak růstové faktory pomáhají nově vytvořené buňky dovést na příslušné místo v mozku a nakonec se podílejí na jejich údržbě, ochraně a opravě.

Ramón y Cajal, průkopník v oblasti výzkumu mozku, který se na možnost neurogeneze v centrálním nervovém systému dospělého člověka díval pesimisticky, se domníval, že problém mozku dospělého člověka spočívá v tom, že nemá tolik růstových faktorů jako rozvíjející se mozek plodu. Ukázalo se však, že dospělý mozek růstové faktory produkuje a že se tyto sloučeniny účastní údržby a opravy mozkových buněk nepřetržitě po celý život. Středem zájmu nedávných výzkumů bylo nalézt různé druhy růstových faktorů, které se podílejí na údržbě různých druhů mozkových buněk, a naučit se, jak růstové faktory mozku ovlivnit či jak zvýšit jejich produkci, a tím uchovat mozkové buňky živé a zdravé.

Jedním z důležitých zjištění je, že zvýšené množství (pěti- až padesátinásobek normální koncentrace) růstových faktorů produkuje mozek po poranění. Dalším objevem bylo, že gliové buňky (tradičně podceňované buňky v mozku, které pomáhají neuronům správně fungovat) produkují růstové faktory, jež jsou pro přežití neuronů nezbytné, a okamžitě po poranění mozku migrují k místu, kde k němu došlo.

Tento důkaz naznačuje, že bychom obětem mrtvice či úrazu hlavy mohli pomoci k rychlejšímu zotavení tak, že podpoříme produkci růstových faktorů, nebo že již probíhající "svépomocný" proces v mozku nějak doplníme. Jeden směr současného výzkumu se již zabývá možností vstříknout růstové faktory do místa poranění mozku s cílem pomoci tak rychlejšímu uzdravení. V pokusech na zvířatech došlo k obnovení plné funkce i u neuronů, které byly zjevně zničené (měly přerušené axony, čímž se jim znemožnilo přenášet poselství k dalším neuronům), jestliže do tří týdnů po poškození došlo k injekční aplikaci růstových faktorů.

Další pokusy ukázaly, že u starých krys může dojít k obnovení křivek učení, jaké měly v mládí, pokud se jim vstříknou nervové faktory do čelních oblastí mozku, které degenerují při Alzheimerově nemoci. Vědci také nedávno úspěšně transplantovali krysám buňky, které vylučovaly růstové faktory nepřetržitě, ve snaze předejít úpadku poznávacích funkcí předtím, než vůbec začne.

Prozatím platí, že na situace reálného světa se vztahuje tato zpráva: princip "co nepoužíváš, o to přijdeš" platí pro růstové faktory, stejně tak jako pro obnovování neuronů. Ve skutečnosti může být zvýšení hladiny růstových faktorů příčinou, proč obohacené prostředí podporuje přežívání nově vytvořených mozkových buněk, usnadňuje zotavení po mrtvici a pomáhá předcházet demencím, jako je např. Alzheimerova nemoc.

Již řadu let je známo, že obohacené prostředí, které poskytuje více fyzických, sociálních a psychických podnětů, má za následek lepší výkon v testech inteligence a větší mozek. Ve svých průkopnických výzkumech vysvětlila Marian Diamondová větší mozky krys chovaných v obohaceném prostředí tím, že měly větší neurony s bohatěji větvenými axony a dendrity a silnější myelinovou izolaci. Pozdější práce prokázaly v "obohacených" mozcích větší množství neuronů a dvojnásobnou produkci nových mozkových buněk.

Během posledních deseti let se ve značném množství výzkumů ukázalo, že prostředí má také intenzivní vliv na důležité živiny v mozku, tzv. nervové růstové faktory. První z nich byla studie z roku 1990, která odhalila, že krysy chované v obohaceném prostředí mají ve srovnání s krysami, chovanými ve standardním prostředí vyšší koncentrace nervových růstových faktorů.

Tato zjištění jsou důležitá pro ty, kteří mají obavy z poklesu schopnosti učení a paměti. Centrální strukturou pro tyto schopnosti je hipokampus, který je zároveň jednou ze struktur nejvíce zasažených Alzheimerovou demencí. Následná studie ukázala, že krysy, které měly volný přístup k běhacímu kolu, měly ve srovnání s krysami, které neměly příležitost cvičit, vyšší hladinu růstového faktoru neurotropního typu. V tomto experimentu se také prokázalo zvýšení hladiny růstového faktoru v hipokampu.

Nedávné studie poskytly důkaz, že cvičení zvyšuje koncentraci růstového faktoru u starších mužů a žen. Takže nyní máme důkazy, že poznatky o vztahu mezi obohaceným prostředím a hladinou nervového růstového faktoru v mozku platí i pro lidi.

Zdroj: A.D. Bragdon, David Gamon - Nedovolte mozku stárnout nakladatelství Portál

Přehled komentářů

zobrazit všechny komentáře 

Když pominu fakt, že nic nevíš o funkci mozku a napsalas tu nesmysl, tak...
šarik  |  8.3.2006 14:59

:DDD
 |  24.6.2009 16:01

některé léky způsobují rapidní stárnutí mozku, pokud se podají...
...  |  28.6.2009 17:17

tvůj mozek je normální,to se ozývá svědomí,svůj hřích vyznej Bohu a...
Marto,  |  29.6.2009 08:00

Pokud jde o rituály, tak náboženství je také rituál jako každý jiný....
 |  29.6.2009 10:02

zobrazit všechny komentáře

Přidat komentář

 
* *