Zapomenuté nemoci

16.12.2004 00:00
Zdraví

Takzvané zapomenuté nemoci byly tématem první vrcholné konference Světové zdravotnické organizace (WHO), která se konala Mexiku. Její účastníci ze 76 zemí vyzývají k dalším výzkumům těchto chorob, které jsou nemocemi chudých a mají na svědomí polovinu úmrtí na světě.

Zatímco léčení takzvaných civilizačních nemocí bohatých, jako je obezita a nebo onemocnění kardiovaskulárního systému, se inovuje, na léčení tropických a infekčních nemocí, které jsou většinou léčitelné, ale stále na ně umírá kolem 15 milionů lidí ročně, není dostatek fondů a léků. Jen deset procent světových prostředků vydávaných na výzkum zdraví jde na boj proti nejvážnějším problémům, s kterými se potýká 90 procent obyvatelstva.

"Systém je velmi úspěšný, pokud jde o vývoj léků, diagnóz a vakcín, ale mnohem méně úspěšný je při shánění léků pro lidi, kteří je potřebují," řekl zástupce generálního ředitele WHO Tim Evans. Soudí, že dvěma třetinám dětských úmrtí by se dalo předejít, kdyby existovala potřebná technologie.

Bernard Pecoul z organizace Lékaři bez hranic řekl, že bohaté národy a farmaceutické společnosti by měly nejen pomáhat tomu, aby se existující léky staly dostupnější, ale také vyvíjet nové léky na nemoci chudých. Dnes je více peněz věnováno na vývoj nových léků proti cholesterolu než na prodej léků proti malárii. Upozornil, že pokud by HIV/AIDS postihoval jen chudé země, pacienti by pravděpodobně stále ještě čekali na vývoj prvních antiretrovirálních léků.

Svět zřejmě ztrácí zájem o smrtelné nemoci, které jsou ve třetím světě stále ještě časté, ale v rozvinutých zemích již byly vymýceny. Zdravotníci, kteří léčí tuberkulózu, tvrdí, že stále musejí pracovat s diagnostickými testy vyvinutými v roce 1882. Lékaři v Africe zase léčí spavou nemoc, kterou přenáší moucha tse-tse, léky na bázi arzeniku, které se používají od roku 1949 a pacientovi popálí žíly a jednu z dvaceti zničí. A to vše navzdory tomu, že výdaje na výzkum zdraví rostou ročně o 106 miliard dolarů.

Krize, jaké způsobil virus SARS nebo ptačí chřipka, jsou příkladem rychlé koordinace mezi rozvinutými a rozvojovými zeměmi a masového výzkumu a rychlých investic. SARSu byla věnována velká pozornost hlavně proto, že se rychle rozšířil z jihovýchodní Asie do rozvinutých zemí, jako je Kanada.

Evans upozornil, že jednoduchou cestou k částečné nápravě věcí je, aby výsledky studií týkající se zdraví nebo léků, uveřejňovaly na internetu.

Zdroj. ČTK

Přehled komentářů

zobrazit všechny komentáře 

no, sice sháním jen materiál na referát, ale co se člověk nedozví, je...
silvík  |  10.10.2007 23:43

No tak to máš fakt pravdu!!!
 |  11.10.2007 09:30

zobrazit všechny komentáře

Přidat komentář

 
* *