Vysoké teploty zatěžují nejen tělo ale i psychiku.

19.7.2017 00:01
Zdraví

Vysoké teploty nemusí lidskému organismu vždy prospívat. Dlouhotrvající vedra zvyšují bolest a podněcují epileptické záchvaty. Ovlivňují také lidskou psychiku. Způsobují změny nálad, zvyšují agresivitu a v některých případech mohou vést až k depresím.

Dlouhotrvající teploty ohrožují dle lékařů zejména rizikové skupiny, mezi které patří senioři, děti a lidé, kteří mají problémy Při vysse srdcem.

I zcela zdravý jedinec ale může být při dlouhém pobytu v teple ohrožen.

Při vysokých teplotách totiž intenzivněji cítíme bolest, častěji se objevují i epileptické záchvaty. Experti upozorňují také na to, že fyzickými vjemy je do značné míry ovlivněna i naše psychika. „Pokud je tělo vysokým teplotám vystaveno příliš dlouho, dochází k řadě fyziologických reakcí. Organismus se totiž řídí principem homeostázy a snaží se o udržení stabilního vnitřního prostředí. Pokud je stabilní prostředí narušeno, pociťujeme psychickou nepohodu, častěji myslíme na pití, stín a tím je ovlivněna i naše psychika“, vysvětlil psychoterapeut Petr Jarolímek.

Odborníci se tak shodují na tom, že jediným způsobem, jak se před negativními následky horka chránit, je snažit se o udržení stabilního vnitřního prostředí organismu. Během letních měsíců je proto nutné aktivně doplňovat tekutiny, i když zrovna necítíme pocit žízně, dodávat tělu potřebné minerály a také si vhodně rozložit aktivity. V případě, že se vystavujeme dlouhou dobu přílišnému horku, je narušena také naše koncentrace. Organismus totiž spotřebovává většinu energie na to, aby se ochladil a zastavil pocit nepohody.

Vysoké teploty však mohou ovlivnit i naši náladu a chování. „V horkém počasí se nám zrychluje dech i srdeční aktivita, což může být u některých lidí spojeno s rostoucí nervozitou, nižší stresovou odolností a zvýšenou impulzivitou. Jiní lidé jsou zase apatičtější, malátní, ospalí,“ řekl psycholog Tomáš Repka. Důvodem je především vyšší teplota našeho mozku „Při působení příliš vysokých teplot není lidský mozek v pohodovém energetickém stavu. Tato nepohoda se u mnohých projevuje negací až agresivitou. Doporučuji proto nepříjemné situace řešit raději za chladnějších teplot,“ poradil osobní kouč Aleš Kalina.

Dlouhotrvající teplo ale nemusí mít pouze negativní následky. Sluneční paprsky příznivě ovlivňují kardiovaskulární systém, v přiměřené míře prospívají také pohybovému aparátu a svalům. Dlouhé dny a hodně světla pak dle odborníků také většinou působí příznivě. Záleží tedy především na době expozice vysoké teplotě, schopnostech a trénovanosti jedince.

Problematické tak jsou především extrémní teploty přesahující 30 stupňů, kdy je fyzický diskomfort doprovázen i tím psychickým. Horké dny následované tropickými nocemi, kdy má mnoho lidí problémy se spánkem mohou dokonce vést až k depresi. „Nadměrné pocení, pomalejší pohyb, nemožnost dělat věci po svém i nevyspání může spouštět takzvané vnitřní ukryté draky. Jde o emoce běžně neprojevované, které mají tendenci projevovat se v době zhoršené osobní pohody,“ upozornil Aleš Kalina.

Přidat komentář

 
* *