S věkem se spánek mění

Čím jsme starší, tím je spánek kratší, lehčí, nepravidelnější a častěji a na delší dobu se v noci probouzíme: v pěti letech čtyřikrát až pětkrát za noc, v padesáti letech asi třicetkrát, v pokročilejším věku šedesátkrát až stokrát. Přechod z jednoho stadia spánku do druhého probíhá rychleji, cykly spánku jsou vrtkavější a nepravidelnější.

Děti v plném růstu stráví nejméně 50 % spánku v rytmu delta. Dospělí lidé pouze 20 až 25 %. Většina starších lidí nad šedesát let spí hlubokým spánkem pouze několik minut, zatímco ve dvaceti letech průměrný spáč asi pětačtyřicet minut. Tento vývoj vysvětluje z velké části problémy, které mají starší lidé se spánkem.

Přestože si mnozí z nás stěžují, že v noci nezamhouřili oka, spí přece nejméně pět po sobě jdoucích hodin. Dojem nespavosti působí nedostatek spánku delta a častá probuzení a potom také únava, kterou člověk ráno pociťuje. Nedostatek spánku delta může také přímo souviset se stárnutím - připomeňme si, že hluboký spánek podporuje obnovování buněk a tkání.

Ke změně kvality spánku starších lidí mohou přispět další faktory a nemusejí v každém případě vyvolávat nespavost. Jelikož je však spánek lehčí a probuzení jsou častější, tyto faktory mohou prodlužovat chvíle bdění. Hlavní faktory jsou:

změna stylu života způsobená odchodem do důchodu a odchodem dětí z domu;

určitá forma deprese zapříčiněná změnou osobní, rodinné a pracovní situace;

bolesti svalstva, které jsou v noci silnější a dotěrnější; ? srdeční a plicní potíže;

prudké pohyby nohou (odlišné od škubání z počátku noci), které jsou pro stárnutí typické;

chrápání: po každém nadechnutí hrozí, že se probudíme.

Ještě dodejme, že čím jsme starší, tím má epifýza větší tendenci vápenatět. Avšak epifýza produkuje melatonin, hormon odpovědný za přirozené střídání spánku a bdělého stavu.

Zdroj: Marie - Paule Dessaintová - Nezačínejte stárnout, nakladatelství Portál