U infarktu hraje každá minuta roli!

Chyba přitom podle lékařů není na straně záchranářů. Lidé v průměru dvě hodiny doma s obtížemi čekají, než záchrannou službu vůbec zavolají, řekl dnes novinářům Michael Želízko z pražského IKEM.

Podle Želízka je přitom doba, kdy lékaři začnou infarkt léčit, pro budoucnost nemocného zásadní. "Každá minuta hraje roli," řekl. Když se nemocný dostane na operační sál do dvou hodin, tak lékaři infarkt natolik zvládnou, že se nemocný za několik dní vrátí do běžného života. Naopak když transport do nemocnice trvá déle než šest hodin, výrazně roste riziko úmrtí a pravděpodobnost, že vznikne porucha levé srdeční komory. "Potom musí brát léky a je dušný při minimální zátěži a nemůže se vrátit do práce," dodal lékař.

Srdeční infarkt podle lékaře lidé poznají podle tupé vytrvalé bolesti pod prsní kostí. Někdy může bolest vystřelovat do rukou zad, čelisti a dalších částí těla. Pokud obtíže trvají déle než deset minut a bolest neustává, ani když pacient mění polohu, měl by volat záchranáře s podezřením na infarkt.

"Výhodou tohoto postupu je, že záchranná služba dnes je schopna v naprosté většině případů natočit EKG na místě u toho pacienta a rozhodnout, jestli se jedná o jednoznačný infarkt," řekl Želízko. Záchranáři pak vezou nemocného rovnou na specializované pracoviště, a nikoli do nejbližší okresní nemocnice, kde by se EKG měřilo. Přináší to další úsporu času.

Infarkt dnes lékaři v Česku léčí pomocí katetrů přes zápěstnínebo tříselnou tepnu k srdci. Ucpané místo v cévě roztáhnou pomocí balonku. Léčba je úspěšnější než dříve používaná metoda, při níž lékaři vstříkli pacientovi do krve látku rozpouštějící sraženinu. "Byla efektivní jenom tak v 50 procentech a bohužel u spousty nemocných vedla k mozkovému krvácení, takže i mladý člověk, který by ten infarkt přežil, skončil třeba ochrnutý na půl těla," uvedl Jan Vojáček z hradecké fakultní nemocnice.

Zdroj: ČTK