Synchronizace spánku a bdění

3.6.2009 00:00
Zdraví

Tělesná teplota je nejvyšší odpoledne, krevní tlak a tepová frekvence bývají na nejnižších hodnotách v době od půlnoci do tří hodin ráno.

Podobně pravidelně kolísá produkce některých enzymů nebo zapínání a vypínání některých genů. Na denní rytmus je vázána celá řada fyziologických pochodů. Nejvýznamnějším z nich je střídání spánku a bdění. Vnitřní hodiny organismu, které tento proces řídí, je ale třeba synchronizovat s vnějším prostředím. Látkou, která má pro toto sladění zásadní význam, je melatonin. Jde o látku tělu vlastní, která se převážně tvoří v epifýze neboli šišince. Tělo ji vnímá jako signál, že přichází noc. Její produkce výrazně reaguje na světlo. Hladina melatoninu v noci je proto desetkrát až stokrát vyšší než ve dne, stačí ale krátké rozsvícení, aby se jeho tvorba rychle snížila. Dlouhé dny jsou přitom spojeny s menší produkcí této substance. Pokud je koncentrace melatoninu vysoká, má člověk subjektivní noc.

A co se děje v průběhu takové subjektivní noci? Na jejím počátku se prohlubuje ospalost, tvorba a uvolňování melatoninu dále narůstá a tělesná teplota klesá. Před koncem subjektivní noci naopak vzrůstá tvorba a uvolňování hormonu kortisolu, melatoninu ubývá a zvyšuje se tělesná teplota.

Sekrece melatoninu klesá s věkem, jeho nižší koncentrace ve stáří vede u seniorů ke zhoršenému vnímání rozdílů mezi dnem a nocí, spánek se stává povrchnější a dochází často k jeho přerušení, následně bývá snížena denní výkonnost. Podřimování během dne pak ovlivní kvalitu nočního spánku a může dojít až k rozvoji chronické nespavosti. Ukázalo se, že melatonin má výrazný pozitivní vliv na kvalitu spánku.

Jeden den podle vnitřních hodin organismu přitom trvá o něco déle, než běžný den daný otáčením Země kolem své osy. Průměrně jde o rozdíl dvanáct minut. To je také příčinou toho, proč se u lidí, kteří z nějakého důvodu nemohou vnímat denní světlo, začne jejich čas rozcházet s časem astronomickým. Velmi často tento problém mají nevidomí - někteří z nich proto melatonin pravidelně užívají. Zbytek populace se může setkat s narušením spánkového rytmu po rychlém přechodu časových pásem při transkontinentálních letech. Pro tyto potíže se ujal název jet-lag. Větší problémy obvykle působí lety na východ. Lépe snášený bývá přesun na západ, kdy člověk potřebuje, aby se mu rytmus zpozdil, a tak se lépe přizpůsobil novému času. Uvádí se, že úplná adaptace vyžaduje jeden den na jednu hodinu časového posunu. I zde může být melatonin určitou pomocí.

Spánkový rytmus si prakticky narušujeme téměř všichni, a nemusí to být hned transoceánský let nebo práce ve směnném provozu. Životní tempo lidí se zrychluje, a to nejen ve městech. Pracujeme dlouho do noci - a samozřejmě si k tomu svítíme, čímž si vlastní hladiny melatoninu snižujeme. V týdnu spíme méně a o víkendu se to snažíme dohnat delším spánkem dopoledne, to je další zásah do přirozeného biorytmu. Často a hodně cestujeme, stravujeme se nepravidelně, po uhoněném dnu uděláme snadno tu největší dietní chybu a pozdě večer sníme nejvydatnější porci za celý den. Náš nepravidelný život plný stresů narušuje biorytmy a to může mít dalekosáhlé dopady. Tím prvním problémem, který je nejvíc vidět, může být nespavost, ale rozhození našich biologických hodin má vliv také na naši obranyschopnost, na naši oběhovou soustavu, ale i na psychiku. Chceme-li pro své zdraví něco udělat, měli bychom usilovat o pravidelnost svých denních aktivit. Synchronizovat naše vnitřní hodiny může nejlépe denní světlo.

Více na www.dobry-spanek.cz
Zdroj: Focus Agency

Přidat komentář

 
* *