Spojení mezi trávicím traktem a mozkem

Přemíra těchto nežádoucích signálů střevo - mozek, mozek - střevo může vést u velmi choulostivých lidí k narušení trávicích pochodů, vyvolat imunologické reakce, přetížit tak mozek, a tím narušit jeho funkci.

Nervový systém ve střevě

Komplikovaný postup trávení, to znamená souhra střevního svalstva, chemického rozkladu živin a jejich vstřebávání do krve, vyžaduje neuvěřitelné množství 100 milionů nervových buněk. Dá se mluvit o „břišním mozku". Část nervových buněk je ve stěnách trávicího traktu, druhá část v takzvaném autonomním nervovém systému. Spojení s mozkem probíhá jednak přímými nervovými spoji (většinou autonomním nervovým systémem), a jednak nervovými transmitery (transportní látky), které jsou využívány jak v trávicím traktu, tak v mozku. Například noradrenalin, acetylcholin, serotonin, GABA a mnoho dalších. Těmito informacemi z „břicha" je mozek ovlivňován na nevědomé rovině: vytváří celkové ladění a ovlivňuje také rozhodování.

Imunitní systém střeva

Vnitřní strana střeva patří vlastně k „vnějšímu světu" těla, protože vedle složek potravy sestává střevní obsah z množství střevních bakterií. Ty jsou životně důležité pro štěpení potravy a pro tvorbu vitaminů. Když bakterie proniknou přes střevní stěnu a dostanou se „dovnitř těla" (např. při poškození střeva přímo do krve), může to vést k (životně) nebezpečným onemocněním. Spousta bakterií je díky střevní sliznici stále pod kontrolou. Také mezi imunitním systémem a centrálním nervovým systémem existuje úzké spojení. Jednak přímým nervovým spojením imunitních tkání mezi střevem a mozkem a také biochemickými látkami, například hormonem kortizolem, VIP atd., tkáňovými přenašeči serotoninem, histaminem apod., které zprostředkovávají vzájemné ovlivnění imunitního systému a mozku.

Zdroj: Brigitte Speck – Vaříme malým neposedům, CPress