SAD: stesk po africké domovině

15.12.2009 00:00
Zdraví

Naši dávní praprapředkové byli v africké kolébce lidstva vystaveni vysokým dávkám slunečního záření a téměř konstantní délce dne. Když se pak někteří z nich rozhodli pro pouť na sever, čekala tam na ně nástraha v podobě krutých zim s nedostatkem slunečního záření. My sice už dnes nemusíme bojovat v závějích o přežití, jedno neblahé dědictví si ale s sebou neseme dodnes. Jmenuje se SAD, neboli sezónní afektivní porucha.


Sezónní afektivní poruchu většinou známe pod názvem ?zimní deprese?. Objevuje se výhradně na podzim a v zimě, kdy je nízká úroveň slunečního záření, a na jaře rychle mizí. Projevuje se především následujícími příznaky:

  1. častý výskyt depresivních nálad,
  2. zvýšená únava a úbytek energie,
  3. zvýšená potřeba spánku a problémy s ranním probouzením,
  4. výrazně snížená chuť na sex,
  5. nutkavá chuť k jídlu, zejména na sladké, často vedoucí k nadváze.

Ženy SAD trpí častěji než muži, velice ohroženy jsou však i děti.


A jak vlastně SAD vzniká? Hlavní úlohu přitom hraje hormon melatonin, který je vylučován epifýzou převážně v noci. Má výrazně tlumivý vliv na nervovou soustavu a tím umožňuje tělu dostatečný odpočinek během spánku. Jasné ranní světlo pak jeho syntézu ukončuje. Nedostatek slunečního záření na podzim a v zimě ovšem vede k tomu, že tělo neumí produkci melatoninu zcela zastavit a nervová soustava se tak stále nachází v jakémsi útlumu, což u citlivých lidí vede ke vzniku SAD.


Podla George Brainarda, PhD., profesora neurologie na Jefferson Medical College, je přitom pro ukončení tvorby melatoninu důležitá zejména modrá část světelného spektra. Běžné zdroje světla však tuto vlnovou délku prakticky neprodukují. V jejich světle naopak převažuje žlutá a červená barva, které mají na mozek stimulační vliv, udržují nás v permanentím stresu a tím problém ještě zhoršují. Kromě toho navíc obvykle produkují světlo s nedostatečnou intenzitou (obvykle 50-250 luxů, zatímco k ukončení produkce malatoninu je zapotřebí minimálnně 2500 luxů).


Základem léčby SAD je tzv. světelná terapie, která zabírá až u 80 % pacientů. Spočívá v každodenní, nejlépe ranní aplikaci silného plnospektrálního světla (např. pomocí přístroje HappyLite). U lehčích forem SAD pak většinou postačuje používání plnospektrálních světelných zdrojů v zaměstnání a domácnosti (zvláště vhodné je umístit je do ložnice a koupelny, kde výrazně usnadňují ranní vstávání).

Autor: Peter Sale

Přidat komentář

 
* *