Rady nemocným - ischemická choroba srdeční - angina pectoris - infarkt myokardu

28.7.2006 00:00
Zdraví

Ve věnčitých tepnách lidí se mohou  tvořit usazeniny tukových látek, které tepny zužují. Tento chorobný proces se odborně nazývá ateroskleróza (kornatění tepen). Její příznaky se vyskytují většinou až ve vyšším věku

Námahová (stabilní) angina pectoris, nestabilní (klidová) angina pectoris a srdeční infarkt patří spolu s několika dalšími chorobami do skupiny tzv. ischemické choroby srdeční. Tento název vypovídá, že její příčinou je nedostatečné prokrvení srdečního svalu

 

Angina pectoris

Jistě všichni víte, že některé srdeční choroby se mohou projevovat bolestí na hrudi. Relativně častá je bolest, která vzniká na podkladě nedostatečného prokrvení srdečního svalu. Tato bolest se nazývá angina pectoris. Lidé s tzv. námahovou (stabilní) anginou pectoris (v běžném hovoru pouze ?angina pectoris?) nemají v klidu žádné obtíže, protože v klidových podmínkách (bez tělesné a psychické zátěže) postačují i zúžené věnčité tepny dodávat srdečnímu svalu dostatek krve. Při zátěži (např. chůze do schodů, do kopce, běh, rozčílení a jiné) potřebuje náš organismus několikanásobně více krve, tudíž srdeční sval je více zatěžován jejím přečerpáváním a sám potřebuje větší prokrvení. To již nejsou schopny zúžené věnčité tepny zajistit a nedokrvení srdečního svalu se projeví bolestí. Bolest je tlaková, za hrudní kostí, je provokována výše popsanou fyzickou nebo psychickou zátěží. Pacienti bolest líčí jako ?tlak, svírání, pálení? na hrudi. Maximum bolesti bývá za hrudní kostí a odtud může vyzařovat do krku, čelistí, do levého ramene, paže, anebo do zad mezi lopatky. U některých nemocných je spojena s pocitem dušnosti nebo se zpocením. Nebývají však příznaky typu zvracení, mdloby nebo silná dušnost. Bolest pravidelně ustává v klidu (po přerušení námahy) do 3?10 minut a po užití nitrátů (např. nitroglycerinu v tabletách pod jazyk nebo ve spreji) ještě dříve (do 1?5 min). Lidé s anginou pectoris např. nemohou bez zastavení vyjít velký kopec nebo třeba deset pater schodů. Čím je zúžení věnčitých tepen závažnější, tím menší zátěž člověk toleruje (snáší) bez příznaků bolesti na hrudi. Důležité je si uvědomit, že nedokrvený srdeční sval při angině pectoris je po obnovení prokrvení zcela nepoškozený a funkční.

 

Jak se zachovat při angině pectoris?

Trpíte-li Vy nebo někdo z Vašich blízký zmíněnými obtížemi, je vhodné navštívit lékaře, který provede příslušná vyšetření, která stanoví závažnost postižení věnčitých tepen a poskytnou podklad pro léčbu.
Při užívání nitrátů je důležité dávku rozdělit do dvou denních dávek, z nichž jednu užijete ráno a druhou odpoledne zhruba do 17:00 hodin. Je to z důvodu, že nitráty potřebují pro svůj účinek v těle ?chemické posly?, které se častým užíváním vyčerpají a přes noc se musí dotvořit. Při častém užívání nitráty ztrácejí účinnost.
Užíváte-li nitráty v tabletách pod jazyk při náhle vzniklé bolesti na hrudi (záchvat anginy pectoris), po odeznění bolestí můžete zbytek tablety vyplivnout.

 

Akutní infarkt myokardu

Daleko závažnější než námahová (stabilní) angina pectoris je srdeční infarkt. Při tomto život ohrožujícím stavu se krevní sraženinou úplně uzavře (ucpe) některá z větví věnčitých tepen. To vede k odumření části srdečního svalu, která je touto tepennou větví prokrvována. Bolest při srdečním infarktu má stejnou nebo podobnou lokalizaci (umístění) jako bolest při záchvatu anginy pectoris, avšak je daleko silnější a stav je provázen strachem ze smrti, dušností, pocením (studený pot), tep je rychlý, na zápěstí špatně hmatný (může být pravidelný nebo nepravidelný) a může se vyskytovat zvracení. Typické je, že obtíže vznikají, na rozdíl od anginy pectoris, často bez předchozí tělesné nebo psychické zátěže a bolest neustává v klidu ani po užití nitrátů. Bolest při srdečním infarktu trvá dlouhé hodiny. Obecně bolest typu anginy pectoris trvající nad 20 minut i přes tělesný klid a nitráty je alarmujícím znamením a nutí myslet na srdeční infarkt. Srdečnímu infarktu mohou, ale nemusejí, předcházet léta nebo měsíce trvající záchvaty anginy pectoris.
Příznaky srdečního infarktu (především bolest), které jsme dříve popsali, nemusí být zdaleka natolik jasné. Obecně lze předpokládat, že srdeční infarkt u starších lidí má často méně výrazné příznaky než u lidí mladších, avšak to v žádném případě nevypovídá o jeho závažnosti ani předpovědi vývoje. Některé srdeční infarkty se mohou projevit prudkými bolestmi břicha a zvracením, což laiky a někdy i lékaře odvede od správné diagnózy. U lidí trpících mnoho let cukrovkou (diabetes mellitus) jsou poškozená nervová vlákna vedoucí bolestivé informace z hrudních orgánů, proto se i relativně závažný srdeční infarkt nemusí projevit bolestí a v lepším případě může být zjištěn i za roky při náhodném EKG vyšetření.  V závažnějších případech se může proběhlý infarkt projevit špatnou tolerancí (snášením) tělesné zátěže, dušností, tvorbu otoků, nadměrným močením v noci a nepravidelností srdečního rytmu, což jsou známky závažného stavu srdečního selhání. Jde v podstatě o tzv. němý infarkt. I u jinak zdravých lidí se může v malém procentu případů objevit němý infarkt, ale v tomto případě jde nejčastěji o infarkt malého rozsahu, který není příliš nebezpečný. 
U některých jedinců se srdeční infarkt může projevit pouze bolestí levého ramene, která nastává po fyzické zátěži (např. po odhazování sněhu) ? postižený se mylně domnívá, že si namohl rameno a nevyhledá lékaře nebo jej vyhledá pozdě.
Mezi námahovou (stabilní) anginou pectoris a srdečním infarktem stojí ještě tzv. nestabilní (klidová) angina pectoris, jejíž příznaky, diagnostika a často i léčba jsou podobné nebo stejné jako u srdečního infarktu.

 
Jak se zachovat při akutním srdečním infarktu?

Domníváte-li se, že jste se stali svědky srdečního infarktu, ihned zavolejte postiženému záchrannou službu. Jako první pomoc je vhodné uložit nemocného do polosedu v dobře větrané místnosti. Jedině v případě ztráty vědomí jej uložíme do lehu. Je vhodné podat nitráty (pokud je máte k dispozici), a také Acylpyrin, který může částečně rozpustit krevní sraženinu uzavírající věnčitou tepnu. Rychlé přivolání lékařské pomoci při podezření na srdeční infarkt je velmi důležité, neboť při neléčeném infarktu odumře část srdečního svalu a tato část se později hojí vazivovou jizvou, která zhoršuje práci srdce. Na rozdíl od anginy pectoris jde o trvalé poškození srdečního svalu. V nemocničních podmínkách je možné uzavřenou větev věnčité tepny rychle zprůchodnit (otevřít) a tím minimalizovat rozsah poškození srdečního svalu. Ideální je otevření věnčité tepny do dvou hodin od vzniku obtíží, ale můžeme říci, že léčebný zásah do 6 hodin je velmi přínosný. Mnoho nemocných se však dostává do nemocnice až po více než šesti hodinách od začátku obtíží a v této době již nemusí být léčba příliš účinná. Navíc je nepříznivou skutečností, že část lidí se srdečním infarktem umírá v prvních několika hodinách a včasná lékařská pomoc je může zachránit.

Autor: Pavel Bělunek, student 2. ročníku oboru Všeobecná sestra, Lékařská fakulta Univerzity Palackého v Olomouci

Recenze: Doc. MUDr. Eliška Sovová, Ph.D., MBA, I. interní klinika, Fakultní nemocnice Olomouc

               

Přehled komentářů

zobrazit všechny komentáře 

Onemocneni srdce a vysoky cholesterol mame bohuzel v rodine:o( Zatim jsem...
Magda Cerna  |  9.7.2010 17:21

Maxicor je například vhodný doplněk stravy na povzbuzení těla a...
vlasta  |  3.8.2010 19:49

vyhledejte ischemická choroba srdeční a homocystein
kuli  |  11.10.2012 05:55

Zdravím vespolek, obdržel jsem animaci rad k eliminaci eventuelního...
duchod  |  24.4.2013 09:05

Prosím o vyplnění dotazníku týkajícího se právě ICHS...
Atik01  |  25.3.2014 03:36

zobrazit všechny komentáře

Přidat komentář

 
* *