Ptačí chřipka hrozba pro lid - ano či ne

1.3.2006 00:00
Zdraví

Zatímco někteří biologové vnímají ptačí chřipku jako reálné nebezpečí pro lidi, jiní se k jejímu šíření staví skepticky. Virus H5N1, který ji způsobuje, je podle nich znám již řadu let. Kdyby měl potenciál na to, aby se začal přenášet mezi lidmi, již by se tak dávno stalo. Dosud se ale žádný takový případ neobjevil. Někteří odborníci však vnímají obavu z ptačí chřipky jako opodstatněnou.

Řada vědců je podle biologa Jaroslava Petra k možnosti mutace viru ptačí chřipky skeptická. Příchod pandemie však i on považuje za velmi pravděpodobný, nemusí ji však vyvolat virus H5N1. Naopak britský virolog John Oxford upozornil na to, že by pandemie ptačí chřipky mohla přijít do 18 měsíců. "Je to o čarování z křišťálové koule," komentoval tento odhad epidemiolog Jan Kynčl ze Státního zdravotního ústavu. Nástup pandemie ptačí chřipky podle něj výrazně oddaluje masové vybíjení drůbeže, v Asii již byly usmrceny stamiliony zvířat.

Za kolektivní psychózu označil paniku kolem ptačí chřipky biolog a esejista Stanislav Komárek. Společnost podle něj nic reálně neohrožuje, ale v člověku jsou zabudovány psychické mechanismy, které si strach žádají. Proto si zdroje obav vyrábí. "Ptáci přilétají s viry, teroristé s bombami a všichni nám chtějí rušit naši idylu, v podstatě se ale nic neděje," ironicky komentoval Komárek současnou situaci.

Podobně jako ptačí chřipky se v posledních letech svět bál i nemoci šílených krav či nemoci SARS, která způsobovala těžké zápaly plic. Panika kolem nemoci šílených krav vypukla v roce 1996 a celkem bylo vybito 200.000 kusů dobytka. Vědci varovali před tím, že požití vnitřností nemocných zvířat může způsobit u lidí vážné degenerativní onemocnění mozku, takzvanou variantní Creutzfeldt-Jacobovu nemoc. Tato nemoc si dosud vyžádala přes 150 lidských životů.

V roce 2003 děsilo lidstvo onemocnění SARS, celkem na ně zemřelo převážně v jihovýchodní Asii téměř 750 z více než 8000 nakažených. Odborníci vyčíslili veškeré ekonomické ztráty způsobené touto nemocí, včetně ztráty na cestovním ruchu, na 40 miliard dolarů (920 miliard korun). Světová banka odhadla, že škody roční pandemie ptačí chřipky by světové ekonomice způsobily ztráty ve výši 800 miliard dolarů (téměř 19 bilionů korun).

Podle odborníků lze ale jen těžko soudit, zda přijímaná opatření nejsou přehnaná. Nikdo totiž neví, jak by se nemoci šířily bez těchto razantních kroků. Jejich kritici připomínají takzvanou prasečí chřipku na konci sedmdesátých let minulého století. Paniku ve Spojených státech tehdy rozpoutala smrt jednoho vojáka. Politici vyzývali k hromadnému očkování, které ale skončilo fiaskem. Nepodařená očkovací látka tehdy údajně zabila či poškodila více lidí než samotná chřipka.

"Vždycky je problém u takových virů, které mají rezervoár ve zvířatech, jsou nebezpečnější a mohou rychle mutovat," vysvětlila viroložka Jitka Forstová z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Zvířecí viry stáli podle odborníků za všemi zmiňovanými chorobami.

Ptačí chřipka se šíří v řadě evropských i asijských zemí. Virus byl již identifikován i v Nigérii. Právě jeho šíření v Africe se odborníci bojí nejvíce. Podle Forstové v Evropě jeho přenos mezi lidmi vzhledem k důkladným bezpečnostním opatřením nehrozí.

Karel Čada - ČTK

Přehled komentářů

zobrazit všechny komentáře 

Ptačí chřipka - otázka vyřešena! (11.08.2006) Virus ptačí chřipky...
oxyman  |  11.8.2006 15:56

Společnost Oxylife včetně pana Milana Veselého je banda blbců,která si...
Pytel  |  9.11.2006 17:02

Prasečí Baaxteriáda půl roku dopředu......
 |  13.8.2009 16:21

zobrazit všechny komentáře

Přidat komentář

 
* *