Přístup k člověku postiženému hluchoslepotou jako k partnerovi v komunikaci

27.8.2010 00:00
Zdraví

Podle zákona č. 423/2008 Sb., o komunikačních systémech neslyšících a hluchoslepých osob, si mohou lidé postižení hluchoslepotou vybírat z celé škály dorozumívacích prostředků. V našem prostředí jde konkrétně o český znakový jazyk a komunikační systémy, které z něj vycházejí:

Taktilní forma českého znakového jazyka

Jde o dotykovou formu českého znakového jazyka přizpůsobenou komunikačním možnostem hluchoslepých; jednotlivé znaky jsou v průběhu komunikace „odhmatávány“.

Znakovaná čeština

Na rozdíl od českého znakového jazyka (který má vlastní gramatická pravidla) je znakovaná čeština běžnou, hlasitě artikulovanou řečí doprovázenou znakováním jednotlivých výrazů. Její použití je tedy vhodné především u osob, u kterých se sluchové postižení objevilo až později.

Prstová abeceda

Prstová abeceda (formování tvarů písmen pomocí prstů a dlaní jedné nebo obou rukou) bývá využívána nejčastěji k hláskování neznámých nebo cizích slov, odborných termínů, vlastních jmen apod. Hluchoslepí jedinci mohou komunikovat i taktilní formou prstové abecedy, kdy se jednotlivé znaky „odezírají“ hmatem.

Vizualizace mluvené češtiny

Jde vlastně o známé odezírání mluveného projevu, při kterém jsou však velmi zřetelně artikulována jednotlivá slova tak, aby je i člověk se zrakovým handicapem dokázal zachytit a rozpoznat.

Písemný záznam mluvené řeči

V tomto případě se převádí mluvený projev simultánně do písemné podoby tak, že text se podle potřeby patřičně zvětší nebo se zapisuje alternativně v Braillově písmu.

Lormova abeceda

Tato dotyková abeceda je originální systém založený na tom, že se jednotlivá písmena označují stanoveným pohybem nebo dotykem, naznačovaným příjemci sdělení na dlani a prstech jeho ruky. Nepostižení lidé, kteří Lormovu abecedu neovládají, mohou pro komunikaci s hluchoslepým používat také jednobarevnou bavlněnou rukavici s vyznačením jednotlivých písmen.

Daktylografika

Při používání této metody se vypisují tvary velkých tiskacích písmen do dlaně ruky druhé osoby.

Braillovo písmo s využitím taktilní formy

V tomto případě se šestibodový kód Braillova písma nevytlačuje do papíru, ale kombinace bodů představujících jednotlivá písmena se zobrazuje pomoci dotyků na dvou prstech jedné ruky nebo na více prstech obou rukou.

Taktilní odezírání

Mluvená řeč je při použití této metody doslova „odhmatávána“ z vibrace hlasivek na hrtanu mluvčího.

TADOMA

Název označuje téměř sto let starou metodu, při které je řeč snímána opět „odhmatáváním“ vibraci hlasivek na hrtanu, ale současně také pohybů dolní čelisti, rtů a tváří mluvčího.

Další zvláštnosti komunikace hluchoslepých

Hluchoslepí lidé tedy mají právo oficiálně používat v komunikaci všechny uvedené dorozumívací systémy, a to podle vlastní volby. Toto právo se týká samozřejmě i vzdělávání a všech běžných situaci, jako je návštěva lékaře, vyřizování úředních záležitostí apod. Protože většina lidi tyto systémy neovládá, stanovuje zákon také právo na využívání tlumočnických služeb. Rodiče děti s diagnostikovanou hluchoslepotou mají dokonce zákonný nárok na bezplatné kurzy těchto komunikačních systémů.

Partnerská komunikace s hluchoslepým člověkem vyžaduje ještě větší míru ohledů než u jiných druhů handicapů. Kvůli postižení je člověk postižený hluchoslepotou zcela závislý na iniciativě ostatních. Každé navázání kontaktu je přitom vlastně zásahem do jeho soukromí, v němž je takový jedinec svým způsobem uzavřen. Hluchoslepota ovšem znamená nedobrovolnou osamělost a odloučeni, a tak jakákoli snaha druhých lidi o komunikaci přináší dotyčnému nedocenitelnou příležitost k rozšíření obzoru a k pestřejšímu vnímání okolí.

I když se člověk postiženy hluchoslepotou bude jistě snažit zvládnout co nejvíce úkonů samostatně, dá se předpokládat, že podpora a asistence bude u řady z nich velmi žádoucí, nebo přímo nezbytná. Ani tentokrát bychom však svou pomoc neměli vnucovat, ale pouze ji častěji nabízet. Současně je vhodné, aby se hluchoslepý člověk na každé aktivitě mohl alespoň zčásti podílet, protože tím se podporuje jeho sebevědomí a sebedůvěra.

Naprostou samozřejmostí by měl byt takový přístup, který respektuje nejenom lidskou důstojnost, ale i nedotknutelnost majetku člověka postiženého hlucho slepotou. Není možné manipulovat s jeho věcmi bez jeho vědomí a souhlasu, i kdyby to bylo v dobrém úmyslu a ve snaze pomoci. Pokud je (kvůli zajištění bezpečnosti nebo z jiných závažných důvodů) taková manipulace s hluchoslepým člověkem nebo s jeho věcmi bez předchozího upozornění nezbytná (včetně kompenzačních pomůcek, příručních „drobností“ apod.), musíme mu to předem nebo následně dobře vysvětlit.

Ukázka z knihy Komunikace s lidmi s postižením (Portál 2010)

Přidat komentář

 
* *