Při léčbě mrtvice jsou rozhodující první hodiny

8.9.2006 00:00
Zdraví

Při léčbě cévní mozkové příhody je rozhodující čas, který uplyne mezi poruchou mozkových funkcí a zahájením správné léčby, a dostupnost iktových jednotek, tedy jednotek intenzivní péče specializovaných na léčbu mozkových příhod. Novinářům to řekla vedoucí lékařka iktového centra motolské nemocnice Helena Dvořáková.


V ideálním případě by se nemocný měl ocitnout do 30 minut ve zdravotnickém zařízení. Ale ani včasný převoz nemusí znamenat vítězství, protože mnoho zařízení nemá odpovídající vybavení. Léčbu rozpouštějící sraženiny lze aplikovat tam, kde je počítačový tomograf a jednotka intenzivní péče. Iktová centra jsou zpravidla ve velkých nemocnicích.


Nejúčinnější pomoc může být poskytnuta pouze v prvních třech hodinách. Pacienti nebo jejich blízcí by proto měli přesně vědět, kdy k cévní příhodě došlo. Před nasazením látky na rozpouštění krevní sraženiny je třeba vyšetřit pacienta na centrálním tomografu. Pokud mrtvici způsobilo prasknutí tepny a vylití krve do mozkové tkáně, lék na ředění krve by postiženému ublížil. V rozvinutých zemích jsou okamžitým nasazením látky na rozpouštění krevní sraženiny léčena dvě až tři procenta pacientů s mrtvicí. V ČR to jsou podle Dvořákové jedno až dvě procenta postižených.


Mozková příhoda je závažné onemocnění, ale je léčitelné. "Příznaky vznikají náhle. Nemusí to být ochrnutí, ale může se projevit třeba jako brnění nebo slabost, která trvá třeba deset či 15 minut," uvedla Dvořáková. Je třeba volat záchrannou službu. Pokud se ukáže, že jde o něco jiného, jistě se na pacienta nikdo zlobit nebude, dodala. I když se problémy rychle samy vyřeší, je třeba nechat se vyšetřit, protože může jít o přechodné postižení, které často bývá následováno dokonanou mrtvicí.


Cévní mozková příhoda se obvykle projevuje poruchou hybnosti končetin na jedné polovině těla či obličeje. Bývá provázena poklesem ústního koutku. Může se projevit také mravenčením na jedné polovině těla a poruchou řeči, a to nejenom mluvení, ale i schopnosti řeči rozumět. Mohou se objevit závratě, zmatenost, porucha zraku, slabost či porucha vědomí. Projevy mrtvice většinou neprovází bolest, což je jeden z důvodů, proč se první obtíže často podceňují.


Na jednotce intenzivní péče pacienti většinou zůstávají pět až sedm dní. Motolská jednotka má 12 lůžek, která jsou prakticky neustále obsazená. Ročně se na nich vystřídá 400 lidí.


Vzhledem ke změně stravovacích zvyklostí a životního stylu se v České republice po roce 1989 snížil téměř na polovinu počet lidí, kteří mrtvici prodělají. Mozková příhoda však stále ve třetině případů končí smrtí. Další třetina nemocných zůstává trvale postižena a jen jedna třetina pacientů se prakticky zcela vyléčí.


V Česku mrtvici ročně prodělá zhruba 30.000 lidí, zpravidla ve věku nad 65 let. Častěji to jsou muži. Rizikovým faktorem jsou vysoký tlak, obezita a cukrovka.
Jitka Klejnová - ČTK

Související produkty

Přehled komentářů

zobrazit všechny komentáře 

Rada čínského profesora – návod, jak zabránit následkům mozkové...
Hanka  |  17.11.2013 12:08

zobrazit všechny komentáře

Přidat komentář

 
* *