Přeřizování biologických hodin je rizikem pro lidské zdraví

Práce na směny vede k fyziologickým změnám, které ovlivňují tělesnou hmotnost. Porucha tvorby hormonů, především leptinu, inzulínu a kortizolu, způsobuje zvýšené riziko vzniku cukrovky, kardiovaskulárních nemocí a obezity. Potvrdila to studie amerických vědců.

V minulosti bylo známo, že lidé zaměstnaní jako dělníci v továrně, nemocniční personál, policisté, hasiči a podobně trpí zažívacími potížemi, chronickou únavou a poruchami spánku, což se připisovalo přerušování pravidelného denního cyklu.

Jakým mechanismem dochází k těmto poruchám, to se rozhodli američtí vědci v čele s doktorem Frankem Sheerem zjistit v laboratorních podmínkách. Deset dní sledovali pět mužů a žen, kterým pravidelně měnili spánkový režim v osmadvacetihodinových blocích. Výsledkem bylo, že dobrovolníkům poklesla hladina hormonu leptinu, regulujícího tělesnou hmotnost. Jeho klesání může vést k obezitě a srdečním potížím, protože při něm dochází k naléhavé potřebě jíst. Navíc se u testovaných osob objevily i výkyvy v hladině krevního cukru a poruchy produkce inzulínu, která vedla až do stavu, kdy se začaly nacházet v pre-diabetickém stádiu. U všech dobrovolníků byl zaznamenán zvýšený krevní tlak. K největším výkyvům došlo, pokud byli nuceni bdít 12 hodin večer a v noci a přes den spát.

"Zatím se jedná jen o pokus v laboratorních podmínkách a v malém měřítku," vysvětluje Sheer a dodává: "Je také nutné uvědomit si, že každý člověk reaguje trochu jinak. Ti, kteří se s nočním zaměstnání špatně vyrovnávají, by s ním ale měli raději skončit."

Doktor Joseph Bass z univerzity v Chicagu jeho slova potvrzuje. Podle něho je sice ještě brzy dělat přímé závěry, nicméně biologické hodiny v nás jsou podle něho stejně důležité jako krevní oběh a dýchání a jejich neustálé přeřizování může způsobit, že se v nás nahromadí řada zdravotních potíží.

Zdroj: Plus